Washington se rozhodl, že nebude blokovat dodávky stíhaček F-16, po nichž Ukrajina dlouho volala. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě. Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu a již se zapojil do mnoha světových konfliktů.
Bílý dům potvrdil, že americký prezident Joe Biden v pátek na summitu skupiny G7 vyjádřil podporu plánu tyto stíhačky zařadit do ukrajinské výbavy. Kyjev zatím nedostal slib o konkrétních dodávkách, skupina evropských zemí v čele s Velkou Británií a Nizozemskem však ohlásila, že na tomto kroku bude pracovat. Bidenův národněbezpečnostní poradce Jake Sullivan pak potvrdil, že USA se rozhodly neblokovat dodávky stíhaček na Ukrajinu a také poskytovat ukrajinským pilotům výcvik na těchto strojích.
Biden uvedl, že dostal na summitu G7 od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujištění, že Ukrajinci nepoužijí stíhačky F-16 k útokům na cíle v Rusku. Nejnovější zprávy už však vyvolaly nesouhlasnou reakci Moskvy. Podle vyjádření náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška by se Západ vystavil velkému riziku, pokud by Ukrajině zajistil americké stíhačky F-16. Prezentoval to jako novou eskalaci v podání západních zemí.
Ukrajina žádá o dodávky bojových letounů již delší dobu, zatím ale dostala jen exsovětské migy nebo bitevníky Su-25. V únoru Biden v rozhovoru s ABC News řekl, že Ukrajina „nyní F-16 nepotřebuje“, a to navzdory prosbám ukrajinských představitelů a rostoucímu tlaku republikánů v Kongresu. Počátkem března ale napsal zpravodajský web televize CNN, že Spojené státy spolupracují s ukrajinskými piloty v USA, aby zjistily, jak dlouho by jim trvalo naučit se s F-16 létat.
„Čtyři měsíce by mohly stačit“
Tento týden server Yahoo News citoval interní dokument USAF, podle kterého by se ukrajinští piloti mohli naučit létat s F-16 už za čtyři měsíce, což je mnohem kratší doba, než jakou dosud uváděl Pentagon jako dobu nezbytně nutnou k osvojení si složité západní letecké techniky.
Dokument vznikl na základně v Arizoně, kde výcvikem procházeli dva ukrajinští vojenští piloti. Ti dosud měli zkušenosti se stíhačkami sovětské konstrukce MiG-29 a Su-27, ale nikdy nelétali s F-16 ani nepostoupili výcvik na tomto stroji. Na základně je jen krátce seznámili s touto stíhačkou, a pak si ji vyzkoušeli na leteckém simulátoru.
Největší potíže Ukrajincům podle instruktorů amerického letectva dělala složitá avionika s údaji zobrazovanými v angličtině. Ta také představovala problém, i když po dvou týdnech bylo patrné „výrazné zlepšení“ jazykových schopností obou pilotů. Ti také nebyli zvyklí létat ve formacích více letadel, protože jejich výcvik se stále opíral o taktiku ze sovětské éry. Celkově komise dospěla k závěru, že čtyři měsíce výcviku by reálně mohly stačit, aby se ukrajinští piloti naučili ovládat americké stroje.
Vnější linie letounu se nikdy nezměnily
Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu, od konce 70. let minulého století se jich vyrobilo přes 4600, a přestože standardem zemí NATO se pomalu stává „neviditelná“ stíhačka F-35, má nyní jeho výrobce objednávky na téměř 130 letadel.
Během zhruba padesáti let od premiérového letu se „ef-šestnáctka“ dočkala mnoha vylepšení, od výkonnějšího motoru přes integraci moderní elektroniky až například pro větší dolet. Současná verze, označovaná Block 70/72, tak nabízí mnohem víc než starší varianty, vnější linie elegantního letounu se ale dodnes prakticky nezměnily.
Nadmíru úspěšný letoun (byť třeba MiGu-21 vzniklo o 7000 více) se však zrodil tak trochu přes odpor nejvyššího velení USAF. To se na začátku 70. let chystalo na příchod nové stíhačky F-15, tento mohutný dvoumotorový letoun vycházel z filozofie, že čím lepší výkony jsou třeba, tím větší letadlo je nutné postavit a tím silnější motory musí dostat.
Lehká stíhačka, se kterou přišli konstruktéři General Dynamics, budila mezi konzervativními důstojníky obavy. Měli totiž ještě v živé paměti případ Lockheedu F-104 z konce 50. let – krásného, rychlého stroje, s nímž byla radost létat, unesl ale jen málo výzbroje a jeho dolet nestál za nic.
Bratislava by měla stroje získat příští rok
Nakonec se ale myšlenku menší stíhačky podařilo prosadit, také díky podpoře od politiků, kterým se líbily slibované nižší náklady. Zadání postavit prototyp dostaly ve finále dvě firmy General Dynamics a Northrop. Prototyp nového letadla s nezvykle velkým překrytem kabiny, a tedy skvělým výhledem pro pilota vytáhli z hangáru v prosinci 1973, skutečný první zkušební let přišel až 2. února 1974. Z půlročních testů vzešel vítězně letoun General Dynamics.
Jako první zařadilo letadla F-16 do výzbroje americké letectvo, kde 17. srpna 1978 zahájila „ef-šestnáctka“ svou kariéru. Později následovaly tři desítky zemí, kromě členských států Severoatlantické aliance to byli i další američtí spojenci jako Bahrajn, Pákistán nebo Jižní Korea.
Prvním zahraničním uživatelem F-16 se po americkém letectvu stal Izrael, který v roce 1980 převzal dodávku původně určenou pro svržený šáhův režim v Íránu. A Izraelci se také stali prvními, kdo nový stroj nasadil do akce, když v červnu 1981 osm stíhacích bombardérů v doprovodu šesti stíhaček F-15 zničilo irácký jaderný reaktor v Osiraku.
Od té doby se F-16 zapojily do mnoha konfliktů – od válek v Perském zálivu přes hlídání vzdušeného prostoru nad Balkánem až po Afghánistán. V druhé polovině 90. let o „ef-šestnáctkách“ uvažovalo i české letectvo, které si ale nakonec pořídilo švédské gripeny.
Z někdejších zemí Varšavské smlouvy zařadily F-16 do své výzbroje Polsko a Rumunsko, na první letouny této řady čeká i Slovensko. Slováci si náhradu letounů MiG-29 (jež nedávno darovali Ukrajině) objednali už v roce 2018, dodávky se ale oproti plánu i kvůli nedostatku čipů opozdí a první stroje by Bratislava měla převzít příští rok.
