Třetina Ukrajiny se proměnila v minové pole. Odminování může trvat dekády

Ukrajina bojuje na svém území kromě ruských vojáků také s neviditelným nepřítelem, kterého za sebou okupanti zanechávají, a sice s hrozbou, jež způsobuje fatální zranění a v horších případech smrt. Ruská agrese zavlekla na Ukrajinu mimo jiné také nebezpečí v podobě nášlapných min.

Rusko-ukrajinská válka od počátku dopadá hlavně na ukrajinské obyvatelstvo a se zdlouhavým konfliktem se čím dál víc projevují další neduhy, se kterými se potýkají kromě ukrajinských vojáků také civilisté.

Odhaduje se, že až 174 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území je poseto nášlapnými minami, jak uvedl Výbor pro bezpečnost a ochranu podnikání Evropské obchodní asociace (EBA). Jde o oblast o něco větší než území dvou Českých republik. Nejpostiženějším regionem je Charkovská oblast rozsáhlých polí na severovýchodě Ukrajiny a zřejmě nejzasaženějším městem je Izjum a jeho okolí.

Právě Charkovská oblast byla nejprve okupována a posléze také osvobozena. Aby Rusové bránili pozice a zpomalili ukrajinskou protiofenzivu v tomto regionu, nasadili nášlapné miny. Po definitivním ústupu agresora z oblasti tak zůstalo jen neviditelné nebezpečí způsobující tragické následky.

Nejedná se však jen o území velkých polí, ale také soukromých pozemků u obytných domů. Od září bylo podle ukrajinských úřadů zabito v Charkovské oblasti v této souvislosti nejméně 27 lidí a dalších 118 bylo zraněno. Začátkem dubna oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, že od začátku ruské invaze bylo ruskými minami zasaženo 724 lidí, přičemž 226 z nich bylo zabito.

„Motýlí“ miny

V malém městě Balaklija na pozemku u rodinného domu našel odminovací tým Oleksandra Romanentsa již šest protipěchotních min. Dříve jich poblíž odhalili asi dvě stě. „Rodina mi volá každé ráno, abych se díval, kam šlapu,“ řekl vedoucí týmu. „Jeden z našich chlapů loni přišel o nohu,“ dodal v reportáži BBC.

Hlavním cílem odminovacích týmů jsou takzvané „motýlí“ miny, které jsou rozesety pomocí raket. Jsou asi deset centimetrů široké, ve tvaru křídel a mají často zelenou nebo hnědou barvu, takže splývají se zemí. Dětem navíc mohou připomínat hračky.

Mina je naplněna zhruba 37 gramy kapalné trhaviny a vybavena je autodestrukčním rozněcovačem, který je navržen tak, aby se sám odpálil po čtyřiceti hodinách. Jenže mechanismus často selže, takže mina je nebezpečná i déle.

Použití protipěchotních min přitom porušuje mezinárodní humanitární právo, protože vedle vojáků mohou být nebezpečné také pro civilisty. Neodstraněné nášlapné miny způsobují vysídlování, brzdí dodávky humanitární pomoci a brání zemědělským činnostem.

„Bál jsem se, ale musím zasít“

Ukrajinské ministerstvo obrany identifikovalo 349 oblastí, které mohou být zasaženy nášlapnými minami, z nichž polovinu tvoří zemědělská půda. Jak přibližuje The Insider, právě ukrajinští zemědělci často stojí před obtížnou volbou – vydržet bez pravidelných příjmů další rok, nebo vzít odminování půdy doslova do vlastních rukou, aby si zachránili živobytí.

Jedním z nich je i devětašedesátiletý farmář Oleksandr Havriluk, jenž se vrátil na svou farmu na východě Ukrajiny poté, co ji předtím obsadily a zničily ruské jednotky. Loňskou úrodu pšenice zhatila válka a letos čelí Havriluk dalšímu roku bez obživy kvůli nášlapným minám, které kontaminovaly jeho lány.

Aby mohl připravit pole k jarní setbě, začal ručně kopat nášlapné miny. „Bál jsem se, ale musím zasít,“ řekl Havriluk CNN, podle které zatím odstranil asi dvacet min pomocí detektoru kovů, který si sám koupil. Havriluk ví, že práce je nebezpečná, ale přesto pokračuje. „Nemám jinou možnost,“ dodal.

Riziko je velké. V posledních měsících bylo při práci na polích zraněno nebo zabito několik zemědělských dělníků, přičemž 65letý muž na jihu Ukrajiny zemřel ihned poté, co šlápl na minu, jak uvedla CNN s odvoláním na místní úřady.

Human Rights Watch: Vina je na obou stranách

Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch z používání nelegálních protipěchotních min obvinila obě strany konfliktu. „Zdá se, že ukrajinské síly mají v oblasti Izjumu značně rozptýlené nášlapné miny, což způsobuje civilní oběti a představuje trvalé riziko,“ řekl Steve Goose, ředitel divize HRW zabývající se zbraněmi. „Ruské síly opakovaně používaly protipěchotní miny a páchaly zvěrstva po celé zemi, ale to neospravedlňuje ukrajinské použití těchto zakázaných zbraní,“ dodal.

„Ukrajina, která uplatňuje své právo na sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN, zcela plní své mezinárodní závazky, zatímco ruští okupanti páchají válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu ukrajinského lidu,“ reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí dle The Washington Post.

Rusko na rozdíl od Ukrajiny, která smlouvu podepsala v roce 1999 a o šest let později ji ratifikovala, není signatářem Dohody o zákazu min z roku 1997, jež zakazuje protipěchotní miny a požaduje, aby země zničily jejich zásoby. Podle Human Rights Watch však Moskva přesto porušuje mezinárodní právo, protože protipěchotní miny nerozlišují mezi civilisty a vojáky.

Drahé a zdlouhavé odminování

V zasažených oblastech plných min často chybí varovné značky. Kromě upozornění na nebezpečná území ale Ukrajina postrádá také početnější odminovací týmy.

„Plánujeme vyškolit nejméně pět tisíc ukrajinských specialistů, kteří se budou podílet na odminování. Nepočítáme do toho odborníky z jiných zemí,“ řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Ukrinform.

„Vláda zahájila aktualizovanou politiku pro humanitární odminování. Ministerstvo pro strategická průmyslová odvětví je v rámci tohoto programu odpovědné za zahájení místní výroby strojů a zařízení pro humanitární odminování,“ dodal šéf resortu Oleksandr Kamyšin.

Světová banka uvedla, že odminování Ukrajiny bude stát 37,4 miliardy dolarů (přes osm set miliard korun). Kyjev se dlouho potýkal s odstraňováním min ještě z druhé světové války, a nyní se proto snaží přesvědčit co nejvíce zemí, aby nastalá situace také netrvala několik dekád. O tom, že řešení tohoto problému bude finančně náročné a zároveň zdlouhavé, se mluvilo už na podzim poté, co se Rusové začali stahovat z Charkovské oblasti.

„Moderní technologie detekování nášlapných min, jako jsou drony (vodní, podvodní, vzduchové a pozemní), mohou tento proces zkrátit, ale přesto je množství práce velké. To je obrovská výzva pro obnovu Ukrajiny,“ prohlásil Reznikov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 48 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...