Západ chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se i na Čínu, která mu pomáhá s jejich obcházením

11 minut
Horizont ČT24: Obcházení protiruských sankcí
Zdroj: ČT24

Čína už několik měsíců pomáhá obcházet Rusku sankce, které na něj uvalily Spojené státy či Evropská unie (EU). Moskvě dodává mimo jiné technologie využitelné k civilním, ale i vojenským účelům. A přes Hongkong dokonce proudí citlivé zboží západní výroby. Unijní sedmadvacítka proto chystá další zostření sankcí. Nové balík naopak ve čtvrtek oznámily Spojené státy, krátce před začátkem summitu G7 v Japonské Hirošimě.

Prostory v chátrajících budovách v Hongkongu mají sloužit jako oficiální sídla firem, mnohdy se prezentují jako technologické. V podivných společnostech však nikdo nezvedá telefon a na uvedených adresách je prázdno. Mnohé z těchto firem se zabývají pochybnými obchody včetně dodávek čipů a jiného sankčního zboží do Ruska.

Hongkong nabízí pro obchod přívětivé prostředí. „Začalo to za britského kolonialismu a udrželo se to pod komunistickou Čínou, pro kterou je to výhodné. Firmu lze založit během dnů, což obcházení sankcí usnadňuje,“ přibližuje z Číny zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Spojené státy vývoz čipů do Ruska zakázaly po jeho obnovené invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Přesněji se jedná o důležité části raket, tanků a letadel. Moskva přesto získává polovodiče za stamiliony dolarů. Z celních záznamů vyplývá, že dvě třetiny jdou přes malé nově založené firmy v Hongkongu a v pevninské Číně, jako je například společnost Agu, která by měla sídlit v jedné z chátrajících budov.

Výrobci čipů a zavedení distributoři podléhají přísné kontrole od amerických úřadů. Menší obchodníky je ale obtížné sledovat. I když se některý časem dostane na sankční listinu, stačí založit novou firmu.

Specifická role Hongkongu

Podle analytika a ředitele společnosti Kayiuan Capital Brocka Silverse je ale pozice Hongkongu složitější. „Pokud jde o obchod, USA považují Hongkong za samostatný subjekt, takže regulace jsou slabší. Hongkong je také volně obchodující ekonomikou, mají směnitelnou měnu a snazší možnosti rozjet firmu. Je jednodušší vyhnout se jakýmkoli restrikcím,“ vysvětluje Silvers.

Některé z tamních společností už jsou na americkém sankčním seznamu. Evropská unie zvažuje sankce na čínské firmy, které vyváží do Ruska technologie dvojího užití – k civilním i vojenským účelům. Například drony a díly stíhaček, Peking proti tomu protestuje.

„Při vývozu duálních technologií se řídíme čínskými zákony. Mezi čínskými a ruskými společnostmi probíhá normální výměna, kterou nesmí nikdo narušit. Jsme proti tomu, aby země uvalovaly sankce na Čínu podle vlastních zákonů,“ odmítá čínský ministr zahraničí Čchin Kang.

USA představily další sankce

Spojené státy oznámily nový balíček sankcí vůči Rusku. Krátce před oficiálním začátkem summitu G7 v japonské Hirošimě to podle světových tiskových agentur uvedl vysoce postavený americký vládní činitel. Cílem nových opatření je mimo jiné zamezit obcházení už zavedených sankcí.

Ruská agrese vůči Ukrajině bude jedním z hlavních témat summitu skupiny velkých světových ekonomik G7, který potrvá od pátku do neděle. Všechny zúčastněné země, tedy vedle Spojených států také Kanada, Francie, Německo, Itálie, Británie a hostující Japonsko, v konfliktu podporují Kyjev a očekává se, že představí svá vlastní sankční opatření.

Nový sankční balík Spojených států podle nejmenovaného amerického činitele „Rusku ještě víc ztíží podněcování válečné mašinérie“ a „výrazně omezí přístup Ruska k výrobkům nezbytným pro jeho bojeschopnost“, uvedla agentura AFP. Zabránit mají zhruba 70 subjektům z Ruska a dalších zemí v obchodu se zbožím americké výroby, uvedl činitel, podle kterého se sankce dotýkají celkem 300 jedinců, organizací, společností, letadel a lodí napříč Evropou, Blízkým východem a Asií. 

Nový sankční balík EU je na cestě

Brusel chce sankce hlavně zpřesnit, některé země je totiž obcházely kvůli mezerám v nařízeních. „S našimi sankcemi to myslíme vážně. Proto bychom mohli zakázat vývoz zboží do třetích zemí, pokud budeme mít jasný důkaz, že obcházejí sankce a zboží dodávají do Ruska,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Připravovaný jedenáctý balíček musí odsouhlasit jednomyslně všechny členské státy EU. V příštích týdnech se očekává komplikovaná a napjatá debata. Zavedená opatření mohou narušit vztahy s klíčovými hráči, jako jsou Peking nebo Ankara, a vyvolat jejich odvetná opatření.

„Je to snaha ukázat Rusku, že by se takto chovat nemělo,“ říká analytik

„Sankce nemají za cíl zasáhnout ruskou veřejnost, mají ve své podstatě za cíl zasáhnout spíše sektory průmyslu a ekonomiky, které jsou primárně důležité pro vojenské a silové úsilí Ruské federace,“ hodnotí Luboš Smutka z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Podle něj je těžké identifikovat, kde zboží dvojího užití začíná a kde končí.

