G7 strana 4 z 4

Americký prezident zahájil svou první zahraniční cestu setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem. Lídra tradičního amerického spojence varoval, aby nedopustil konflikt s Evropskou unií a neohrozil tak křehký mír v Severním Irsku. Šéfa Bílého domu v Evropě čeká summit G7, summit NATO a setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Členové skupiny G7, která sdružuje kdysi největší světové ekonomiky, se dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.

Indie se nadále potýká s druhou vlnou pandemie. Úřady potvrdily za poslední den dosud nejvyšší počet obětí infekce, a to 3780. Naopak velmi dobře epidemii zatím zvládá Austrálie. V jejím nejlidnatějším státě, Novém Jižním Walesu, se nicméně ve středu poprvé po více než měsíci objevil místní přenos koronaviru. Kvůli obavám lidí dál vázne očkování proti covidu v Iráku. Jiný problém s vakcinací má Dánsko. To se rozhodlo vyřadit Johnson & Johnson. Polsko v návaznosti na to chce tyto přebytečné vakcíny odkoupit.

Země G7, sdružující kdysi největší světové ekonomiky, jsou podle závěrů londýnského jednání jejich ministrů zahraničí znepokojeny ruskými aktivitami, které podle nich mají za cíl podkopávat demokratické státy. Ministři dali rovněž najevo „plnou solidaritu“ se zeměmi, které zasáhly akce ruských zpravodajských služeb. Země skupiny také mimo jiné vyzvaly Čínu k respektování lidských práv a základních svobod.

V Londýně během pondělí začalo třídenní setkání ministrů zahraničí skupiny G7. První osobní schůzku má za sebou americký ministr zahraničí Antony Blinken s britským protějškem Dominicem Raabem. Ti hovořili mimo jiné o vztazích k zemím, jako jsou Rusko, Čína nebo Severní Korea. Vyzvali je ke změně chování a zároveň vyjádřili touhu pro zlepšení vztahů s nimi. Blinken po setkání vyslovil přání, aby se KLDR vydala diplomatickou cestou k jadernému odzbrojení. Čínu vyzval, aby se držela mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

Čína se v poslední době chová na domácí scéně čím dál represivněji a v zahraničí je čím dál agresivnější. V rozhovoru s televizí CBS, odvysílaném v neděli, to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Tvrdší postoj vůči Číně kvůli otázce dodržování lidských práv v zemi v pondělí vyjádřila také novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

Protesty proti vojenskému puči v Myanmaru nepolevují, demonstrující lidé vyšli znovu do ulic. Velký ohlas měla zejména pondělní generální stávka, u které armáda varovala, že může skončit krvavě. To se však nakonec nestalo. Tlak na juntu se stupňuje i ze zahraničí. Spojené státy uvalily sankce na další dva generály, kteří se podíleli na převratu. Evropská unie případné postihy teprve zvažuje. Situace se nelíbí ani Číně. Před třemi týdny myanmarská armáda svrhla tamní civilní vládu, od vypuknutí puče už junta zadržela přes 680 lidí.

Rok 2021 bude bodem obratu ve vícestranné mezinárodní spolupráci, uvedli představitelé zemí sdružených v G7 ve společném prohlášení. Dohodli se na společném postupu při obnově světové ekonomiky, jehož středobodem by mělo být řešení klimatických změn a úbytku biodiverzity. V rámci zvládnutí pandemie se zavázali věnovat 7,5 miliardy dolarů (160 miliard korun) na podporu celosvětové očkovací kampaně proti covidu-19 COVAX.

Už příští týden se měl původně konat v USA summit G7. Kvůli pandemii koronaviru i rasovým nepokojům se ale vrcholná schůzka ekonomicky nejvyspělejších zemí světa výhledově uskuteční až v září. Kolem summitu je však i bez toho mnoho nejistého. Polemiky vyvolal nový pokus amerického prezidenta „vzít zpět na palubu“ Rusko, které bylo ze skupiny vyloučeno v roce 2014 kvůli invazi na ukrajinský Krym.

Na COVID-19 zemře zhruba 3,4 procenta nakažených, nemoc se však šíří méně efektivně než chřipka. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet úmrtí i celkový počet infikovaných dál prudce roste v Itálii. V celosvětovém měřítku přibývá nakažených nejvíce v Jižní Koreji. V dalším světovém ohnisku nákazy, Íránu, se podle tamních médií nakazilo i víc než dvacet poslanců a další vysoce postavení představitelé režimu. Ten rozhodl o preventivním propuštění některých vězňů.

