Na COVID-19 zemře zhruba 3,4 procenta nakažených, nemoc se však šíří méně efektivně než chřipka. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet úmrtí i celkový počet infikovaných dál prudce roste v Itálii. V celosvětovém měřítku přibývá nakažených nejvíce v Jižní Koreji. V dalším světovém ohnisku nákazy, Íránu, se podle tamních médií nakazilo i víc než dvacet poslanců a další vysoce postavení představitelé režimu. Ten rozhodl o preventivním propuštění některých vězňů.
Írán kvůli epidemii propustil tisíce vězňů. COVID-19 se nešíří tak efektivně jako chřipka
Události ČT: Koronavirus ve světě (zdroj: ČT24)
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus oznámil, že zhruba 3,4 procenta potvrzených případů nemoci COVID-19 skončilo úmrtím, zatímco u sezónní chřipky zemře méně než procento nakažených.
Šíření viru však podle něj lze zabránit. „Abychom to shrnuli: COVID-19 se šíří méně efektivně než chřipka, zdá se, že přenos nepodporují lidé, kteří nejsou nemocní. Způsobuje ale vážnější onemocnění než chřipka, zatím nemáme vakcínu nebo léčbu, přesto ji lze zadržet,“ prohlásil šéf WHO.
Podle agentury DPA Tedros upozornil, že boj proti novému koronaviru komplikuje nedostatek respirátorů a dalších lékařských ochranných prostředků. „Nemůžeme COVID-19 zadržet, aniž bychom ochránili zdravotní personál,“ řekl šéf WHO a varoval, že zásoby rychle docházejí a ceny ochranných prostředků rostou. Vyzval proto vlády, aby jejich výrobcům poskytly pobídky.
V Íránu jsou nakažení i poslanci, režim dočasně propouští vězně
V Íránu se koronavirus šíří mezi špičkami režimu. Pozitivní testy na COVID-19 mělo 23 poslanců, uvedl podle státní televize blízkého webu YJC poslanec Abdolreza Mesri. Poslanci podle něj kvůli nákaze dočasně zrušili schůzky s občany.
Už v pondělí íránské orgány oznámily, že nemoci podlehl 71letý člen úřadu, který radí íránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Infikován je podle agentury ILNA také šéf záchranářů Pír Hosejn Kolívand.
Írán ve snaze zabránit šíření nákazy dočasně propustil přes 54 tisíc trestanců z přeplněných věznic. Podle mluvčího justice museli propuštění zaplatit kauci a mít negativní test na koronavirus, napsal web stanice BBC. Opatření se podle úřadů nevztahuje na vězně, kteří představují bezpečnostní riziko a byli odsouzeni k více než pětiletému trestu.
Podle britské poslankyně Tulipy Siddiqové by mohla být propuštěna i britská humanitární pracovnice s íránským pasem Nazanin Zaghariová-Ratcliffeová, která si v Íránu odpykává pětiletý trest za spiknutí proti režimu. O víkendu její manžel žijící v Británii uvedl, že žena se možná nakazila koronavirem, ale ve vězení jí odmítli udělat testy. Mluvčí íránské justice později tvrdil, že vězněná byla v kontaktu s rodinou a řekla jí, že je zdravá.
V Íránu si nemoc COVID-19 způsobená novým koronavirem za méně než dva týdny vyžádala nejméně 77 obětí na životech. V úterý už druhý den v řadě počet nakažených v islámské republice stoupl o padesát procent. Podle oficiálních údajů je v Íránu nyní infikováno 2336 lidí, experti se však domnívají, že reálný počet je mnohonásobně vyšší.
V Itálii se růst počtu případů zrychlil
V Itálii dosud zemřelo 79 lidí nakažených novým typem koronaviru. Oznámila to italská civilní obrana. Ještě v pondělí jihoevropská země hlásila 52 úmrtí. Počet nakažených vzrostl z pondělních 2036 na 2502 a oproti pondělí se tempo nárůstu případů zrychlilo. Mezitím se však už vyléčilo 160 pacientů. Dohromady bylo v zemi na přítomnost viru testováno 25 856 lidí.
Lidem, kteří novému onemocnění podlehli, bylo mezi 55 a 101 lety, nejčastěji šlo o osoby starší osmdesáti let. Z 1263 hospitalizovaných pacientů se 220 nachází na jednotkách intenzivní péče. Další tisícovka je v domácí karanténě.
V Německu zaznamenali celkem 196 případů nákazy novým typem koronaviru. Informoval o tom Institut Roberta Kocha. Podle německých médií už byla nákaza prokázána ve všech spolkových zemích s výjimkou Saska-Anhaltska. Přibývá také akcí, které kvůli koronaviru ruší jejich organizátoři. Jednou z nich je i mezinárodní knižní veletrh v Lipsku, o jehož zrušení rozhodla radnice tohoto města.
Pence: Vakcína by se mohla začít testovat během šesti týdnů
Vakcína proti koronaviru by se mohla začít klinicky testovat během několika týdnů, věří americký viceprezident Mike Pence. K dispozici sice bude nejdříve na konci roku, ale terapeutická léčba by mohla pacientům pomoci už v létě, doplňuje.
