Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přicestoval do saúdskoarabské Džiddy na summit Ligy arabských států (LAS). Vyzval k podpoře svého mírového plánu pro Ukrajinu a uvedl, že některé země, i z arabského regionu, zavírají oči před zločiny Ruska. Dosud Ukrajinu v boji proti ruské agresi podporovaly zejména západní státy, rozšíření diplomatických styků s arabskými zeměmi by znamenalo pro Kyjev významný krok. Ze Saúdské Arábie se Zelenskyj vydá francouzským vládním speciálem na jednání skupiny G7 v japonské Hirošimě.
Zelenskyj v Džiddě vyzval arabské státy k podpoře Ukrajiny, pak poletí na summit G7 v Hirošimě
„Bohužel jsou ve světě tací, a jsou i zde mezi vámi, kteří zavírají oči před nelegálními věznicemi a anexemi. A já jsem tady proto, aby si každý mohl udělat upřímný náhled na situaci bez ohledu na to, jak silný vliv se snaží mít Rusko,“ řekl Zelenskyj v Džiddě.
Zelenskyj také vyzval arabské lídry, aby podpořili jeho desetibodový mírový plán. V něm trvá mimo jiné na návratu všech ukrajinských území, které Rusko obsadilo, na reparacích za válečné škody způsobené ruskou invazí a na vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil ruské válečné zločiny. Takové návrhy ale Moskva odmítá.
Ukrajinský prezident po příjezdu do Saúdské Arábie napsal na síti Telegram, že chce s arabskými lídry hovořit i o ochraně ukrajinských muslimů, včetně krymských Tatarů, kteří čelí na Krymu represím po ruské anexi v roce 2014. Zelenskyj také předtím na Twitteru napsal, že jeho první cesta do Saúdské Arábie má za cíl „posílit bilaterální vztahy a vztahy Ukrajiny s arabským světem“.
Rijád se snaží být zprostředkovatelem
Podle televize al-Arabíja je účast Zelenského jako čestného hosta summitu součástí snahy Rijádu zprostředkovat mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, což potvrdil saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. Rijád se už dříve několikrát nabídl jako prostředník pro mírové rozhovory a loni sehrál roli při vyjednání propuštění desítky bojovníků různých národností z ruského zajetí.
Saúdská Arábie ve válce Ruska na Ukrajině udržuje neutrální postoj, poskytla už ale Kyjevu humanitární pomoc. Dohodu o ní podepsal v únoru v Kyjevě saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd. Loni na podzim také Zelenskyj telefonicky hovořil s korunním princem bin Salmánem.
Summitu se účastní i Asad
Arabští lídři mají na summitu diskutovat také mimo jiné o ozbrojeném konfliktu v Súdánu, nárůstu střetů v Izraeli mezi tamní armádou a palestinskými radikály či oficiálně potvrdit návrat Sýrie do LAS. Poprvé od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 se summitu účastní i syrský vůdce Bašár Asad, spojenec Moskvy. Začátkem tohoto měsíce se ministři zahraničí LAS rozhodli obnovit Damašku členství, pozastavené v roce 2011 kvůli potlačování protivládních protestů v Sýrii Asadovým režimem.
Proti normalizaci vztahů s Damaškem jsou ale Katar, Kuvajt či Maroko. Například Katar ale uvádí, že nebude blokovat konsensus.
Obnovení vztahů arabských zemí se Sýrií se nelíbí ani USA. „Nemyslíme si, že by Sýrie měla být přijata zpět do LAS,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Dodal nicméně, že USA mají „několik společných cílů“ v této věci, například vydání amerického novináře Austina Tice, který zmizel v Sýrii v roce 2012. Jeho rodina i americká administrativa tvrdí, že je stále v syrském zajetí a že tamní vláda může zajistit jeho propuštění.
