Do Británie se sjíždějí lídři nejvyspělejších ekonomik světa na vůbec první setkání od vypuknutí pandemie, která proměnila celou planetu. I vliv nákazy je jednou z řady výzev, které na představitele západního hospodářství čekají. Kromě covidu-19 nebo životního prostředí ale chtějí účastníci summitu v cornwallském letovisku vyslat do světa jasný vzkaz – dominance Západu není zdaleka u konce.
Cornwallské letovisko na jihozápadě Británie je za normálních podmínek plné turistů, teď je to ale vylidněná oblast. Pro místní podnikatele jde o další nepříjemnost po několikaměsíčních restrikcích kvůli covidu-19. Nejen ta současná, ale i hypotetická budoucí pandemie je ústředním tématem pro letošní summit G7.
„Musíme vědět, kde nové infekční nemoci mohou vznikat, musíme mít celosvětovou síť pro sledování pandemií,“ apeluje britský premiér Boris Johnson.
Cornwallskou zátoku už teď střeží na šest a půl tisíc policistů. Celou oblast protkaly červené hranice a zóny, do kterých je vstup zakázán. Podobně jako v současné globální politice „Doufám, že se nikdo nerozhodne překročit takzvanou červenou hranici ve vztazích s Ruskem,“ zaznělo nedávno z úst ruského prezidenta Vladimira Putina.
Kreml a napjaté vztahy
Právě napjaté vztahy s Moskvou jsou společným tématem hlavně pro Evropu a Spojené státy. Partneři obviňují Kreml z destabilizace západních demokracií. Rusko to dlouhodobě odmítá. Předseda Evropské rady Charles Michel potvrdil, že partneři ze skupiny G7 sdílejí podobný názor na Moskvu a její škodlivou činnost.
„Obávám se, že velké ekonomiky, jako je Francie nebo Německo, budou nějakým způsobem uhýbat od společné akce vůči Rusku a hybridním útokům, které tady jsou,“ říká politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
„Některá ruská média dávají jasně najevo, že summit nedopadá pro Západ dobře, že nemají jednotný postup vůči Moskvě. Naznačují, že Britové, kteří se ujali role toho zlého předkladatele, neuspěli. V podstatě to vyznělo tak, že nějaká G7 Rusko nezajímá,“ doplňuje.
Nový zástupce USA
Americký prezident Joe Biden, který se ujmul úřadu v lednu, přiletěl do Británie, aby stvrdil obnovení pošramocených vztahů hlavně s Evropou – nutný krok k vybudování pevné aliance, která má čelit narůstající moci Číny. I proto dostali pozvání do Cornwallu zástupci Jižní Koreje, Austrálie, Indie a Jihoafrické republiky.
„Žádný národ, který bude jednat sám, se nedokáže vyrovnat se všemi výzvami, kterým dnes čelíme, protože svět se mění,“ řekl Biden.
Biden má krátce po summitu na 16. června naplánované jednání se svým ruským protějškem v Ženevě. „To naznačuje, že Rusko stále je velmocí, se kterou budou USA nějakým způsobem jednat,“ tvrdí Baar.
Nové výzvy
Od roku 1975, kdy skupina G7 vznikla, se změnily i výzvy, kterým svět čelí. Například jednu ze současných a podobně naléhavých, jako covid-19, připomínají sedmi lídrům jejich nadživotní busty vytvořené z nerecyklovatelného odpadu.
Velkou změnu vidí geograf Baar v proměně světových mocností. „Vyrostl nový ekonomický soupeř Čína, to je vlastně nebezpečí číslo jedna. Rusko je ekonomicky slabé, i proto se uchyluje k takovým záškodnickým akcím,“ říká. Podle Baara to dělají i Číňané, ale svým způsobem sofistikovaněji, přičemž zejména třetímu světu ukazují svoji vlídnou tvář.
Západ tedy musí dle politického geografa v současnosti mnohem intenzivněji bránit své hodnoty. „Kdysi byl Sovětský svaz ekonomicky nestabilní. Čína je naopak komunistickým státem, který úspěšně řídí ekonomiku nekomunistickou cestou, což nemusí být pro mnoho zemí tak odpudivé, jako byl SSSR,“ vysvětluje Baar.
