Francouzský Biarritz se kvůli summitu G7 proměnil v pevnost. Odpůrci prošli výcvikovým táborem

Nahrávám video

Francouzské letovisko Biarritz hostí za mimořádných bezpečnostních opatření summit lídrů zemí G7. Na bezpečnost dohlíží přes 13 tisíc policistů. Protesty chystají tisíce aktivistů. Někteří z nich se připravovali na akci ve speciálním výcvikovém táboře, kde se učili, jak upoutat pozornost médií či pasivně vzdorovat policii, píše AFP. Mezi hlavní témata summitu patří kromě boje s nerovnostmi ekologie, brexit či obchodní válka mezi USA a Čínou. Po loňském fiasku se neplánuje společné závěrečné prohlášení.

Centrum města Biarritz na jihu Francie zůstává během summitu uzavřené, jedinou výjimku mají místní obyvatelé, lidé, kteří tam pracují, a ubytovaní turisté. Na krku musejí nosit identifikační kartu, jinak se v ulicích vůbec nemohou pohybovat. „Nemohu jít do centra města, nemohu odjet autem. Přináší to hodně nepříjemností, ale co se dá dělat?“ posteskla si turistka Jacqueline.

Další zóna je přístupná pouze na speciální povolení. „Nepřipustíme žádné výtržnosti,“ varoval francouzský ministr vnitra Christophe Castaner s tím, že ve Francii hrozí trvalé nebezpečí terorismu. Za příklad špatně zvládnuté akce označil summit NATO ve Štrasburku na jaře 2009, který provázely násilnosti.

Opatření jsou přísnější než při oslavách stého výročí konce první světové války, které francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal loni v listopadu v Paříži. Na bezpečnost a pořádek dohlíží v Biarritzu celkem 13 200 policistů a četníků. Nasazeni jsou i francouzští vojáci. 

Místním to ale není po chuti. „Zavírám obchod. Podporuji demonstranty, ale zároveň vím, že se protesty mohou vymknout kontrole a policisté nemohou mít vše pod kontrolou,“ podotkl řezník José Arruabarrena. Kromě obchodníků, kteří se bojí o zisky, se opatření nelíbí ani řadě obyvatel. „Biarritz takovou reklamu nepotřebuje. Město je už dostatečně známé po celém světě. Dnes je zcela paralyzované, připomíná to válečný stav. Je to směšné, absurdní,“ říká Marie-Noëlle McDonaldová. 

Přísná bezpečnostní opatření v Biarritzu
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Během schůzek lídrů sedmi nejvyspělejších ekonomik světa se tradičně konají protesty a další akce. Letos se jich chce účastnit na 12 tisíc aktivistů různých organizací. Hlavní protest má být v sobotu ve městě Hendaye, kde se konají různé konference a workshopy už od středy. Do samotného Biarritzu demonstranti nesmějí.

Speciální výcvik

Asi tisíc aktivistů se před summitem účastnilo tréninkového kempu ve městě Kingersheim na východě Francie. Cílem bylo naučit se techniky používané novou generací ekologických aktivistů, například skupinové financování kampaní (crowdfunding) a bezpečné používání sociálních sítí.

Učili se, jak to udělat, aby byl jejich názor během demonstrací slyšet, či jak získat na svou stranu místní politiky. Věnovali se i nenásilným technikám tváří v tvář policii a tomu, jak cestou občanské neposlušnosti prosadit svou věc.

Nahrávám video

Summit potrvá od soboty do pondělí. Schůzka zástupců Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie a Británie bude věnována hlavně boji proti nerovnostem, a to nejen v příjmech, ale také například v přístupu ke vzdělání nebo v případě žen k antikoncepci.

Macron se rozhodl pro nový formát summitu a pozval mimo jiné i pět afrických zemí, kterých se dotýkají klimatické změny. Schůzka se ponese v ekologickém duchu, například tiskové středisko bude napájeno solárními panely.

„Macron pozval také premiéra Indie, bude se řešit otázka Kašmíru. Pozval i nejvyššího představitele Austrálie. Je tu zjevná snaha rozšířit summit, aby se nestal pouze exkluzivním klubem. Francouzský prezident se na druhou stranu snaží vrátit summit k původní myšlence, že státníci se scházejí ve velice intimním prostředí, bez svých poradců, a řeší otázky z očí do očí. Chce, aby mezi státníky byl přátelský kontakt – a hlavně, aby byli mnohem akčnější než dosud,“ podotkl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. 

Nahrávám video

Letos bez závěrečného komuniké

Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu tehdy schůzku opustil předčasně.

Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron dopředu avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání v Biarritzu bez závěrečného komuniké. Stane se tak podle agentury Reuters poprvé od roku 1975, kdy se tyto summity začaly konat.

„Přiznejme si, že komuniké nikdo nečte,“ prohlásil Macron. Dodal, že body, v nichž se USA neshodují s ostatními, jsou známé. „Když vypracujeme ujednání o pařížské klimatické dohodě, prezident Trump nebude souhlasit. Je to tedy zbytečné,“ přiznal.

Body sváru? Cla i otázka ochrany klimatu

Podle agentury Bloomberg má Evropa nyní hodně v sázce a musí se snažit, aby vrcholná schůzka neskončila krachem jako loni. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Rozhodnutí by mohlo padnout už v listopadu. Obchod ale oficiálně tématem summitu není.

Vztahy mezi USA a předsedající Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou například americké společnosti Google, Amazon či Facebook. Trump v odvetě pohrozil, že zdaní francouzské víno.

Podle serveru Politico bude nyní Trump tlačit na Francii, aby kontroverzní daň zrušila, a také bude požadovat, aby Indie snížila svá cla. Navíc budou mít vůdci G7 v neděli zvláštní debatu o globální ekonomice, jak požadovala Trumpova administrativa. Jiskry budou podle portálu Politico nejspíše létat i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad jednání i s ohledem na požáry amazonských pralesů.

Řešení brexitu se neočekává

Summit v Biarritzu bude premiérou nového britského premiéra Borise Johnsona. Kromě toho, že se poprvé ve funkci setká s Trumpem, aby s ním jednal o pobrexitové obchodní dohodě, bude se svými protějšky hovořit o nadcházejícím odchodu své země z EU.

„Nebudeme mluvit jen o brexitu, ale jistě tam připomeneme, že urychlujeme naše přípravy na odchod, který nastane děj se co děj,“ řekl deníku Financial Times zdroj z Downing Street. Žádný průlom se neočekává, ačkoli do brexitu zbývá už jen 69 dní.

Možný vznik osy Washington–Londýn znepokojuje Francii a Německo, které usilují o zachování jaderné dohody s Íránem, od které Trump odstoupil. Podle komentátorů bude americký prezident výměnou za ambiciózní obchodní dohodu s Londýnem chtít totéž od Británie.

Na summitu však bude chybět Rusko. To bylo z původní skupiny G8 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014 a Trump se na začátku tohoto týdne vyslovil pro jeho návrat. Zdroj z Elysejského paláce uvedl, že i Macron je pro to, aby se ruské členství ve skupině příští rok obnovilo. O tomto kroku se ale v Biarritzu podle vysokého amerického představitele hlasovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 15 mminutami

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 1 hhodinou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
před 1 hhodinou

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
před 4 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 7 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 8 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.