Lidská játra se rychle obnovují i ve stáří, ukázala studie

Lidská játra zůstávají mladá, i když člověk stárne. Popsala to nová studie, která vyšla na konci května. Pomocí radioaktivního datování v ní vědci odhadli, že průměrné stáří jaterních buněk je přibližně tři roky. Současně se ale ukázalo, že některé buňky žijí významně déle než jiné – to by mohlo lékařům pomoci lépe pochopit, jak vznikají choroby, jako je například rakovina jater.

Němečtí vědci z Drážďan analyzovali jaterní buňky, které odebrali třiceti lidem. Šlo o osoby, které zemřely z nejrůznějších příčin ve věku 20 až 84 let. Tyto buňky se pokusili popsat z hlediska jejich stáří, využili k tomu techniku, která vznikla až na začátku jednadvacátého století. Výsledky popsali v žurnálu Cell Systems.

Radiokarbonová metoda datování je založená na faktu, že v souvislosti s testy jaderných zbraní se v atmosféře měnily koncentrace radioaktivního izotopu uhlíku 14C. Stopové množství této látky může skončit v DNA rostlinných i živočišných buněk a vědci tuto změnu v koncentracích dokážou využít jako měřítko pro určení stáří buňky. Čím je totiž buňka starší, tím více tohoto izotopu uhlíku se v její DNA pravděpodobně nachází. 

Když vědci pomocí této metody datovali jaterní buňky ze své skupiny vzorků, zjistili, že nacházejí stále stejný vzorec, bez ohledu na věk člověka. Většina buněk byla mladá a přibližně stejně stará. Na základě dat autoři studie odhadují, že většina jaterních buněk se vyměňuje přibližně jednou ročně, v průměru jsou tedy celá játra stará méně než tři roky. 

Odolný orgán

Játra jsou velmi odolná a rychle se hojí, to se vědělo už dříve. Tyto vlastnosti jsou pro orgán, který má za úkol filtrovat škodlivé látky, zásadní a nezbytné. Ale o tom, jak játra regenerují, se ví mnohem méně, včetně toho, jak moc je tato schopnost spojená s věkem a stárnutím.

Že jsou játra schopná regenerace, věděli už staří Řekové. Naznačuje to báje o titánovi Prométheovi, který byl odsouzen bohy za krádež ohně k tomu, aby mu každý den orel vykloval játra. Do druhého dne mu ale vždy vyrostla nová
Zdroj: Wikimedia Commons

Nové výsledky ukazují, že i ve starém těle mohou být mladá játra. Zároveň ale vědci zjistili, že s přibývajícím věkem dochází v játrech ke změnám. Některé buňky v játrech mohou nést více než dvě sady chromozomů a fungovat bez problémů, na rozdíl od většiny buněk v těle. Tým zjistil, že tyto buňky s DNA také zřejmě žijí mnohem déle než ostatní jaterní buňky, až deset let. Z doposud posbíraných údajů se zdá, že lidská játra časem shromažďují větší množství právě těchto buněk.

Autoři nové studie si myslí, že tato změna může přispět k udržení jater zdravých, a tedy práceschopných. Pokud je tato hypotéza pravdivá, je pravděpodobné, že pokud se tento proces pokazí, může se u lidí zvýšit riziko zdravotních problémů souvisejících s játry.

„Jelikož se počet těchto buněk s rostoucím věkem postupně zvyšuje, mohlo by se jednat o ochranný mechanismus, který nás chrání před hromaděním škodlivých mutací,“ uvedl hlavní autor studie Olaf Bergmann. „Musíme teď ještě zjistit, jestli existují podobné mechanismy i u chronických onemocnění jater, která se v některých případech mohou změnit v rakovinu.“

Věda je teprve na začátku poznání

Tento výzkum je teprve začátkem cesty, na níž se vědci vydají. Budou teď muset výsledky nezávisle ověřit a otestovat, teprve pak se bude moci přistoupit k možnosti nějakého využití, například pro terapie, které by v budoucnu mohly udržovat buňky v játrech déle mladé, anebo pro omlazování již zestárlých buněk v tomto orgánu. 

Další oblastí, kterou chtějí vědci studovat a mohou v ní využít nashromážděné poznatky, je schopnost obnovy buněk v jiných tělesných orgánech, především v srdci a mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.