Ministry G7 znepokojuje chování Moskvy. Vyjádřili solidaritu zemím zasaženým akcemi ruských agentů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nezvykle přímočaré vyjádření G7 a komentář Michaela Romancova
Zdroj: ČT24

Země G7, sdružující kdysi největší světové ekonomiky, jsou podle závěrů londýnského jednání jejich ministrů zahraničí znepokojeny ruskými aktivitami, které podle nich mají za cíl podkopávat demokratické státy. Ministři dali rovněž najevo „plnou solidaritu“ se zeměmi, které zasáhly akce ruských zpravodajských služeb. Země skupiny také mimo jiné vyzvaly Čínu k respektování lidských práv a základních svobod.

Šéfové diplomacií G7 uvedli, že jsou hluboce znepokojeni „nezodpovědným a destabilizujícím“ chováním Ruska, a slíbili, že posílí kolektivní úsilí o ochranu před hrozbami z Kremlu.

Pokračující destabilizující chování Ruska podle G7 zahrnuje „velké navyšování ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou a na nelegálně anektovaném Krymu, zlovolné aktivity zacílené na podkopání demokratických systémů zemí, zlomyslné kybernetické aktivity a používání dezinformací“.

Mezinárodní pozornost v poslední době vyvolalo mimo jiné zjištění českých tajných služeb, že za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stojí členové ruské vojenské tajné služby GRU. To vedlo k nebývalé diplomatické roztržce mezi Prahou a Moskvou a vzájemnému vyhoštění mnoha pracovníků ambasád.

Mnohé západní země vyjádřily Česku podporu a některé na znamení solidarity vykázaly ruské diplomaty, z Moskvy zní hlasy o nepřátelských a nijak nevyprovokovaných akcích Západu.

„Posílíme své kolektivní schopnosti a schopnosti našich partnerů“

Země G7 slíbily, že budou „nadále posilovat své kolektivní schopnosti a schopnosti našich partnerů“ tak, aby odradily Rusko od chování, které ohrožuje mezinárodní řád založený na pravidlech, což se týká například oblastí bezpečnosti kybernetického prostoru a dezinformací.

Rusko se až do roku 2014 účastnilo jednání skupiny, známé tehdy jako G8, jeho účast byla pozastavena v souvislosti s nelegální anexí ukrajinského Krymu.

Státy G7 vyjádřily znepokojení také nad „systematickým postupem proti opozičním hlasům, ochráncům lidských práv, nezávislé občanské společnosti a médiím“. Kritizovali například věznění opozičního předáka Alexeje Navalného.

Ministři zahraničí zemí skupiny, tedy vyjma hostitelské Velké Británie také USA a Kanady, Francie, Německa, Itálie a Japonska, od počátku týdne jednali v Londýně. Do Británie byli pozváni také šéfové diplomacií Austrálie, Indie, Jihoafrické republiky a Jižní Koreje.

Protože jsme v Evropě, soustředíme se primárně na vztahy mezi Ruskem, jakožto postsovětskou velmocí, a Spojenými státy. A uniká nám, že vůbec největší geopolitickou změnou přelomu 20. a 21. století je obludný kapacitní propad Ruska vůči Číně.
Michael Romancov

Kritika Číny za Ujgury, Hongkong i ekonomický nátlak

Země G7 rovněž vyzvaly Čínu k respektování lidských práv a základních svobod. Vyjádřily také silný nesouhlas s jakýmikoli jednostrannými kroky, které by mohly eskalovat napětí a podkopat stabilitu v regionu. Čína má rovněž dodržovat své závazky ohledně odpovědného chování v kyberprostoru nebo své povinnosti týkající se ekonomiky a obchodu.

Země sedmičky v té souvislosti slíbily, že budou společně pracovat na zlepšení své ekonomické odolnosti vůči „svévolným, nátlakovým hospodářským politikám a praktikám“.

„Jako země, které podporují otevřené společnosti a volný spravedlivý obchod v systému transparentních a předvídatelných mezinárodních pravidel a standardů, jsme jednotní v obavě týkající se praktik, které podrývají takové svobodné a spravedlivé hospodářské systémy, včetně obchodu, investic a rozvojových financí,“ uvedli ministři z G7.

Čínu ostře kritizovali i za represe vůči muslimské menšině Ujgurů a vyzvali, aby Peking umožnil zástupcům OSN přístup do regionu Sin-ťiang, aby si vytvořili obrázek o situaci. Čínu dále G7 vyzvala k ukončení „cíleného potlačování práv a svobod i demokratických hodnot“ v Hongkongu.

Ministři zahraničí z G7 se zabývali také současnou koronavirovou pandemií a bojem proti ní. Slíbili, že budou společně s farmaceutickým průmyslem usilovat o rozšíření výroby dostupných vakcín či léků proti covidu-19. Hladký průběh jednání v Londýně přitom ohrozila zpráva, že pozitivní test na koronavirus měli dva členové indické delegace. Indický ministr zahraničí i celý jeho tým se proto uchýlili do izolace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 1 hhodinou

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 5 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 11 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 11 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 12 hhodinami
Načítání...