Cesta do Hirošimy se nepředpokládala
Šéfové států a vlád zemí skupiny G7 budou v Hirošimě jednat o ruské agresi proti Ukrajině, o zpřísnění sankcí proti Moskvě nebo o tom, jak postupovat vzhledem k Číně s jejími mocenskými ambicemi. Na začátku summitu položili věnce v Parku míru, památníku věnovanému obětem atomové bomby, kterou americký bombardér na město shodil v srpnu 1945.
Japonská vláda původně předpokládala, že se Zelenskyj zúčastní nedělní debaty na summitu v Hirošimě prostřednictvím videospojení.
„Bude se tam rozhodovat o velmi důležitých věcech. Proto je klíčové, aby tam byl náš prezident a hájil naše zájmy,“ prohlásil podle Reuters šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v ukrajinské televizi o summitu G7.
„Zelenskyj ještě loni říkal, že neopustí ukrajinské území během válečného konfliktu; od té doby, co navštívil Spojené státy, Polsko a další země, ani tato cesta nebude úplně přelomová,“ myslí si zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Je to podle něj ale výrazný symbol spolupráce se Západem.
Summit G7 podpořil Ukrajinu
Summit G7 v japonské Hirošimě, který začal v pátek, slíbil posílit ekonomické sankce vůči Rusku, aby dále omezily schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině. Podle japonské agentury Kjódó to vyplývá z prohlášení, které byly vydáno v první den třídenního setkání skupiny.
Státy G7 v prohlášení rovněž vyzývají Rusko, aby okamžitě a bezpodmínečně stáhlo své vojáky z území sousední země, a zdůrazňují, že udělají maximum pro to, aby na Ukrajině co nejdříve zavládl trvalý mír.
„Budeme (Ukrajině) poskytovat finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou pomoc, jak dlouho to bude potřeba,“ cituje z prohlášení agentura Reuters. „Rozhodli jsme se také přijmout další sankce a opatření, aby Rusko a ti, kdo ho v jeho válečném úsilí podporují, zaplatili ještě větší cenu,“ dodává prohlášení.
Lídři G7 uvedli, že se chtějí zaměřit mimo jiné na mechanismy, které umožňují Rusku dosavadní sankce obcházet s pomocí třetích zemí.
Země G7 později vydaly ještě další prohlášení, podle nějž chtějí pragmatickým a zodpovědným způsobem usilovat o svět bez jaderných zbraní. Současně však vyjádřily obavy z pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START o omezení strategických jaderných zbraní, dále z posilování čínského jaderného arzenálu, z íránského jaderného programu či z počínání Severní Koreje.
Čínský prezident slíbil Střední Asii nové vlakové spoje
Čínský prezident Si Ťin-pching mezitím na páteční schůzce s vedoucími představiteli pěti středoasijských států představil ambiciózní plán rozvoje Střední Asie od budování infrastruktury po podporu obchodu. Podle agentur je schůzka v čínském Si'anu míněna jako protiváha třídenního summitu G7.
Prezident Číny na schůzce zároveň varoval před „vměšováním do vnitřních záležitostí zemí regionu a pokusy podněcovat 'barevné revoluce'“, čímž odkazoval na masové protesty, které vedly ke změně režimu na Ukrajině či v Gruzii. Podle japonské agentury Kjódó ve svém varování očividně poukazoval na Spojené státy, ačkoli je výslovně nejmenoval.
„S cílem posílit spolupráci a rozvoj poskytne Čína středoasijským zemím celkem 26 miliard jüanů (82 miliard korun) v podobě finanční podpory a grantů,“ prohlásil Si v projevu k účastníkům summitu Čína – Střední Asie. Peking rovněž slíbil vybudovat více dálničních a železničních spojení s regionem na podporu obchodu a turistického ruchu a společně rozvíjet těžbu ropy a plynu, na něž jsou středoasijské země bohaté.
„Čína je připravena koordinovat strategii rozvoje s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem,“ řekl Si. Středoasijský region, kde se Čína nyní snaží ujmout nové vůdčí role, je tradičně pod ruskou sférou vlivu, podotýká agentura Kjódó.