Sankční seznam zasahuje hlavně segmenty průmyslu, dopravy, financí a energetiky, doplňuje Smutka. „Do určité míry je to snaha ukázat Rusku, že by se takhle chovat nemělo a mělo by respektovat mezinárodní dohody,“ myslí si.

Samotný pokles ruské ekonomiky není podle něj tak razantní, jak by se dalo očekávat. „Je to částečně dáno tím, že před konfliktem si Rusko vytvořilo značný balík rezervních zdrojů, z nichž může po určitou dobu čerpat.“ Jako „slušnou práci“ označil reakci ruské centrální banky, která přibrzdila dopady sankcí, dodává však, že toto nemůže dělat donekonečna.

Sankce by mohly cílit i na země střední Asie

Poprvé by se mohly podle serveru Politico stát terčem sankcí společnosti ze zemí jako třeba Uzbekistán nebo Kazachstán. Podle studie agentury Reuters v posledním čtvrtletí nebývale vzrostl dovoz z Německa do států v ruském sousedství.

Objevují se tak obavy, že právě hráči z postsovětského prostoru se podílí na reexportu sankcionovaného zboží do Ruska. List Financial Times tvrdí, že restrikce by se mohly dotknout také sedmi čínských firem, díky kterým získává Kreml součástky do zbraní.

„Jestli jsou ty zprávy pravdivé, EU svými kroky jen podkope vzájemnou důvěru a spolupráci s Čínou,“ deklaroval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin. Podle něj také unijní sedmadvacítka přispěje k prohloubení příkopů ve světě, což pokládá za nebezpečné.

Sankce Moskva obchází i s pomocí Íránu. Podle britského výzkumu íránské drony Šáhed-136 pohání motorem založeným na německé technologii, kterou Írán nezákonně získal téměř před dvaceti lety. Právě s bezpilotními letouny pravidelně ruská armáda cílí na města včetně metropole i klíčovou infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zasáhl izraelskou nemocnici. Jeruzalém cílil na jaderná zařízení

Írán vyslal na Izrael salvu balistických raket, které zasáhly nejméně čtyři místa včetně nemocnice ve městě Beer Ševa na jihu země. Zranění podle izraelské zdravotnické služby utrpěly desítky lidí. Jeruzalém podle íránské státní televize zasáhl reaktory v Aráku a Khondabu. Izraelská armáda uvedla, že cílila na reaktor v Aráku, jaderné zařízení v Natanzu a vojenské cíle. Vysocí představitelé USA se podle agentury Bloomberg připravují na možný americký úder proti Íránu v příštích dnech. Situace se ale podle ní stále vyvíjí a může se změnit.
05:47Aktualizovánopřed 1 mminutou

Putin vidí možné setkání s Trumpem jako „velmi přínosné“

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
před 1 hhodinou

Tchaj-wan vyvíjí nové drony pro případ čínské invaze

Tchaj-wan uzavřel partnerství s americko-německou firmou Auterion, která dodává bojový software pro ukrajinské drony. Ostrov se pro případ čínské invaze stále víc inspiruje vynalézavostí napadené evropské země. Do výzbroje zavádí hlavně bezpilotní systémy, které by dokázaly ničit mnohem větší a dražší protivníkovy zbraně.
před 4 hhodinami

Teherán chce vyjednávat, tvrdí Trump. Íránští diplomaté to popřeli

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí ruského útoku na Kyjev vzrostl na 28

Počet obětí úterního ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 28, záchranáři podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka z trosek vytáhli další dvě těla, více než 140 lidí utrpělo zranění. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. Moskva vyslala bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na středu vyhlášen den smutku. Rusko udeřilo i v noci na středu, raněné hlásí Záporoží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Slovenská policie provedla razie kvůli vojenské pomoci Ukrajině

Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie v souvislosti s podezřením na zneužití peněz určených na vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi. Úřad uvedl, že bylo zadrženo osm lidí. Podle serveru tvnoviny.sk vyšetřovatelé zatím nikoho neobvinili. Server také píše, že mezi zadrženými byl například bývalý ředitel státem vlastněné zbrojovky Konštrukta Defense nebo zástupce náčelníka generálního štábu. Policie chtěla zadržet i bývalého ministra obrany Jaroslava Nadě, ten je ale na dovolené v Kanadě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Už ani dolar na ochranu šimpanzů. Trumpova vláda dala stopku Institutu Jane Goodallové

Škrty ve financování ze strany americké vlády zasáhly i projekt na ochranu šimpanzů v Africe, který vedla světoznámá primatoložka Jane Goodallová.
před 18 hhodinami

Izrael zabil už stovky lidí ve frontách na jídlo, zní z Gazy

Izraelská střelba a vzdušné údery v Pásmu Gazy zabily za posledních 24 hodin nejméně 140 lidí, tvrdí zdravotnické úřady ovládané Hamásem. Mezi oběťmi jsou podle nich opět i lidé, kteří čekali na humanitární pomoc. Celkem tímto způsobem zahynulo od května přes čtyři sta Palestinců, uvedli zdravotníci. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...