Francouzský Biarritz se kvůli summitu G7 proměnil v pevnost. Odpůrci prošli výcvikovým táborem

Nahrávám video

Francouzské letovisko Biarritz hostí za mimořádných bezpečnostních opatření summit lídrů zemí G7. Na bezpečnost dohlíží přes 13 tisíc policistů. Protesty chystají tisíce aktivistů. Někteří z nich se připravovali na akci ve speciálním výcvikovém táboře, kde se učili, jak upoutat pozornost médií či pasivně vzdorovat policii, píše AFP. Mezi hlavní témata summitu patří kromě boje s nerovnostmi ekologie, brexit či obchodní válka mezi USA a Čínou. Po loňském fiasku se neplánuje společné závěrečné prohlášení.

Centrum města Biarritz na jihu Francie zůstává během summitu uzavřené, jedinou výjimku mají místní obyvatelé, lidé, kteří tam pracují, a ubytovaní turisté. Na krku musejí nosit identifikační kartu, jinak se v ulicích vůbec nemohou pohybovat. „Nemohu jít do centra města, nemohu odjet autem. Přináší to hodně nepříjemností, ale co se dá dělat?“ posteskla si turistka Jacqueline.

Další zóna je přístupná pouze na speciální povolení. „Nepřipustíme žádné výtržnosti,“ varoval francouzský ministr vnitra Christophe Castaner s tím, že ve Francii hrozí trvalé nebezpečí terorismu. Za příklad špatně zvládnuté akce označil summit NATO ve Štrasburku na jaře 2009, který provázely násilnosti.

Opatření jsou přísnější než při oslavách stého výročí konce první světové války, které francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal loni v listopadu v Paříži. Na bezpečnost a pořádek dohlíží v Biarritzu celkem 13 200 policistů a četníků. Nasazeni jsou i francouzští vojáci. 

Místním to ale není po chuti. „Zavírám obchod. Podporuji demonstranty, ale zároveň vím, že se protesty mohou vymknout kontrole a policisté nemohou mít vše pod kontrolou,“ podotkl řezník José Arruabarrena. Kromě obchodníků, kteří se bojí o zisky, se opatření nelíbí ani řadě obyvatel. „Biarritz takovou reklamu nepotřebuje. Město je už dostatečně známé po celém světě. Dnes je zcela paralyzované, připomíná to válečný stav. Je to směšné, absurdní,“ říká Marie-Noëlle McDonaldová. 

Přísná bezpečnostní opatření v Biarritzu
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Během schůzek lídrů sedmi nejvyspělejších ekonomik světa se tradičně konají protesty a další akce. Letos se jich chce účastnit na 12 tisíc aktivistů různých organizací. Hlavní protest má být v sobotu ve městě Hendaye, kde se konají různé konference a workshopy už od středy. Do samotného Biarritzu demonstranti nesmějí.

Speciální výcvik

Asi tisíc aktivistů se před summitem účastnilo tréninkového kempu ve městě Kingersheim na východě Francie. Cílem bylo naučit se techniky používané novou generací ekologických aktivistů, například skupinové financování kampaní (crowdfunding) a bezpečné používání sociálních sítí.

Učili se, jak to udělat, aby byl jejich názor během demonstrací slyšet, či jak získat na svou stranu místní politiky. Věnovali se i nenásilným technikám tváří v tvář policii a tomu, jak cestou občanské neposlušnosti prosadit svou věc.

Nahrávám video

Summit potrvá od soboty do pondělí. Schůzka zástupců Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie a Británie bude věnována hlavně boji proti nerovnostem, a to nejen v příjmech, ale také například v přístupu ke vzdělání nebo v případě žen k antikoncepci.

Macron se rozhodl pro nový formát summitu a pozval mimo jiné i pět afrických zemí, kterých se dotýkají klimatické změny. Schůzka se ponese v ekologickém duchu, například tiskové středisko bude napájeno solárními panely.

„Macron pozval také premiéra Indie, bude se řešit otázka Kašmíru. Pozval i nejvyššího představitele Austrálie. Je tu zjevná snaha rozšířit summit, aby se nestal pouze exkluzivním klubem. Francouzský prezident se na druhou stranu snaží vrátit summit k původní myšlence, že státníci se scházejí ve velice intimním prostředí, bez svých poradců, a řeší otázky z očí do očí. Chce, aby mezi státníky byl přátelský kontakt – a hlavně, aby byli mnohem akčnější než dosud,“ podotkl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. 

Nahrávám video

Letos bez závěrečného komuniké

Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu tehdy schůzku opustil předčasně.

Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron dopředu avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání v Biarritzu bez závěrečného komuniké. Stane se tak podle agentury Reuters poprvé od roku 1975, kdy se tyto summity začaly konat.

„Přiznejme si, že komuniké nikdo nečte,“ prohlásil Macron. Dodal, že body, v nichž se USA neshodují s ostatními, jsou známé. „Když vypracujeme ujednání o pařížské klimatické dohodě, prezident Trump nebude souhlasit. Je to tedy zbytečné,“ přiznal.

Body sváru? Cla i otázka ochrany klimatu

Podle agentury Bloomberg má Evropa nyní hodně v sázce a musí se snažit, aby vrcholná schůzka neskončila krachem jako loni. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Rozhodnutí by mohlo padnout už v listopadu. Obchod ale oficiálně tématem summitu není.

Vztahy mezi USA a předsedající Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou například americké společnosti Google, Amazon či Facebook. Trump v odvetě pohrozil, že zdaní francouzské víno.

Podle serveru Politico bude nyní Trump tlačit na Francii, aby kontroverzní daň zrušila, a také bude požadovat, aby Indie snížila svá cla. Navíc budou mít vůdci G7 v neděli zvláštní debatu o globální ekonomice, jak požadovala Trumpova administrativa. Jiskry budou podle portálu Politico nejspíše létat i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad jednání i s ohledem na požáry amazonských pralesů.

Řešení brexitu se neočekává

Summit v Biarritzu bude premiérou nového britského premiéra Borise Johnsona. Kromě toho, že se poprvé ve funkci setká s Trumpem, aby s ním jednal o pobrexitové obchodní dohodě, bude se svými protějšky hovořit o nadcházejícím odchodu své země z EU.

„Nebudeme mluvit jen o brexitu, ale jistě tam připomeneme, že urychlujeme naše přípravy na odchod, který nastane děj se co děj,“ řekl deníku Financial Times zdroj z Downing Street. Žádný průlom se neočekává, ačkoli do brexitu zbývá už jen 69 dní.

Možný vznik osy Washington–Londýn znepokojuje Francii a Německo, které usilují o zachování jaderné dohody s Íránem, od které Trump odstoupil. Podle komentátorů bude americký prezident výměnou za ambiciózní obchodní dohodu s Londýnem chtít totéž od Británie.

Na summitu však bude chybět Rusko. To bylo z původní skupiny G8 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014 a Trump se na začátku tohoto týdne vyslovil pro jeho návrat. Zdroj z Elysejského paláce uvedl, že i Macron je pro to, aby se ruské členství ve skupině příští rok obnovilo. O tomto kroku se ale v Biarritzu podle vysokého amerického představitele hlasovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 29 mminutami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 50 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.