Francouzský Biarritz se kvůli summitu G7 proměnil v pevnost. Odpůrci prošli výcvikovým táborem

Nahrávám video

Francouzské letovisko Biarritz hostí za mimořádných bezpečnostních opatření summit lídrů zemí G7. Na bezpečnost dohlíží přes 13 tisíc policistů. Protesty chystají tisíce aktivistů. Někteří z nich se připravovali na akci ve speciálním výcvikovém táboře, kde se učili, jak upoutat pozornost médií či pasivně vzdorovat policii, píše AFP. Mezi hlavní témata summitu patří kromě boje s nerovnostmi ekologie, brexit či obchodní válka mezi USA a Čínou. Po loňském fiasku se neplánuje společné závěrečné prohlášení.

Centrum města Biarritz na jihu Francie zůstává během summitu uzavřené, jedinou výjimku mají místní obyvatelé, lidé, kteří tam pracují, a ubytovaní turisté. Na krku musejí nosit identifikační kartu, jinak se v ulicích vůbec nemohou pohybovat. „Nemohu jít do centra města, nemohu odjet autem. Přináší to hodně nepříjemností, ale co se dá dělat?“ posteskla si turistka Jacqueline.

Další zóna je přístupná pouze na speciální povolení. „Nepřipustíme žádné výtržnosti,“ varoval francouzský ministr vnitra Christophe Castaner s tím, že ve Francii hrozí trvalé nebezpečí terorismu. Za příklad špatně zvládnuté akce označil summit NATO ve Štrasburku na jaře 2009, který provázely násilnosti.

Opatření jsou přísnější než při oslavách stého výročí konce první světové války, které francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal loni v listopadu v Paříži. Na bezpečnost a pořádek dohlíží v Biarritzu celkem 13 200 policistů a četníků. Nasazeni jsou i francouzští vojáci. 

Místním to ale není po chuti. „Zavírám obchod. Podporuji demonstranty, ale zároveň vím, že se protesty mohou vymknout kontrole a policisté nemohou mít vše pod kontrolou,“ podotkl řezník José Arruabarrena. Kromě obchodníků, kteří se bojí o zisky, se opatření nelíbí ani řadě obyvatel. „Biarritz takovou reklamu nepotřebuje. Město je už dostatečně známé po celém světě. Dnes je zcela paralyzované, připomíná to válečný stav. Je to směšné, absurdní,“ říká Marie-Noëlle McDonaldová. 

Přísná bezpečnostní opatření v Biarritzu
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Během schůzek lídrů sedmi nejvyspělejších ekonomik světa se tradičně konají protesty a další akce. Letos se jich chce účastnit na 12 tisíc aktivistů různých organizací. Hlavní protest má být v sobotu ve městě Hendaye, kde se konají různé konference a workshopy už od středy. Do samotného Biarritzu demonstranti nesmějí.

Speciální výcvik

Asi tisíc aktivistů se před summitem účastnilo tréninkového kempu ve městě Kingersheim na východě Francie. Cílem bylo naučit se techniky používané novou generací ekologických aktivistů, například skupinové financování kampaní (crowdfunding) a bezpečné používání sociálních sítí.

Učili se, jak to udělat, aby byl jejich názor během demonstrací slyšet, či jak získat na svou stranu místní politiky. Věnovali se i nenásilným technikám tváří v tvář policii a tomu, jak cestou občanské neposlušnosti prosadit svou věc.

Nahrávám video

Summit potrvá od soboty do pondělí. Schůzka zástupců Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie a Británie bude věnována hlavně boji proti nerovnostem, a to nejen v příjmech, ale také například v přístupu ke vzdělání nebo v případě žen k antikoncepci.

Macron se rozhodl pro nový formát summitu a pozval mimo jiné i pět afrických zemí, kterých se dotýkají klimatické změny. Schůzka se ponese v ekologickém duchu, například tiskové středisko bude napájeno solárními panely.

