Skupina G7 jednala o ekonomice i pandemii. Věnuje 7,5 miliardy dolarů očkovací kampani COVAX

Rok 2021 bude bodem obratu ve vícestranné mezinárodní spolupráci, uvedli představitelé zemí sdružených v G7 ve společném prohlášení. Dohodli se na společném postupu při obnově světové ekonomiky, jehož středobodem by mělo být řešení klimatických změn a úbytku biodiverzity. V rámci zvládnutí pandemie se zavázali věnovat 7,5 miliardy dolarů (160 miliard korun) na podporu celosvětové očkovací kampaně proti covidu-19 COVAX.

„Po této pandemii budeme potřebovat nové pracovní příležitosti a růst,“ prohlásil na začátku virtuálního setkání britský premiér Boris Johnson, na něhož nyní připadá rotující předsednictví skupiny. Ta bude prosazovat otevřenou ekonomiku a spravedlivý mezinárodní obchod, na čemž chce spolupracovat se skupinou zemí G20 včetně Číny.

Johnson rovněž prohlásil, že jeho země věnuje většinu přebytečných vakcín méně vyspělým zemím. Po takovém závazku volala rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, která po setkání nicméně prohlásila, že se politici neshodli na přesném procentu svých dávek, které by jejich země předávaly do méně vyspělých států. „Pandemie neskončí, dokud nebudou naočkováni všichni na světě,“ zdůraznila kancléřka.

Generální tajemník OSN Antóino Guterres tento týden kritizoval současný stav vakcinace, 75 procent všech dosud podaných dávek totiž dostali obyvatelé jen desíti světových zemí, přičemž ve 130 státech nebyl zatím naočkován nikdo. Politici G7 se kvůli situaci zavázali věnovat 7,5 miliardy dolarů (160 miliard korun) na podporu celosvětové očkovací kampaně COVAX.

Setkání G7 se poprvé zúčastnil nový italský premiér Mario Draghi a americký prezident Joe Biden, který již ve své předvolební kampani sliboval větší příklon USA k multilaterální spolupráci.

Skupina chce také obnovit světovou ekonomiku v rámci závazků plynoucích z Pařížské klimatické dohody, k níž se oficiálně navrací USA poté, co je bývalý americký prezident Donald Trump z dohody vyvedl. Soustředit se chtějí rovněž na omezení lidské činnosti vedoucí ke klimatickým změnám a přechod k udržitelným zdrojům energie. Johnson prohlásil, že ambiciózní plán na zmírnění změn klimatu může přinést miliony nových pracovních míst. 

EU taktéž zvýší příspěvky do programu COVAX

I Evropská unie zvýší své příspěvky do mezinárodního očkovacího programu COVAX na dvojnásobek, až miliardu eur (25,86 miliardy korun). Na COVAX dosud evropská sedmadvacítka vyčlenila 500 milionů eur. Z nyní přislíbené další půl miliardy eur pro COVAX by 300 milionů mělo do programu přijít v podobě příspěvku a dalších 200 milionů ve formě úvěru poskytnutého z rozpočtu EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na virtuální schůzce zemí G7 také oznámila dalších sto milionů eur na podporu vakcinační kampaně v Africe. Mimo rámec programu COVAX již dříve EU přislíbila, že se podělí o své vakcíny s některými evropskými a africkými zeměmi.

Cílem programu je spravedlivá distribuce vakcín

Programu Světové zdravotnické organizace (WHO) COVAX se účastní na 190 zemí. Jeho cílem je zajistit spravedlivou distribuci vakcín i zemím s nízkými a středními příjmy. Ambicí programu je podat do června 336 milionů dávek covidové vakcíny a do konce roku naočkovat dvě miliardy lidí, uvedla AP.

Momentálně se však COVAX potýká s nedostatkem očkovacích látek, neboť si je do značné míry přednostně zajistily bohatší země. V mnoha chudších státech se proto dosud vůbec nezačalo očkovat. Nevládní organizace Amnesty International to označila za „žalostné morální selhání, které ve výsledku poškodí bohaté země“.

Evropská komise čelí kritice, že start očkování nezvládla a nebyla pro obyvatele bloku schopná zajistit dostatek vakcín. Ačkoliv si objednala 2,6 miliardy dávek, které by měly pohodlně stačit pro naočkování 450 milionů obyvatel EU, dodávky vakcín váznou kvůli pomalé výrobě i distribuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 31 mminutami

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 54 mminutami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 11 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 12 hhodinami

Evropský pohled