Třetina Ukrajiny se proměnila v minové pole. Odminování může trvat dekády

Ukrajina bojuje na svém území kromě ruských vojáků také s neviditelným nepřítelem, kterého za sebou okupanti zanechávají, a sice s hrozbou, jež způsobuje fatální zranění a v horších případech smrt. Ruská agrese zavlekla na Ukrajinu mimo jiné také nebezpečí v podobě nášlapných min.

Rusko-ukrajinská válka od počátku dopadá hlavně na ukrajinské obyvatelstvo a se zdlouhavým konfliktem se čím dál víc projevují další neduhy, se kterými se potýkají kromě ukrajinských vojáků také civilisté.

Odhaduje se, že až 174 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území je poseto nášlapnými minami, jak uvedl Výbor pro bezpečnost a ochranu podnikání Evropské obchodní asociace (EBA). Jde o oblast o něco větší než území dvou Českých republik. Nejpostiženějším regionem je Charkovská oblast rozsáhlých polí na severovýchodě Ukrajiny a zřejmě nejzasaženějším městem je Izjum a jeho okolí.

Právě Charkovská oblast byla nejprve okupována a posléze také osvobozena. Aby Rusové bránili pozice a zpomalili ukrajinskou protiofenzivu v tomto regionu, nasadili nášlapné miny. Po definitivním ústupu agresora z oblasti tak zůstalo jen neviditelné nebezpečí způsobující tragické následky.

Nejedná se však jen o území velkých polí, ale také soukromých pozemků u obytných domů. Od září bylo podle ukrajinských úřadů zabito v Charkovské oblasti v této souvislosti nejméně 27 lidí a dalších 118 bylo zraněno. Začátkem dubna oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, že od začátku ruské invaze bylo ruskými minami zasaženo 724 lidí, přičemž 226 z nich bylo zabito.

„Motýlí“ miny

V malém městě Balaklija na pozemku u rodinného domu našel odminovací tým Oleksandra Romanentsa již šest protipěchotních min. Dříve jich poblíž odhalili asi dvě stě. „Rodina mi volá každé ráno, abych se díval, kam šlapu,“ řekl vedoucí týmu. „Jeden z našich chlapů loni přišel o nohu,“ dodal v reportáži BBC.

Hlavním cílem odminovacích týmů jsou takzvané „motýlí“ miny, které jsou rozesety pomocí raket. Jsou asi deset centimetrů široké, ve tvaru křídel a mají často zelenou nebo hnědou barvu, takže splývají se zemí. Dětem navíc mohou připomínat hračky.

Mina je naplněna zhruba 37 gramy kapalné trhaviny a vybavena je autodestrukčním rozněcovačem, který je navržen tak, aby se sám odpálil po čtyřiceti hodinách. Jenže mechanismus často selže, takže mina je nebezpečná i déle.

Použití protipěchotních min přitom porušuje mezinárodní humanitární právo, protože vedle vojáků mohou být nebezpečné také pro civilisty. Neodstraněné nášlapné miny způsobují vysídlování, brzdí dodávky humanitární pomoci a brání zemědělským činnostem.

„Bál jsem se, ale musím zasít“

Ukrajinské ministerstvo obrany identifikovalo 349 oblastí, které mohou být zasaženy nášlapnými minami, z nichž polovinu tvoří zemědělská půda. Jak přibližuje The Insider, právě ukrajinští zemědělci často stojí před obtížnou volbou – vydržet bez pravidelných příjmů další rok, nebo vzít odminování půdy doslova do vlastních rukou, aby si zachránili živobytí.

Jedním z nich je i devětašedesátiletý farmář Oleksandr Havriluk, jenž se vrátil na svou farmu na východě Ukrajiny poté, co ji předtím obsadily a zničily ruské jednotky. Loňskou úrodu pšenice zhatila válka a letos čelí Havriluk dalšímu roku bez obživy kvůli nášlapným minám, které kontaminovaly jeho lány.

Aby mohl připravit pole k jarní setbě, začal ručně kopat nášlapné miny. „Bál jsem se, ale musím zasít,“ řekl Havriluk CNN, podle které zatím odstranil asi dvacet min pomocí detektoru kovů, který si sám koupil. Havriluk ví, že práce je nebezpečná, ale přesto pokračuje. „Nemám jinou možnost,“ dodal.

Riziko je velké. V posledních měsících bylo při práci na polích zraněno nebo zabito několik zemědělských dělníků, přičemž 65letý muž na jihu Ukrajiny zemřel ihned poté, co šlápl na minu, jak uvedla CNN s odvoláním na místní úřady.

Human Rights Watch: Vina je na obou stranách

Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch z používání nelegálních protipěchotních min obvinila obě strany konfliktu. „Zdá se, že ukrajinské síly mají v oblasti Izjumu značně rozptýlené nášlapné miny, což způsobuje civilní oběti a představuje trvalé riziko,“ řekl Steve Goose, ředitel divize HRW zabývající se zbraněmi. „Ruské síly opakovaně používaly protipěchotní miny a páchaly zvěrstva po celé zemi, ale to neospravedlňuje ukrajinské použití těchto zakázaných zbraní,“ dodal.

„Ukrajina, která uplatňuje své právo na sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN, zcela plní své mezinárodní závazky, zatímco ruští okupanti páchají válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu ukrajinského lidu,“ reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí dle The Washington Post.

Rusko na rozdíl od Ukrajiny, která smlouvu podepsala v roce 1999 a o šest let později ji ratifikovala, není signatářem Dohody o zákazu min z roku 1997, jež zakazuje protipěchotní miny a požaduje, aby země zničily jejich zásoby. Podle Human Rights Watch však Moskva přesto porušuje mezinárodní právo, protože protipěchotní miny nerozlišují mezi civilisty a vojáky.

Drahé a zdlouhavé odminování

V zasažených oblastech plných min často chybí varovné značky. Kromě upozornění na nebezpečná území ale Ukrajina postrádá také početnější odminovací týmy.

„Plánujeme vyškolit nejméně pět tisíc ukrajinských specialistů, kteří se budou podílet na odminování. Nepočítáme do toho odborníky z jiných zemí,“ řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Ukrinform.

„Vláda zahájila aktualizovanou politiku pro humanitární odminování. Ministerstvo pro strategická průmyslová odvětví je v rámci tohoto programu odpovědné za zahájení místní výroby strojů a zařízení pro humanitární odminování,“ dodal šéf resortu Oleksandr Kamyšin.

Světová banka uvedla, že odminování Ukrajiny bude stát 37,4 miliardy dolarů (přes osm set miliard korun). Kyjev se dlouho potýkal s odstraňováním min ještě z druhé světové války, a nyní se proto snaží přesvědčit co nejvíce zemí, aby nastalá situace také netrvala několik dekád. O tom, že řešení tohoto problému bude finančně náročné a zároveň zdlouhavé, se mluvilo už na podzim poté, co se Rusové začali stahovat z Charkovské oblasti.

„Moderní technologie detekování nášlapných min, jako jsou drony (vodní, podvodní, vzduchové a pozemní), mohou tento proces zkrátit, ale přesto je množství práce velké. To je obrovská výzva pro obnovu Ukrajiny,“ prohlásil Reznikov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnu.
19:54Aktualizovánopřed 23 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 45 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 54 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...