Černá Hora se obrátila na Evropskou unii, aby jí pomohla s obrovským dluhem, který má balkánská země vůči Číně. Černohorci si vzali od čínské státní banky půjčku na stavbu dálnice ve výši téměř miliardy dolarů. Přesné podmínky kontraktu nejsou známé, podle dostupných informací ale mohou být namístě obavy, že by v případě neschopnosti Černé Hory splácet mohl Peking získat právo disponovat černohorským majetkem včetně části pobřeží. Brusel se odmítl zapojit do splácení dluhu, tvrdí ale, že se bude snažit najít jiné cesty, jak malou balkánskou zemi podpořit.
Černou Horu ohrožuje obrovský dluh vůči Číně. Podle médií za něj ručí částí svého pobřeží
Půjčku si černohorská vláda tehdejšího socialistického premiéra Mila Djukanoviče vzala v roce 2014 na stavbu dálnice mezi metropolí Podgoricou a městem Matesevo. Jde o první úsek plánované 165 kilometrů dlouhé dálnice, která by měla spojit přístav Bar na černohorském pobřeží s obcí Boljare na hranici se Srbskem, odkud by pak měla pokračovat až do Bělehradu.
Černohorskou část dálnice staví čínská státní společnost China Road and Bridge Corporation (CRBC). Její první úsek mezi Podgoricou a Matesevem je z 85 procent financován půjčkou ve výši 944 milionů dolarů, kterou si Černá Hora vzala od čínské Export-Import (ExIm) Bank.
Úsek dlouhý 41 kilometrů, který vede horským terénem a jehož součástí by mělo být dvacet mostů a šestnáct tunelů, měl být podle původních plánů hotový v květnu 2019. Zprovozněn ale přes smluvní závazek čínské strany dosud nebyl. Termín dokončení se loni dvakrát posouval a nyní připadá na letošní listopad, což cenu stavby zvedlo na miliardu a tři sta milionů eur.
Stavba je problematická také z hlediska škod na životním prostředí. Prokuratura začátkem března zahájila vyšetřování CRBC kvůli údajné devastaci kaňonu řeky Tara zapsaného za seznamu světového dědictví UNESCO.
„Jedna z nejdražších dálnic světa“
Současný černohorský ministr financí Milojko Spajić, člen různorodé vlády nastoupivší loni v prosinci po téměř třicetileté dominanci Djukanovičových socialistů, uvedl, že jeden kilometr tohoto úseku stál dvacet milionů eur, což z projektu dělá jednu z nejdražších dálnic světa.
Podgorica má dluh splácet čtrnáct let, první roční splátku ve výši 67 a půl milionu dolarů by měla uhradit letos v červenci. Země se ale nachází v prekérní finanční situaci.
Web Balkan Insight s odvoláním na data z loňského prosince uvádí, že veřejný dluh Černé Hory dosahuje 90,85 procenta HDP, přičemž jen náklady na stavbu inkriminovaného 41kilometrového dálničního úseku se odhadují na 45 procent HDP.
Podle webu Euractiv dosáhlo loni veřejné zadlužení státu, který těžce poznamenaly výpadky příjmů z turismu způsobené pandemií, dokonce 97 procent HDP. Podle Mezinárodního měnového fondu se černohorská ekonomika propadla loni o patnáct procent. A stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) uvádí, že se dluh loni vyšplhal až na 103 procent HDP, z čehož čtvrtinu drží právě Peking.
Černohorci ručí částí vlastního území
Smlouva o půjčce, kterou uzavřela Černá Hora bez otevřeného výběrového řízení, osvobozuje čínskou konstrukční firmu CRBC i všechny subdodavatele od platby DPH či cel, upozornily Financial Times (FT). Podle německého týdeníku Die Zeit představují velkou část subdodavatelů firmy blízké expremiérovi a současnému prezidentovi Djukanovičovi.
Kromě toho kontrakt stanoví, že v případě neschopnosti Černé Hory splácet by čínská ExIm Bank získala právo přístupu na část černohorského území, píší FT.
„Čínská vláda má nyní šanci (pokud Černá Hora nezvládne splácet dluh) zabrat hlavní části černohorského pobřeží,“ citoval web Balkan Insight vyjádření europoslankyně Violy von Cramonové-Taubadelové, která působí jako zpravodajka EU pro Kosovo. Podobný názor má i Vanja Ćalović z černohorské protikorupční nevládní organizace MANS. „Možná jde o přístav Bar,“ řekla týdeníku Die Zeit.
Stanice RFE/RL zase uvádí, že by banka zřejmě mohla získat kontrolu nad dálnicí či zabavit další státní majetek, i když zatím neexistují indicie, že tak zamýšlí učinit. Jak totiž píše Die Zeit, velké části smlouvy jsou tajné, a tudíž takové obavy nelze doložit. Známá je jen výše půjčky, doba splácení a výše úročení, které je dvouprocentní. Podle FT je dále jasné také to, že případné rozhodčí řízení by se řídilo čínskými zákony.
Brusel: EU nesplácí dluhy třetích stran
Černohorská vláda se v březnu obrátila s prosbou o pomoc se splácením dluhu na Evropskou unii. „Prosíme vás o pomoc se splacením těchto peněz, abychom tento závazek nahradili závazkem u nějaké evropské banky (…) a ukončili čínský vliv,“ řekl v polovině března místopředseda vlády Dritan Abazović před zahraničním výborem Evropského parlamentu.
