Rusko v pondělí nad ránem znovu zaútočilo na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle úřadů se v hlavním městě podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby. Drony poškodily kritickou infrastrukturu a podle starosty Kyjeva Vitalije Klička si úder podle dosavadních informací nevyžádal žádné oběti na životech. Z Kyjevské oblasti kolem metropole jsou hlášeni dva zranění a rozsáhlé škody.
Rusko znovu útočilo na Kyjev pomocí dronů. Protivzdušná obrana jich podle úřadů většinu sestřelila
Klyčko na komunikační síti Telegram napsal, že opravárenské čety „pracují na tom, aby rychle stabilizovaly situaci s dodávkami elektrické energie a tepla“. V Kyjevě je asi sedm stupňů Celsia pod nulou.
Podle agentury Reuters byly v Kyjevě brzy ráno slyšet hlasité výbuchy a jeden ze svědků vypověděl, že v Ševčenkově čtvrti v centru města je požár. Zasažena byla při útoku i další čtvrť na západě města, která je důležitým dopravním uzlem. Nachází se v ní vlakové nádraží a jedno ze dvou kyjevských letišť.
Útočily drony Šáhed
Šéf Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba na Telegramu napsal, že po nočním útoku bezpilotními letouny jsou dva zranění, zasažena byla infrastruktura i obytné domy. Škody jsou podle něj „dost vážné“, podrobnosti ale nezveřejnil.
Provozovatel přenosové soustavy uvedl, že situace je „těžká“ a že nejvíce zasažená je Dněpropetrovská oblast a regiony na východě a v centrální části země. Výpadky v dodávkách elektřiny postihly kromě Kyjeva a Kyjevské oblasti také Charkovskou, Sumskou, Poltavskou nebo Záporožskou oblast.
Rusko podle ukrajinských vzdušných sil k útokům proti cílům na Ukrajině použilo asi pětatřicet bezpilotních letounů Šáhed íránské výroby, třicet z nich se podle Ukrajinců podařilo zneškodnit. Drony Rusové vypustili z východního pobřeží Azovského moře – to Rusko zcela ovládá, neboť už v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a po začátku letošní invaze další ukrajinská území.
Naposledy čelila Ukrajina rozsáhlému vzdušnému útoku Rusů v pátek. Podle ukrajinského generálního štábu tehdy ruská armáda vypálila 98 řízených střel, na mnoha místech země kvůli tomu přestaly fungovat dodávky elektřiny, vody i tepla.
Cvičení v Bělorusku
Íránský dron podle Ukrajinců po půlnoci přeletěl také nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnou. Podle prohlášení ukrajinské společnosti Enerhoatom jde o „absolutně nepřijatelné porušení jaderné a radiační bezpečnosti“. Ruská strana si zase stěžuje na ukrajinské ostřelování. V noci podle ní dopadl dělostřelecký granát na nemocnici v Doněcku.
Rusové tento týden cvičí v Bělorusku s místními ozbrojenými silami. Podle ukrajinského vedení Moskva připravuje 200 tisíc mužů na novou plánovanou ofenzivu proti Kyjevu. Ruská armáda může k útoku využít už lednové nízké teploty a postupovat přes zmrzlá pole. Ofenziva je možná z jižního nebo východního směru – případně z území Běloruska.
Kyjev předpokládá, že Vladimir Putin na pondělní návštěvě Minsku – první po třech letech – přemlouvá Alexandra Lukašenka k většímu zapojení do války na Ukrajině. Kreml komentáře o snaze zatáhnout Minsk do konfliktu označil za hloupé a zcela vymyšlené.
Útok z Běloruska je nepravděpodobný
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je „připraven na všechny možné scénáře“, které mohou s ruským, ale i běloruským vojenským úderem nastat. Podle zpravodajky ČT Barbory Maxové se Ukrajina na útok ze směru od Běloruska aktivně připravuje několik měsíců.
„(Kyjev) jednak na hranicích buduje velkou bariéru z ostnatých drátů i železobetonového plotu, v blízkosti ukrajinsko-běloruského pomezí hloubí příkopy a určitá místa jsou zaminovaná. Ačkoli běloruské území už Rusko k útokům na Ukrajinu použilo, tak podle poslední analýzy Institutu pro studium války je velice nepravděpodobné, že by se teď Minsk do války nějak přímo zapojil,“ řekla Maxová.
Podle zpravodajky, která se aktuálně nalézá ve Lvově, na to Bělorusko nemá dostatečnou sílu ani vojenskou kapacitu a také si je vědomo velkých ztrát, které ruská armáda na Ukrajině utrpěla.
