Členové skupiny G7, která sdružuje kdysi největší světové ekonomiky, se dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.
Dohoda má podle agentury AP dvě hlavní části. Ta první umožňuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v těchto zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy, například z digitální reklamy. Druhá část dohody požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent.
Dohoda rovněž slibuje ukončit výběr digitální daně, který jednostranně zavedli například ve Velké Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, ve prospěch globální dohody. Tyto jednostranné digitální daně v minulosti odsoudily jako nekalou praktiku Spojené státy, protože opatření převážně zasáhlo americké technologické giganty.
Ministři G7: Historický krok a výchozí bod
Britský ministr financí Rishi Sunak a německý ministr financí Olaf Scholz uvedli, že se jedná o historický krok. „Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě,“ prohlásil Scholz.
„Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny G7 s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a ve skupině největších světových ekonomik G20,“ dodal po jednání ministrů financí G7, která zahrnuje USA, Kanadu, Japonsko, Velkou Británii, Německo, Itálii a Francii.
„Dohoda by měla vést k reformě daňového systému tak, aby odpovídal digitální éře a aby správné firmy platily správné daně na správném místě,“ prohlásil britský ministr financí Sunak. Jeho americká kolegyně Janet Yellenová uvedla, že jde o důležitý posun na cestě „k dosažení globální dohody, která by měla zajistit spravedlnost pro střední třídu a pracující lid v USA i v celém světě“.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire daň ze zisku globálních firem ve výši nejméně 15 procent nazval „výchozím bodem“. „V dalších měsících se budeme snažit zajistit, aby tato daň byla co nejvyšší,“ napsal na Twitteru.
Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na Twitteru uvedla, že je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytváří zisky. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by měli za ztráty způsobené pandemií zaplatit ti, kteří na ní mocně vydělali. „Vítězové dnes musí pomoci těm, kteří často ne vlastní vinou ztratili a někdy strádají. Podporuji záměr G7 na globální zdanění nadnárodních společností,“ napsal na Twitteru Zaorálek.
Dohodu vítají i firmy
Firma Google v reakci uvedla, že práci na modernizaci mezinárodních daňových pravidel rozhodně podporuje. „Doufáme, že země budou i nadále spolupracovat na brzkém dokončení vyvážené a trvalé dohody,“ řekla mluvčí české pobočky Alžběta Houzarová.
Společnost Amazon dohodu označila za vítaný krok vpřed a vyjádřila naději, že budou jednání pokračovat i na širší úrovni, například v rámci skupiny G20.
Kladně dohodu hodnotí také firma Facebook. „Chceme, aby mezinárodní daňová reforma pokračovala a uspěla, přičemž si uvědomujeme, že to pro Facebook může znamenat placení více daní na různých místech,“ řekl viceprezident firmy Nick Clegg. „Je to první krok k jistotě pro podniky a k posílení důvěry veřejnosti v globální daňový systém,“ dodal.
Dohoda podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala na globální úrovni nepochybně zjednoduší boj proti mezinárodní daňové konkurenci v situaci, kdy mnoho vyspělých zemí zaznamenává velké schodky a dluhy. „Bude také dobře, pokud to umožní snadnější dohodu o digitální dani na úrovni OECD. To, že průmyslové země jako Čína, Jižní Korea nebo Mexiko nejsou signatáři, je nevýhoda, ale i tak jde o pokrok,“ dodal Dohnal.
EK navrhovala digitální daň, členské státy se na ní neshodly
Otázka zdanění nadnárodních společností patří k důležitým tématům současné světové ekonomiky. Firmy často daní své zisky v zemích, kde je nízká, či dokonce nulová korporátní daň ze zisku. Známé je to zejména v případě těch velkých internetových nebo obecně z odvětví informačních technologií. V Evropě tak mají nadnárodní korporace a velké technologické podniky centrály například v Irsku, Lucembursku nebo Nizozemsku.
V uplynulých letech se hovořilo o zavedení digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Alphabet (mateřská společnost Googlu). Exekutiva EU chtěla návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem předložit do roku 2018. Hlavním argumentem zastánců digitální daně od začátku je, že velké internetové společnosti inkasují v daných státech obrovské zisky, ale na daních odvedou ročně jen velmi málo.
Evropská komise představila návrh na změny v březnu 2018, zahrnoval tříprocentní daň z příjmů z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (asi 20 miliard korun) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,25 miliardy korun). Ministrům financí členských zemí EU se ale nepodařilo najít shodu, proti se postavily Irsko, Švédsko či Dánsko.
Některé státy zavedly vlastní nižší daň
Unie poté oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci OECD. Některé země se již rozhodly postupovat samostatně. Například Francie v červenci 2019 schválila tříprocentní digitální daň, což vyvolalo nevoli v USA. Loni v lednu se však Paříž s Washingtonem dohodla na příměří – odložila výběr daně a USA slíbily, že nezavedou plánovaná odvetná cla.
Spojené státy přitom považují výběr digitální daně – kterou přijali například i ve Velké Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, jednalo se však většinou o sazbu několika málo procent – za příklad nekalých obchodních praktik, protože převážně zasáhne americké společnosti. Reakcí USA pak mají být odvetná cla. Terčem amerického šetření bylo původně rovněž Česko. Letos v březnu však Washington oznámil, že vyšetřování Česka ukončil, protože země zatím k zavedení digitální daně nepřikročila.
Česká sněmovna nicméně v polovině května propustila do závěrečného čtení vládní návrh na zavedení digitální daně. Pětiprocentní sazba se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi devatenáct miliard korun), které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. České ministerstvo financí dříve uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni OECD, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit.
Rozhovory blokoval Trump
Otázka zdanění globálních firem je nyní na pořadu jednání OECD, která sdružuje zhruba čtyři desítky ekonomicky velmi rozvinutých států světa včetně USA a většiny členů EU. Do jednání se ale zapojuje také stovka dalších zemí.
Rozhovory dlouho blokoval postoj administrativy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která trvala na zavedení „bezpečného přístavu“, kdy by si firmy Facebook nebo Alphabet mohly zvolit, zda na nová pravidla zdanění svých příjmů přistoupí. Změnu přinesl příchod Joea Bidena do Bílého domu začátkem letošního roku.
Studie organizace EU Tax Observatory zveřejněná tento týden uvádí, že by Evropská unie mohla od nadnárodních společností získat ročně na daních kolem padesáti miliard eur (1,3 bilionu korun) navíc, pokud se OECD shodne na sazbě ve výši 15 procent.
Studie upozorňuje, že k účinnosti minimální daně není ani nezbytné její přijetí všemi zeměmi. „Pokud bude výraznou minimální daň uplatňovat řada mateřských zemí (nadnárodních podniků), daňové ráje už nebudou moci lákat nabídkou nízkých sazeb,“ uvádí studie.