Mluvčí Evropské komise (EK) Peter Stano polovině dubna uvedl, že EU Černé Hoře se splacením dluhu nepomůže, i když sympatizuje s její snahou snížit závislost na Číně. EU je podle Stana znepokojena možnými socio-ekonomickými důsledky, které mohou některé čínské investice v Černé Hoře mít a vidí riziko „dluhové závislosti“.
Další mluvčí EK Ana Pisonerová vyjádřila stejné obavy a dodala, že Unie „nesplácí dluhy třetích stran“. Uvedla ale také, že EU hodlá nabídnout Černé Hoře podporu v rámci Ekonomického a investičního plánu pro Západní Balkán, který má dotčeným zemím pomoci získat za výhodných podmínek finance mimo jiné od Evropské investiční banky.
Vůli pomoci vyjádřil podle FT i nejmenovaný zástupce EK, který ale zároveň dodal, že bude těžké najít vhodné finanční nástroje. „Politicky chceme pomoci… Ale objem dluhu je nepoměrný vůči velikosti ekonomiky, takže způsob ještě není jasný,“ citoval ho web listu.
Podgorica: Žádali jsme o pomoc s refinancováním
Černohorský ministr financí Spajić v této souvislosti prohlásil, že „Černá Hora jedná s evropskými partnery o tom, jak co nejvýhodněji financovat projekty v zemi včetně dálnice. Nežádali jsme nikoho o splácení našich dluhů, ale o potenciální refinancování za výhodnějších podmínek.“
Později ještě dodal, že „Evropské komisi nebyl odeslán žádný požadavek na převzetí, platbu či asistenci při splácení čínského dluhu, a proto nemohl být odmítnut.“ Kromě toho doplnil, že „Černá Hora má stabilní a udržitelné veřejné finance a je schopná regulérně hradit všechny své dluhy a závazky vůči mezinárodním partnerům,“ což web Euractiv vykládá jako snahu zklidnit situaci.
Eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšiřování Oliver Varhelyi ve stejný den na Twitteru uvedl, že se hledají „proveditelná řešení“ pro černohorské investiční projekty, zajištění udržitelnosti veřejného dluhu země a eliminaci rizik plynoucích z minulých dohod.
Dvě studie projekt nedoporučily
Černá Hora usilovala o půjčku na stavbu už od roku 2005. Podle Reuters ale dvě studie proveditelnosti z let 2006 a 2012 označily projekt za ekonomicky nerentabilní.
První studii vypracovala francouzská firma Loius Berger na zadání černohorské vlády, druhou americká URS pro Evropskou investiční banku (EIB). Obě došly k závěru, že doprava na dálnici nebude taková, aby se stavba vyplatila, a stát by musel provoz výrazně dotovat. Žádná ze studií nebyla podle FT zveřejněna.
Až třetí posudek, který vypracovali profesoři z Univerzity Černohorské na zakázku čínské Export-Import Bank, od níž si vláda půjčku nakonec vzala, dopadl podle tehdejší vlády pozitivně. Kabinet prohlásil, že projekt je podle této studie životaschopný, samotnou studii ale taktéž nikdy nezveřejnil.
Protikorupční organizace MANS vyjádřila podezření, že tehdejší ministerstvo dopravy poskytlo k ospravedlnění projektu vymyšlená data. Kabinet, který stavbu označoval za klíčový infrastrukturní projekt, to odmítl.
Malé země v problémech
Podobné problémy jako Černá Hora mají s čínskými půjčkami i jiné země, například Kyrgyzstán, Džibutsko či Pákistán. Srí Lanka musela Číně na oplátku za odpuštění dluhů, které nebyla schopná Pekingu splácet, na 99 let postoupit svůj největší přístav Hambantota. Tádžikistán za stejným účelem předal Číně 1158 kilometrů čtverečních svého území ve sporné příhraniční oblasti.
Čína zvyšuje svou finanční přítomnost ve světě mimo jiné právě prostřednictvím půjček na infrastrukturní stavby v rámci projektu nové Hedvábné stezky. Zásadně se to týká i Balkánu, kde Čína posiluje svůj vliv nejen v ekonomice, ale i dalších oblastech.
Patrně nejznámějším případem čínské akvizice na Balkáně je koupě většinového podílu v aténském přístavu Pireus čínskou firmou Cosco v roce 2016. Konkrétně Černá Hora je pak pro Čínu zajímavá svou polohou u Středozemního moře a také svým potenciálním členstvím v Evropské unii, uvádí RFE/RL.
Jak podle RFE/RL ukazuje studie washingtonského think-tanku Center for Global Development, čínské kontrakty se zpravidla vyznačují neprůhledností a různými doložkami, které potenciálně umožňují Pekingu vyvíjet tlak na dlužníka, byť se nezdá, že by Čína půjčovala peníze přímo s úmyslem vtáhnout dané země do neudržitelných dluhových problémů.
Kontrakty ale omezují možnosti samostatného jednání dlužníků, pokud se dostanou do problémů. Ať už by se tak Černá Hora rozhodla řešit případné problémy se splácením jakkoliv, Peking bude moci do tohoto procesu mluvit, uzavírá RFE/RL.