Napětí mezi Brazílií a Paříží opět sílí. Brazilští důstojníci podle uniklých armádních dokumentů označili Francii za největší vojenskou hrozbu pro svou zemi. Francouzi by podle nich mohli podniknout invazi za účelem záchrany amazonského pralesa. Prezidenti obou států se navíc nemají příliš v lásce. Paříž označila podobné spekulace za vyloučené.

Vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara oznámila, že odmítne 20 milionů dolarů (465 milionů korun) nabízených státy G7 na hašení amazonského pralesa. Podle Bohdana Lojky z České zemědělské univerzity je její přístup tolerující vypalování ukázkou upřednostnění krátkodobého zisku před dlouhodobou udržitelností. Bolsonaro také obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pomoc navrhl, z kolonialistického útoku. Po Macronovi žádá omluvu.

Šéf Bílého domu by nejraději zvýšil cla na čínské zboží ještě víc a teď svého rozhodnutí lituje. Bílý dům tak vysvětluje Trumpovo neurčité vyjádření na summitu zemí G7, kde mluvil v souvislosti s obchodní válkou o „pochybnostech“. Americký prezident naposledy v pátek ohlásil pětiprocentní navýšení poplatků na dovoz z Číny, čímž reagoval na podobný krok Pekingu.

V souvislosti se summitem vyspělých světových ekonomik G7 v jihofrancouzském městě Biarritz se konaly protesty. Odpůrci globalizace, ekologičtí aktivisté i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest se sešli v městečku Hendaye u španělské hranice. Protesty byly po většinu dne poklidné. Při manifestaci ve městě Bayonne však došlo podle zpravodajů k prvním potyčkám mezi policií a pořádkovými silami, které nasadily slzný plyn i vodní dělo. Zranění hlášeni nejsou. Summit samotný začal v sobotu večer.

Francouzské letovisko Biarritz hostí za mimořádných bezpečnostních opatření summit lídrů zemí G7. Na bezpečnost dohlíží přes 13 tisíc policistů. Protesty chystají tisíce aktivistů. Někteří z nich se připravovali na akci ve speciálním výcvikovém táboře, kde se učili, jak upoutat pozornost médií či pasivně vzdorovat policii, píše AFP. Mezi hlavní témata summitu patří kromě boje s nerovnostmi ekologie, brexit či obchodní válka mezi USA a Čínou. Po loňském fiasku se neplánuje společné závěrečné prohlášení.

Itálie chce do konce měsíce podepsat předběžnou smlouvu o zapojení do obřího čínského projektu nové Hedvábné stezky. Řím by tento krok učinil jako první země ze skupiny G7, upozornil britský list Financial Times. Itálii už v této souvislosti kritizoval Washington. U západních zemí vzbuzuje projekt nedůvěru - mnozí mají obavy, že stezka poslouží jen Pekingu k šíření vlivu po světě. Projekt, který se má týkat i Česka, hájí prezident Miloš Zeman.

Americký prezident Donald Trump odvolal svou podporu závěrečného prohlášení ze summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 v Kanadě. Vinu svedl na kanadského premiéra Justina Trudeaua a jeho „falešná prohlášení“ na brífinku, který se konal po Trumpově odjezdu. EU uvedla, že se i přes Trumpovo rozhodnutí bude prohlášení držet. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím oznámil, že jeho země se ke skupině ráda opět připojí, jak navrhuje Trump. Naprostá většina unijních států to ale odmítá.

Spojené státy potřebují spravedlivý přístup na trhy a nejsou ochotny tolerovat jednání zemí, které vůči USA spravedlivé nejsou. Řekl to v sobotu americký prezident Donald Trump, který se zúčastnil summitu sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 v Kanadě. Schůzku označil celkově za úspěšnou, mluvilo se na ní zejména o vzájemném obchodu.

Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 hájil cla, které zavedly Spojené státy minulý týden. Omezení dovozu oceli a hliníku postihlo mimo jiné i Kanadu a Evropskou unii. Představitelé ostatních států naopak Trumpovi oponovali a snažili se ho přesvědčit, aby opatření zrušil. Podle francouzského prezidenta je šéf Bílého domu nakloněn možnosti budoucí společné dohody. Sám Trump si myslí, že summit byl úspěšný.

Spojené státy zpochybňují mezinárodní řád, který spoluvytvářely, varoval před začátkem summitu skupiny sedmi nejvyspělejších ekonomik G7 v Kanadě šéf Evropské rady Donald Tusk. Jednání podle něj nebudou snadná, jelikož ostatní členové skupiny nesouhlasí s postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa k obchodu, ochraně klimatu či mezinárodní jaderné dohodě s Íránem. Země G7 se ale podle informací agentury Reuters společně zavážou ke spolupráci s cílem zabránit cizím státům vměšovat se do voleb.