Pence věří, že způsob, jak nemoc COVID-19 léčit, by lékaři mohli znát v létě či na počátku podzimu. Riziko nákazy je podle něj pro Američany nízké. „Vakcína by se mohla začít klinicky testovat během příštích šesti týdnů,“ řekl Pence, který je hlavním koordinátorem v boji proti šíření infekce v USA.
Vakcína podle něj bude k dispozici nejdříve na konci tohoto či na začátku příštího roku. „Terapeutická léčba, jež uleví lidem, kteří se koronavirem nakazili, by mohla být ale k dispozici už do léta nebo na počátku podzimu,“ je přesvědčen americký viceprezident.
Spojené státy registrují stovku nakažených a šest obětí nemoci COVID-19, všechny pochází ze státu Washington na severozápadním pobřeží země. USA také uvažují o zavedení zákazu vstupu do země pro obyvatele některých postižených států. Podle Pence v úterý zavedou Itálie a Jižní Korea kontroly na svých letištích. Cestující z těchto destinací budou podrobeni „stoprocentní“ kontrole i po příletu, avizuje viceprezident.
Čína se bojí importu koronaviru
Téměř tisíc nových případů koronaviru eviduje Jižní Korea, celkem už je v zemi přes pět tisíc nemocných. Stále platí, že naprostá většina infikovaných je z města Tegu a jeho okolí, kde se nemoc začala šířit mezi stoupenci náboženské sekty Sinčchondži. V důsledku infekce COVID-19 v zemi zemřelo 31 lidí.
V Číně za den přibylo 125 nakažených, což je nejméně od 21. ledna, kdy úřady začaly zveřejňovat celostátní statistiky. V pondělí si nemoc vyžádala 31 obětí (z toho 24 ve Wu-chanu), celkem už tedy koronavirus v Číně stál život 2943 lidí.
Čínské úřady se ovšem obávají možného „importu“ koronaviru. Lidé cestující z oblastí zasažených nákazou budou proto muset v některých oblastech země – například Šanghaji – absolvovat čtrnáctidenní karanténu. Opatření se týká cestujících z Jižní Koreje, Japonska, Íránu a Itálie, konkrétně z regionů těchto zemí, kde se koronavirus šíří.
Nový případ nemoci oznámil v úterý Pákistán, v zemi je tedy podle oficiálních údajů pět nakažených. Ministr zdravotnictví Zafar Mirza upřesnil, že pacient, u nějž se koronavirus nově potvrdil, není ve vážném stavu.
Koronavirus ovlivnil sčítání voleb v Izraeli
Koronavirus ovlivnil sčítání výsledků pondělních parlamentních voleb v Izraeli. Volební úředníci totiž odmítli vyhodnotit zhruba čtyři tisíce lístků ze speciálních místností, v nichž odevzdávali hlasy obyvatelé, kteří jsou v domácí karanténě. Hlasy z těchto místností budou sčítat zdravotníci, kteří mají na starost koronavirovou nákazu.
Lidé z domácí karantény museli dodržet řadu pravidel, mimo jiné museli přijít s ochrannými maskami na obličeji a nesměl je doprovázet nikdo, kdo v karanténě není. Na cestě do volebních místností se nesměli nikde zastavit.
Při příchodu do volebního stanu, kde byli jako volební komisaři speciálně vyškolení zdravotníci, si ale masku museli na chvilku sundat, aby mohla být ověřena jejich totožnost. Poté museli použít antibakteriální gel a dostali novou masku a rukavice, s nimiž šli vhodit volební lístek do urny.
Speciální volební stany v Izraeli
Londýn zveřejnil akční plán, na Réunionu vypukla panika kvůli lodi
Britská vláda by při významném rozšíření koronaviru zvažovala zavírání škol, omezování shromažďování nebo výzvy k přechodu na práci z domova, v poslední fázi případné epidemie pak povolání zdravotníků v důchodu zpět do služby či odklady „nenaléhavé“ péče. Uvádí to v úterý zveřejněný akční plán.
Ministr zdravotnictví Matt Hancock informoval, že případů nákazy je v zemi 51. Celkem byly podle vlády příslušné testy provedeny u skoro čtrnácti tisíc pacientů.
V Polsku zatím koronavirus není, kabinet Mateusze Morawieckého už ale poslal do parlamentu zvláštní zákon o opatřeních proti jeho šíření. Lidé s podezřením na nákazu budou podle něj muset počítat s povinnou hospitalizací.
Nákaza šíří i paniku. Na francouzském ostrově Réunion v Indickém oceánu policie použila slzný plyn proti demonstrantům, kteří se snažili zabránit lodi Sun Princess zakotvit v tamním přístavu. Obyvatelé malého ostrova východně od Madagaskaru se obávají, že loď s dvěma tisíci pasažéry, která naposledy kotvila v Thajsku, může na Réunion zanést koronavirus. Na palubě plavidla nejsou hlášena žádná podezření na COVID-19.