Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.

Podle nejnovějších odhadů se počet lidí postižených tímto onemocněním zvýšil za pouhé tři dekády o 143 procent a výhled naznačuje, že v příštích letech poroste dál.

Výsledky studie o celosvětové zátěži nemocemi, úrazy a rizikovými faktory odhadují, že do roku 2050 bude MASLD trpět 1,8 miliardy lidí. Oproti roku 2023 by to znamenalo nárůst o 42 procent.

Tento nárůst souvisí především s růstem světové populace a se změnami životního stylu, zejména s vyšší mírou obezity a zvýšenou hladinou cukru v krvi.

Výsledky studie ukazují, že onemocnění bylo v roce 2023 častější u mužů než u žen a nejvyšší míru výskytu vykazovalo u starších dospělých ve věku 80 až 84 let. Největší počet postižených ale připadal na mladší věkové skupiny, konkrétně na muže ve věku 35 až 39 let a ženy ve věku 55 až 59 let.

Vysoká hladina cukru v krvi byla celosvětově hlavním faktorem zdravotních problémů souvisejících s MASLD. Následovaly vysoký BMI a kouření, což ukazuje na silnou souvislost s diabetem 2. typu a obezitou.

Afrika a Blízký východ vykazují nejvyšší míru výskytu

Některé regiony, včetně severní Afriky a Blízkého východu, vykazovaly ve srovnání s ostatními regiony nepoměrně vyšší míru výskytu MASLD. Naopak region Asie a Tichomoří měl nejnižší prevalenci.

Počet postižených ale prudce vzrostl v zemích po celém světě. Například ve Spojeném království se prevalence mezi lety 1990 a 2023 zvýšila o 33 procent, což představuje největší nárůst v západní Evropě.

Výzkum ale ukázal, že ačkoli počet lidí postižených tímto onemocněním vzrostl, celkový dopad na zdraví, který je měřený počtem let ztracených kvůli nemoci nebo úmrtí, zůstal stabilní.

Metabolickou dysfunkcí asociované steatotické onemocnění jater, dříve známé jako nealkoholické ztučnění jater (NAFLD), patří podle studie mezi nejrozšířenější a nejrychleji narůstající onemocnění jater na světě.

Mnoho lidí nepociťuje žádné příznaky, ale pokud se onemocnění rozvine, může se projevit výraznou únavou nebo bolestí břicha.

Mariana Ribeiro Soaresová, RTP, 14/04/2026 12:08 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 11 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 13 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 15 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 17 hhodinami
Načítání...