Jak rozvojové země bohatnou, mění se i tamní životní styl. A ten má rovnou několika způsoby vážné dopady na zdraví jater. Poškození pak vede i ke vzniku rakoviny tohoto orgánu.
Podle nové studie zveřejněné v časopise Lancet je možné předejít třem z pěti případů rakoviny jater. Riziko nemoci se podle ní dá výrazně snížit udržováním zdravé váhy a omezením alkoholických nápojů. Výsledky jsou důležité, protože vědci předpokládají, že do půlky století se počet jaterních onemocnění zdvojnásobí – nejvíc v rozvojových státech, kde se stále rychleji šíří nezdravá jídla.
Hranolky, tučné omáčky a maso nebo sladké nápoje. Tento jídelníček je stále častější v rozvojových zemích od Mexika až po africké státy.
Ahmed Kalebi pracuje jako vedoucí patologické laboratoře v Keni a čím dál častěji se setkává s diagnózou, která byla v jeho zemi dříve krajně neobvyklá: s rakovinou jater. „Počet případů, které zachytíme, když lidé přijdou na prohlídku, je šokující. Musíme dělat mnohem víc, abychom mezi lidmi zvýšili povědomí, aby přišli na vyšetření a změnili životní styl,“ uvádí.
Expert se obává, že jinak bude nemocných s rakovinou přibývat ještě rychlejším tempem. Významným rizikovým faktorem je podle něj i dalších obezita. Její nárůst sledují i rozvojové země na jiných kontinentech. Nezdravé jídlo je totiž jednak dostupnější než dřív, ale hlavně bývá na rozdíl od toho zdravého mnohem levnější. „Nezdravá jídla se stávají větším problémem mezi chudými ve třetím světě, ve venkovských oblastech, protože si neuvědomují problém. Dřív se předpokládalo, že pupek a vyšší váha jsou znakem bohatství, ale ve skutečnosti je to naopak,“ upozorňuje Kalebi na změny mentality.
Nebezpečí rakoviny v rozvojových státech je o to vyšší, že se místní nemohou spolehnout na tak kvalitní zdravotní péči jako třeba Evropané. „Afričany může zasáhnout několik různých rizikových faktorů. Zbytky starých rizik nemizí dostatečně rychle. A vznikají nová, která jsou důsledkem globalizace,“ souhlasí americký lékař Hashem El-Serag, který se specializuje právě na onemocnění jater.
Pomohlo by očkování
Lékařský ředitel tuzemského Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch upozorňuje na další příčinu, o které se příliš nehovoří: tou vůbec nejčastější příčinou vzniku rakoviny jater v rozvojovém světě je totiž infekční hepatitida typu B a C. „V podstatě se dá asi sedmdesát procent těchto rakovin přičíst těmto chorobám. Přitom minimálně proti hepatitidě B existuje velmi účinné očkování,“ zdůrazňuje vědec.
Zavedení plošného očkování kojenců v Evropě podle něj vedlo k radikálnímu snížení rozšíření této nemoci na kontinentu. „To je věc, která by i rozvojovým zemím v tuto chvíli nejvíc pomohla,“ doplňuje.
Nepopírá ale ani vliv západního životního stylu, který je spojený hlavně s vysokým kalorickým příjmem a také s velkou konzumací alkoholu. „Je to taková daň za blahobyt,“ dodává Hajdúch.
Nebezpečí nadváhy
Lidí s nadváhou je čím dál víc i ve Spojených státech, v Evropě a Asii. Vědci předpokládají, že do roku 2040 bude každý druhý dospělý v rozvinutých zemích trpět takzvanou nealkoholickou steatohepatitidou. Při tomto onemocnění se v játrech hromadí tuk, a narůstá tak nebezpečí rakoviny.
Lidé často neví, že mají játra nemocná, protože je nebolí. Jejich ztukovatění, které postupně vede k nevratnému poškození orgánu, ale postihuje až třetinu populace. Bez změny životního stylu může dospět i k cirhóze či rakovině. Tyto jaterní problémy jsou častější než poškození alkoholem. „Nejčastěji se na to přijde náhodně při prevenci u praktického lékaře, který nabere odběry, nebo když jde pacient z nějakého jiného důvodu na ultrazvukové vyšetření,“ vysvětluje lékař Tomáš Vařeka z IV. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Pokud játra nefungují správně, ovlivňuje to celý organismus. Od stavu pokožky, přes trávení, až po hormonální rovnováhu a činnost mozku,“ doplňuje přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK v Praze Jiří Slíva.
Z celkového počtu jaterních nemocí tvoří ztukovatění jater skoro 50 procent, alkoholová nemoc jater zhruba patnáct procent. Hlavním rizikovým faktorem je nezdravý životní styl, tento problém s játry postihuje až tři čtvrtiny diabetiků druhého typu. Žádné všeobecně účinné léky podle Slívy neexistují. Odborníci proto doporučují zlepšit stravu a přidat pohyb.
Jako příznaky se při onemocnění jater objeví například ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, slabost, svědění kůže nebo tlak v pravém podžebří. Typické zežloutnutí kůže se může objevit až v době většího postižení jaterní tkáně. V raném stadiu, kdy jsou játra méně poškozená, může nemoc objevit ultrazvuk nebo jaterní testy z krve.
Vědci vyzývají státy k osvětě a propagaci zdravého životního stylu, který by předcházel i jiným typům onkologických onemocnění. Kdyby se každé zemi každoročně podařilo odvrátit dvě až pět procent případů rakoviny jater, znamenalo by to prý až 17 milionů zachráněných životů do roku 2050.