„Macron pozval také premiéra Indie, bude se řešit otázka Kašmíru. Pozval i nejvyššího představitele Austrálie. Je tu zjevná snaha rozšířit summit, aby se nestal pouze exkluzivním klubem. Francouzský prezident se na druhou stranu snaží vrátit summit k původní myšlence, že státníci se scházejí ve velice intimním prostředí, bez svých poradců, a řeší otázky z očí do očí. Chce, aby mezi státníky byl přátelský kontakt – a hlavně, aby byli mnohem akčnější než dosud,“ podotkl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. 

Nahrávám video

Letos bez závěrečného komuniké

Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu tehdy schůzku opustil předčasně.

Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron dopředu avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání v Biarritzu bez závěrečného komuniké. Stane se tak podle agentury Reuters poprvé od roku 1975, kdy se tyto summity začaly konat.

„Přiznejme si, že komuniké nikdo nečte,“ prohlásil Macron. Dodal, že body, v nichž se USA neshodují s ostatními, jsou známé. „Když vypracujeme ujednání o pařížské klimatické dohodě, prezident Trump nebude souhlasit. Je to tedy zbytečné,“ přiznal.

Body sváru? Cla i otázka ochrany klimatu

Podle agentury Bloomberg má Evropa nyní hodně v sázce a musí se snažit, aby vrcholná schůzka neskončila krachem jako loni. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Rozhodnutí by mohlo padnout už v listopadu. Obchod ale oficiálně tématem summitu není.

Vztahy mezi USA a předsedající Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou například americké společnosti Google, Amazon či Facebook. Trump v odvetě pohrozil, že zdaní francouzské víno.

Podle serveru Politico bude nyní Trump tlačit na Francii, aby kontroverzní daň zrušila, a také bude požadovat, aby Indie snížila svá cla. Navíc budou mít vůdci G7 v neděli zvláštní debatu o globální ekonomice, jak požadovala Trumpova administrativa. Jiskry budou podle portálu Politico nejspíše létat i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad jednání i s ohledem na požáry amazonských pralesů.

Řešení brexitu se neočekává

Summit v Biarritzu bude premiérou nového britského premiéra Borise Johnsona. Kromě toho, že se poprvé ve funkci setká s Trumpem, aby s ním jednal o pobrexitové obchodní dohodě, bude se svými protějšky hovořit o nadcházejícím odchodu své země z EU.

„Nebudeme mluvit jen o brexitu, ale jistě tam připomeneme, že urychlujeme naše přípravy na odchod, který nastane děj se co děj,“ řekl deníku Financial Times zdroj z Downing Street. Žádný průlom se neočekává, ačkoli do brexitu zbývá už jen 69 dní.

Možný vznik osy Washington–Londýn znepokojuje Francii a Německo, které usilují o zachování jaderné dohody s Íránem, od které Trump odstoupil. Podle komentátorů bude americký prezident výměnou za ambiciózní obchodní dohodu s Londýnem chtít totéž od Británie.

Na summitu však bude chybět Rusko. To bylo z původní skupiny G8 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014 a Trump se na začátku tohoto týdne vyslovil pro jeho návrat. Zdroj z Elysejského paláce uvedl, že i Macron je pro to, aby se ruské členství ve skupině příští rok obnovilo. O tomto kroku se ale v Biarritzu podle vysokého amerického představitele hlasovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění přes třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries a čtyři ruské tankery.
02:42Aktualizovánopřed 37 mminutami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení v Japonsku stoupl na nejméně 34

Nejméně 34 lidí zahynulo kvůli úternímu zemětřesení na jihozápadě Japonska, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Dalších pět lidí je ve vážném stavu. Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších v troskách poškozených budov, zejména v nákupním centru Aeon Mall, kde po otřesech následoval silný výbuch.
12:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řecko hlásí kvůli požárům tři mrtvé, na západě Francie se mohli lidé vrátit domů

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. Situace se ale dopoledne výrazně zlepšila a evakuovaní se začali do letoviska vracet. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisícům osob evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Odpoledne íránské revoluční gardy informovaly o smrti tří svých členů při útoku USA na severozápadě země. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel z Íránu.
03:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.
07:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 3 hhodinami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.