Pandemie ve světě: Počet nakažených v Rusku dál stoupá. Hypotéza o wuchanském původu covidu zůstává otevřená, připustilo WHO

Rusko v neděli oznámilo 14 723 nových případů covidu, jde tak o největší jednodenní počet případů od 13. února. Polovina z toho přitom připadá na Moskvu. K zastavení pandemie je zapotřebí jedenáct miliard dávek, uvedl na setkání s nejvyššími představiteli ekonomicky silných zemí ze skupiny G7 šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Doplnil, že WHO zároveň připravuje další fázi vyšetřování původu koronaviru.

On-line přenos

Koronavirus - červen

  • 9:05
    Česko

    Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.

  • 9:00

    Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.

  • 8:42
    Česko

    Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.

Počet nově nakažených covidem v Rusku opět stoupl. Z celkově 14 723 případů, které země v neděli ohlásila, zaznamenala 7704 přímo Moskva, kde se tak jedná o největší jednodenní počet případů od 24. prosince, informovala agentura Reuters.

Týdenní míra nárůstu nákazy v metropoli se zvýšila o více než sto procent. Ve dvanáctimilionové Moskvě se od začátku pandemie podle nejnovějších údajů už nakazilo 1 234 717 lidí. Kvůli rychlému šíření nákazy příští týden nebudou muset tamní obyvatelé do práce a všechny bary, restaurace a diskotéky budou muset po 23. hodině zavřít. Oznámené opatření o placeném pracovním volnu se nedotkne zaměstnanců městské infrastruktury a vojska, zavřená budou ale také dětská hřiště a sportoviště v parcích.

Úmrtí s covidem ale za posledních 24 hodin mírně ubylo, konkrétně na 357 ze 399. Vládní pracovní skupina v neděli uvedla, že počet zemřelých stoupl na 126 430. Federální statistický úřad ale sestavuje vlastní statistiku, podle níž v Rusku od dubna 2020 do letošního dubna zemřelo s covidem už zhruba 270 tisíc lidí.

Prezident Vladimir Putin v sobotu podle agentury Interfax řekl, že proti covidu je v Rusku zatím očkováno osmnáct milionů lidí. Země také otestovala vakcínu ve formě nosního spreje. Ta má být vhodná pro děti od osmi do 12 let a na trhu by měla být od září.

WHO: Hypotéza o wuchanském původu koronaviru je stále otevřená

Na summitu skupiny G7 se jednalo kromě jiného o tom, jak předejít dalším pandemiím, a skupina tak chce poskytnout miliardu očkovacích dávek proti covidu chudším státům. Polovinu z nich hodlají uhradit USA, sto milionů Británie.

Šéf WHO se ale domnívá, že to nestačí. K zastavení pandemie je zapotřebí jedenáct miliard dávek, aby bylo naočkováno do poloviny příštího roku (kdy se bude konat další summit G7) sedmdesát procent světové populace. „Potřebujeme jich víc a rychleji,“ řekl k vakcínám na sobotním jednání. Zopakoval, že by bylo dobré, aby do konce roku bylo v každé zemi naočkováno třicet procent občanů.

Uvedl také, že se na jednání hovořilo i o původu koronaviru. Americký prezident Joe Biden v květnu nařídil tajným službám vyšetřit původ pandemie, a to včetně teorie o tom, že původcem je laboratoř v Číně. A tato hypotéza zůstává podle šéfa WHO stále otevřená.

Covid-19 zabil od loňska téměř 3,8 milionu lidí. „Je to tragické a myslím, že si ti lidé zaslouží, aby se vědělo, odkud ten virus pochází, abychom tomu mohli v budoucnu předejít,“ řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus. WHO podle něj připravuje další fázi vyšetřování, při němž bude zapotřebí „spolupráce a poctivý přístup Číny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 4 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 5 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 9 hhodinami

Evropský pohled