Členství v NATO ne, bezpečnostní záruky ano. Biden nabídl Ukrajině ochranu po vzoru Izraele

9 minut
Horizont ČT24: Biden nabídl Ukrajině bezpečnostní záruky
Zdroj: ČT24

Ukrajina zřejmě na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu nedostane pozvánku ke vstupu. Spojené státy se místo toho chystají zemi napadené Ruskem nabídnout podobné bezpečnostní záruky, které poskytují Izraeli. Slíbil to americký prezident Joe Biden. O bezpečnostních zárukách navíc mluví i Berlín.

Naděje Ukrajiny na rychlý vstup do NATO se rozplývají. Státy na nadcházejícím summitu ve Vilniusu nejspíš Ukrajině pozvánku nepošlou. Místo toho se řeší, co Kyjevu nabídnou do doby, než bude splňovat podmínky pro členství.

„Mluvil jsem o tom s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Jednou z věcí, kterou jsem mu naznačil, bylo to, že Spojené státy nabídnou během procesu – který bude nějakou dobu trvat – bezpečnostní záruky podobné těm, které dostává Izrael. Dodávat zbraně, které jim umožní se bránit,“ řekl Biden.

Izrael dostával zbraně z USA od 60. let minulého století, nejprve tajně přes Západní Německo. Po šestidenní válce v roce 1967 se však Washington rozhodl poskytnout Izraeli výhodu v podobě nejmodernějších zbraní, aby měl převahu nad svými sousedy. Těm však Spojené Státy také dále dodávaly zbraně, aby je odradily od sbližování se Sovětským svazem.

Objem vojenské pomoci se výrazně navýšil během Jomkipurské války a pak znovu na začátku 90. let po operaci Pouštní bouře. V té době dostával Izrael ročně vojenskou pomoc v hodnotě 1,8 miliardy dolarů. Nyní je to 3,9 miliardy dolarů (85 miliard korun). Druhý nejvyšší příjemce americké vojenské pomoci, Egypt, přitom dostává jen třetinu.

Izrael finance utrácí za nejmodernější techniku, kterou nikdo jiný v regionu nemá. Předminulý týden oznámil, že nakoupí dalších 25 špičkových letounů F-35, celkově jich tak bude mít 75.

„Nová dohoda zajistí pokračování spolupráce mezi americkými společnostmi a izraelským obranným průmyslem při výrobě leteckých dílů,“ uvedlo izraelské ministerstvo obrany 2. července.

Berlín: Izraelský model je jen jednou z možností

Zatím však není jasné, co Biden navrhovanými zárukami přesně mínil a odkdy by tedy přesně měly platit. USA sice nyní ročně posílají Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přes 40 miliard dolarů, ale zároveň odmítají dodat nejvyspělejší těžkou techniku. Ať už jde o stíhačky, nejmodernější verze tanků Abrams či střely dlouhého doletu.

Německý kancléř Olaf Scholz navíc v pondělí řekl, že izraelský scénář je jen jednou z možností, o nichž se teď povedou rozhovory na setkání Aliance. Zdroj Reuters mluví o tom, že i Berlín je připraven poskytnout zatím neupřesněné bezpečnostní záruky.

Rámec záruk by mohly poskytnout země G7, domnívá se Kurfürst

Přirovnání s izraelským modelem nemůže být podle ředitele sekce evropské ministerstva zahraničí Jaroslava Kurfürsta úplné. „Situace Izraele je jiná, Ukrajina je ve válce,“ řekl. Kyjev bude potřebovat zásadní zdroje také pro poválečnou rekonstrukci, připomněl.

„Ale je tam mechanismus toho, že Spojené státy udrží významný náskok země, která se brání proti agresi svého okolí. Tím, že dodává bezpečností kapacity a pomáhá zemi, aby se sama stala obranyschopnou. To se může aplikovat i na Ukrajinu,“ uvedl. 

Podle něj se hovoří o tom, že pomoc Ukrajině by mohla být zarámována formátem G7. Připomněl, že summit ve Vilniusu bude nejen alianční, ale také globální. Zúčastní se jej i lídři Japonska či Austrálie a dalších významných států.

Kurfürst poukázal, že G7 není na rozdíl od NATO obrannou organizací, navíc není zaměřená na určité území. „Nemůže být podezřívaná z militarismu,“ řekl. Poskytnutí rámce bezpečnostní garancí G7 by tak podle něj bylo „velmi vhodné“.

V rámci jednání s NATO by podle Kurfürsta mohl Kyjev dosáhnout dohody ve třech pilířích. „Jeden je politický, povýšení Komise NATO–Ukrajina na radu. (…) Druhým pilířem je aspirační cíl, členství Ukrajiny v NATO. Cesta, která byla Ukrajině přislíbena v roce 2008 na summitu v Bukurešti, by se mohla odehrávat mimo přípravku, akční plán na členství,“ vyjmenoval.

„Třetí je otázka rozvoje kapacit. Aliance má nástroje, a může na summitu dohodnout další, které pomůžou Ukrajině k její obranyschopnosti,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...