Třetina Ukrajiny se proměnila v minové pole. Odminování může trvat dekády

Ukrajina bojuje na svém území kromě ruských vojáků také s neviditelným nepřítelem, kterého za sebou okupanti zanechávají, a sice s hrozbou, jež způsobuje fatální zranění a v horších případech smrt. Ruská agrese zavlekla na Ukrajinu mimo jiné také nebezpečí v podobě nášlapných min.

Rusko-ukrajinská válka od počátku dopadá hlavně na ukrajinské obyvatelstvo a se zdlouhavým konfliktem se čím dál víc projevují další neduhy, se kterými se potýkají kromě ukrajinských vojáků také civilisté.

Odhaduje se, že až 174 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území je poseto nášlapnými minami, jak uvedl Výbor pro bezpečnost a ochranu podnikání Evropské obchodní asociace (EBA). Jde o oblast o něco větší než území dvou Českých republik. Nejpostiženějším regionem je Charkovská oblast rozsáhlých polí na severovýchodě Ukrajiny a zřejmě nejzasaženějším městem je Izjum a jeho okolí.

Právě Charkovská oblast byla nejprve okupována a posléze také osvobozena. Aby Rusové bránili pozice a zpomalili ukrajinskou protiofenzivu v tomto regionu, nasadili nášlapné miny. Po definitivním ústupu agresora z oblasti tak zůstalo jen neviditelné nebezpečí způsobující tragické následky.

Nejedná se však jen o území velkých polí, ale také soukromých pozemků u obytných domů. Od září bylo podle ukrajinských úřadů zabito v Charkovské oblasti v této souvislosti nejméně 27 lidí a dalších 118 bylo zraněno. Začátkem dubna oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, že od začátku ruské invaze bylo ruskými minami zasaženo 724 lidí, přičemž 226 z nich bylo zabito.

„Motýlí“ miny

V malém městě Balaklija na pozemku u rodinného domu našel odminovací tým Oleksandra Romanentsa již šest protipěchotních min. Dříve jich poblíž odhalili asi dvě stě. „Rodina mi volá každé ráno, abych se díval, kam šlapu,“ řekl vedoucí týmu. „Jeden z našich chlapů loni přišel o nohu,“ dodal v reportáži BBC.

Hlavním cílem odminovacích týmů jsou takzvané „motýlí“ miny, které jsou rozesety pomocí raket. Jsou asi deset centimetrů široké, ve tvaru křídel a mají často zelenou nebo hnědou barvu, takže splývají se zemí. Dětem navíc mohou připomínat hračky.

Mina je naplněna zhruba 37 gramy kapalné trhaviny a vybavena je autodestrukčním rozněcovačem, který je navržen tak, aby se sám odpálil po čtyřiceti hodinách. Jenže mechanismus často selže, takže mina je nebezpečná i déle.

Použití protipěchotních min přitom porušuje mezinárodní humanitární právo, protože vedle vojáků mohou být nebezpečné také pro civilisty. Neodstraněné nášlapné miny způsobují vysídlování, brzdí dodávky humanitární pomoci a brání zemědělským činnostem.

„Bál jsem se, ale musím zasít“

Ukrajinské ministerstvo obrany identifikovalo 349 oblastí, které mohou být zasaženy nášlapnými minami, z nichž polovinu tvoří zemědělská půda. Jak přibližuje The Insider, právě ukrajinští zemědělci často stojí před obtížnou volbou – vydržet bez pravidelných příjmů další rok, nebo vzít odminování půdy doslova do vlastních rukou, aby si zachránili živobytí.

Jedním z nich je i devětašedesátiletý farmář Oleksandr Havriluk, jenž se vrátil na svou farmu na východě Ukrajiny poté, co ji předtím obsadily a zničily ruské jednotky. Loňskou úrodu pšenice zhatila válka a letos čelí Havriluk dalšímu roku bez obživy kvůli nášlapným minám, které kontaminovaly jeho lány.

Aby mohl připravit pole k jarní setbě, začal ručně kopat nášlapné miny. „Bál jsem se, ale musím zasít,“ řekl Havriluk CNN, podle které zatím odstranil asi dvacet min pomocí detektoru kovů, který si sám koupil. Havriluk ví, že práce je nebezpečná, ale přesto pokračuje. „Nemám jinou možnost,“ dodal.

Riziko je velké. V posledních měsících bylo při práci na polích zraněno nebo zabito několik zemědělských dělníků, přičemž 65letý muž na jihu Ukrajiny zemřel ihned poté, co šlápl na minu, jak uvedla CNN s odvoláním na místní úřady.

Human Rights Watch: Vina je na obou stranách

Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch z používání nelegálních protipěchotních min obvinila obě strany konfliktu. „Zdá se, že ukrajinské síly mají v oblasti Izjumu značně rozptýlené nášlapné miny, což způsobuje civilní oběti a představuje trvalé riziko,“ řekl Steve Goose, ředitel divize HRW zabývající se zbraněmi. „Ruské síly opakovaně používaly protipěchotní miny a páchaly zvěrstva po celé zemi, ale to neospravedlňuje ukrajinské použití těchto zakázaných zbraní,“ dodal.

„Ukrajina, která uplatňuje své právo na sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN, zcela plní své mezinárodní závazky, zatímco ruští okupanti páchají válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu ukrajinského lidu,“ reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí dle The Washington Post.

