Čína už několik měsíců pomáhá obcházet Rusku sankce, které na něj uvalily Spojené státy či Evropská unie (EU). Moskvě dodává mimo jiné technologie využitelné k civilním, ale i vojenským účelům. A přes Hongkong dokonce proudí citlivé zboží západní výroby. Unijní sedmadvacítka proto chystá další zostření sankcí. Nové balík naopak ve čtvrtek oznámily Spojené státy, krátce před začátkem summitu G7 v Japonské Hirošimě.
Prostory v chátrajících budovách v Hongkongu mají sloužit jako oficiální sídla firem, mnohdy se prezentují jako technologické. V podivných společnostech však nikdo nezvedá telefon a na uvedených adresách je prázdno. Mnohé z těchto firem se zabývají pochybnými obchody včetně dodávek čipů a jiného sankčního zboží do Ruska.
Hongkong nabízí pro obchod přívětivé prostředí. „Začalo to za britského kolonialismu a udrželo se to pod komunistickou Čínou, pro kterou je to výhodné. Firmu lze založit během dnů, což obcházení sankcí usnadňuje,“ přibližuje z Číny zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Spojené státy vývoz čipů do Ruska zakázaly po jeho obnovené invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Přesněji se jedná o důležité části raket, tanků a letadel. Moskva přesto získává polovodiče za stamiliony dolarů. Z celních záznamů vyplývá, že dvě třetiny jdou přes malé nově založené firmy v Hongkongu a v pevninské Číně, jako je například společnost Agu, která by měla sídlit v jedné z chátrajících budov.
Výrobci čipů a zavedení distributoři podléhají přísné kontrole od amerických úřadů. Menší obchodníky je ale obtížné sledovat. I když se některý časem dostane na sankční listinu, stačí založit novou firmu.
Specifická role Hongkongu
Podle analytika a ředitele společnosti Kayiuan Capital Brocka Silverse je ale pozice Hongkongu složitější. „Pokud jde o obchod, USA považují Hongkong za samostatný subjekt, takže regulace jsou slabší. Hongkong je také volně obchodující ekonomikou, mají směnitelnou měnu a snazší možnosti rozjet firmu. Je jednodušší vyhnout se jakýmkoli restrikcím,“ vysvětluje Silvers.
Některé z tamních společností už jsou na americkém sankčním seznamu. Evropská unie zvažuje sankce na čínské firmy, které vyváží do Ruska technologie dvojího užití – k civilním i vojenským účelům. Například drony a díly stíhaček, Peking proti tomu protestuje.
„Při vývozu duálních technologií se řídíme čínskými zákony. Mezi čínskými a ruskými společnostmi probíhá normální výměna, kterou nesmí nikdo narušit. Jsme proti tomu, aby země uvalovaly sankce na Čínu podle vlastních zákonů,“ odmítá čínský ministr zahraničí Čchin Kang.
USA představily další sankce
Spojené státy oznámily nový balíček sankcí vůči Rusku. Krátce před oficiálním začátkem summitu G7 v japonské Hirošimě to podle světových tiskových agentur uvedl vysoce postavený americký vládní činitel. Cílem nových opatření je mimo jiné zamezit obcházení už zavedených sankcí.
Ruská agrese vůči Ukrajině bude jedním z hlavních témat summitu skupiny velkých světových ekonomik G7, který potrvá od pátku do neděle. Všechny zúčastněné země, tedy vedle Spojených států také Kanada, Francie, Německo, Itálie, Británie a hostující Japonsko, v konfliktu podporují Kyjev a očekává se, že představí svá vlastní sankční opatření.
Nový sankční balík Spojených států podle nejmenovaného amerického činitele „Rusku ještě víc ztíží podněcování válečné mašinérie“ a „výrazně omezí přístup Ruska k výrobkům nezbytným pro jeho bojeschopnost“, uvedla agentura AFP. Zabránit mají zhruba 70 subjektům z Ruska a dalších zemí v obchodu se zbožím americké výroby, uvedl činitel, podle kterého se sankce dotýkají celkem 300 jedinců, organizací, společností, letadel a lodí napříč Evropou, Blízkým východem a Asií.
Nový sankční balík EU je na cestě
Brusel chce sankce hlavně zpřesnit, některé země je totiž obcházely kvůli mezerám v nařízeních. „S našimi sankcemi to myslíme vážně. Proto bychom mohli zakázat vývoz zboží do třetích zemí, pokud budeme mít jasný důkaz, že obcházejí sankce a zboží dodávají do Ruska,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Připravovaný jedenáctý balíček musí odsouhlasit jednomyslně všechny členské státy EU. V příštích týdnech se očekává komplikovaná a napjatá debata. Zavedená opatření mohou narušit vztahy s klíčovými hráči, jako jsou Peking nebo Ankara, a vyvolat jejich odvetná opatření.
„Je to snaha ukázat Rusku, že by se takto chovat nemělo,“ říká analytik
„Sankce nemají za cíl zasáhnout ruskou veřejnost, mají ve své podstatě za cíl zasáhnout spíše sektory průmyslu a ekonomiky, které jsou primárně důležité pro vojenské a silové úsilí Ruské federace,“ hodnotí Luboš Smutka z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Podle něj je těžké identifikovat, kde zboží dvojího užití začíná a kde končí.
Sankční seznam zasahuje hlavně segmenty průmyslu, dopravy, financí a energetiky, doplňuje Smutka. „Do určité míry je to snaha ukázat Rusku, že by se takhle chovat nemělo a mělo by respektovat mezinárodní dohody,“ myslí si.
Samotný pokles ruské ekonomiky není podle něj tak razantní, jak by se dalo očekávat. „Je to částečně dáno tím, že před konfliktem si Rusko vytvořilo značný balík rezervních zdrojů, z nichž může po určitou dobu čerpat.“ Jako „slušnou práci“ označil reakci ruské centrální banky, která přibrzdila dopady sankcí, dodává však, že toto nemůže dělat donekonečna.
Sankce by mohly cílit i na země střední Asie
Poprvé by se mohly podle serveru Politico stát terčem sankcí společnosti ze zemí jako třeba Uzbekistán nebo Kazachstán. Podle studie agentury Reuters v posledním čtvrtletí nebývale vzrostl dovoz z Německa do států v ruském sousedství.
Objevují se tak obavy, že právě hráči z postsovětského prostoru se podílí na reexportu sankcionovaného zboží do Ruska. List Financial Times tvrdí, že restrikce by se mohly dotknout také sedmi čínských firem, díky kterým získává Kreml součástky do zbraní.
„Jestli jsou ty zprávy pravdivé, EU svými kroky jen podkope vzájemnou důvěru a spolupráci s Čínou,“ deklaroval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin. Podle něj také unijní sedmadvacítka přispěje k prohloubení příkopů ve světě, což pokládá za nebezpečné.
Sankce Moskva obchází i s pomocí Íránu. Podle britského výzkumu íránské drony Šáhed-136 pohání motorem založeným na německé technologii, kterou Írán nezákonně získal téměř před dvaceti lety. Právě s bezpilotními letouny pravidelně ruská armáda cílí na města včetně metropole i klíčovou infrastrukturu.