Rusko na rozdíl od Ukrajiny, která smlouvu podepsala v roce 1999 a o šest let později ji ratifikovala, není signatářem Dohody o zákazu min z roku 1997, jež zakazuje protipěchotní miny a požaduje, aby země zničily jejich zásoby. Podle Human Rights Watch však Moskva přesto porušuje mezinárodní právo, protože protipěchotní miny nerozlišují mezi civilisty a vojáky.

Drahé a zdlouhavé odminování

V zasažených oblastech plných min často chybí varovné značky. Kromě upozornění na nebezpečná území ale Ukrajina postrádá také početnější odminovací týmy.

„Plánujeme vyškolit nejméně pět tisíc ukrajinských specialistů, kteří se budou podílet na odminování. Nepočítáme do toho odborníky z jiných zemí,“ řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Ukrinform.

„Vláda zahájila aktualizovanou politiku pro humanitární odminování. Ministerstvo pro strategická průmyslová odvětví je v rámci tohoto programu odpovědné za zahájení místní výroby strojů a zařízení pro humanitární odminování,“ dodal šéf resortu Oleksandr Kamyšin.

Světová banka uvedla, že odminování Ukrajiny bude stát 37,4 miliardy dolarů (přes osm set miliard korun). Kyjev se dlouho potýkal s odstraňováním min ještě z druhé světové války, a nyní se proto snaží přesvědčit co nejvíce zemí, aby nastalá situace také netrvala několik dekád. O tom, že řešení tohoto problému bude finančně náročné a zároveň zdlouhavé, se mluvilo už na podzim poté, co se Rusové začali stahovat z Charkovské oblasti.

„Moderní technologie detekování nášlapných min, jako jsou drony (vodní, podvodní, vzduchové a pozemní), mohou tento proces zkrátit, ale přesto je množství práce velké. To je obrovská výzva pro obnovu Ukrajiny,“ prohlásil Reznikov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Delegace Ruska, Ukrajiny a Turecka jednaly v Istanbulu

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Jednání předcházely dopolední rozhovory zástupců Ukrajiny, Spojených států a Turecka. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, tu ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Ještě před ranním jednáním se vysocí představitelé napadené země setkali se západními partnery.
09:54AktualizovánoPrávě teď

Silná bezpečnost vyžaduje i silnou ekonomiku, řekl Fiala před summitem EPC

Premiér Petr Fiala (ODS) se v pátek účastní summitu Evropského politického společenství (EPC), který hostí Tirana. Před odletem se vyjádřil, že s lídry evropských zemí bude jednat především o ekonomických tématech. Od setkání si slibuje otevřenou diskusi. Rovněž se v albánském hlavním městě sejde s šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, s níž chce řešit situaci ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany.
07:41Aktualizovánopřed 11 mminutami

Muskův chatbot psal o „genocidě bílých“, i když nebyl tázán

Někteří uživatelé sociální sítě X si v posledních dnech stěžovali na to, že chatbot umělé inteligence Grok ve svých odpovědích přidával zmínky o „genocidě bílých“ v Jihoafrické republice. Tu zmiňoval i u naprosto nesouvisejících témat. Společnost xAI, jejímž majitelem je Elon Musk, poruchu vysvětluje neoprávněnou úpravou v systému chatbota.
14:03Aktualizovánopřed 26 mminutami

Hlas Ameriky propustí asi třetinu zaměstnanců, píší média

Americká veřejnoprávní rozhlasová stanice Hlas Ameriky (VOA), která se soudí s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, se rozloučí se stovkami smluvních zaměstnanců, píší o tom deníky The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP). Listy uvádějí, že propouštění se dotkne pěti až šesti set spolupracovníků stanice. Podle WP jim smlouvy končí k 30. květnu.
před 1 hhodinou

Izraelské údery na severu Gazy zabily podle úřadů nejméně 69 lidí

Nejméně 69 lidí zahynulo od půlnoci při izraelských úderech na severu Pásma Gazy, píší agentury s odvoláním na tamní zdravotníky a civilní obranu. Pátrací a záchranné akce v sutinách budov pokračují a předpokládá se, že počet obětí ještě vzroste. Izrael v posledních dnech útoky výrazně zintenzivnil. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás a údaje není možné nezávisle ověřit.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Thajská policie obvinila 17 lidí kvůli pádu výškové budovy při zemětřesení

V souvislosti se zřícením výškové budovy v Bangkoku během březnového zemětřesení thajská policie obvinila stavebního magnáta a dalších šestnáct lidí. Informuje o tom agentura AP. Neštěstí si vyžádalo 92 mrtvých.
před 2 hhodinami

U Ria pluje zelená skvrna, v Sao Paulu zmodral potok

U pobřeží brazilského Ria de Janeiro poblíž pláže Barra da Tijuca se ve čtvrtek objevila masivní tmavá skvrna. Úřady se domnívají, že znečištění vzniklo snížením odlivu a teplotním rozdílem mezi vodami. Jiní experti uvažují, že na vině je neuspořádaný růst měst a nedostatečná hygiena v regionu.
před 3 hhodinami

Exšéfa FBI Comeyho vyšetřují pro podezření z výzvy k atentátu na Trumpa

Americké tajné služby vyšetřují bývalého šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho, informují média. Ten podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové v nyní už smazaném příspěvku na sociálních sítích vyzval k atentátu na prezidenta Donalda Trumpa.
před 3 hhodinami
Načítání...