Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.
Švýcarsko hostí první velký summit tohoto druhu po téměř 850 dnech války Ruska proti sousední zemi. Moskva stále ovládá necelou pětinu ukrajinského území.
Na bezpečnost státníků budou kromě policie dohlížet i čtyři tisíce vojáků. „Zelenskyj označil to, že se summit vůbec koná, za jakési malé vítězství Ukrajiny,“ podotkla zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
Dílčí sociologické průzkumy z roku 2022 podle ní ukázaly, že pouze deset procent Ukrajinců tehdy uvažovalo o tom, že by se mírová jednání za určitých podmínek mohla konat. „O rok později to bylo už devatenáct procent, přesto je toto téma pro běžné Ukrajince určité tabu,“ poznamenala zpravodajka s tím, že Kyjev trvá na naplnění vlastní mírové formule.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj představil svůj desetibodový plán poprvé v listopadu 2022 na summitu zemí G20. Ukrajinská mírová iniciativa počítá mimo jiné s úplným stažením ruských vojsk z území Ukrajiny včetně Krymu, obnovou teritoriální integrity země a uznáním odpovědnosti Moskvy za válečné zločiny spáchané na Ukrajině.
Na summitu by se mělo podle Zelenského jednat o třech bodech ze zmíněné ukrajinské iniciativy. Prvním je svoboda plavby, zejména ochrana přístavní infrastruktury v Černém moři a globální potravinová bezpečnost, druhým energetická a jaderná bezpečnost včetně ukončení ruských útoků na kritickou infrastrukturu Ukrajiny. Třetím bodem, o kterém chce Kyjev hovořit, pak bude výměna zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Podle serveru Kyiv Independent Ukrajina vybrala témata, která mají mezi zeměmi největší ohlas, aby byla její pozice co nejsilnější, jelikož si uvědomuje, že řada států by nepodpořila desetibodový plán jako celek. „Ukrajinský mírový plán představuje sice principiálně spravedlivý, nicméně v některých ohledech těžko proveditelný plán bez naprosto zásadní vojenské porážky Ruské federace, zvláště co se týče trestání ruských válečných zločinů,“ řekl webu ČT24 ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana, který působí rovněž na Institutu mezinárodních studií FSV.
„Den diplomacie“
Plnohodnotná válka Ruska na Ukrajině pokračuje třetím rokem a obránci v současnosti čelí zvýšenému tlaku na frontě. Kyjevu navíc nehraje do karet válka v Gaze, kvůli níž diplomaté v posledních měsících často odvrací zrak od neutěšeného stavu na ukrajinském bojišti směrem k Blízkému východu, píše agentura Reuters. Zelenskyj se summitem snaží přitáhnout tuto pozornost zpět k ruské agresi proti jeho zemi. „Je to pro nás Den D, den diplomacie,“ prohlásil Zelenskyj během nedávné návštěvy Francie.
Do švýcarského alpského střediska Bürgenstock u Lucernu podle pátečního prohlášení pořadatelů vyšle své zástupce 92 zemí a osm mezinárodních organizací, napsala agentura Reuters. Rádio Svoboda přitom ve středu s odkazem na nejmenované unijní diplomaty uvedlo, že jich bude jen 78 a že seznam států, které si svoji účast rozmyslely, se navíc může ještě rozšířit. Ukrajinská prezidentská kancelář přitom začátkem června hovořila o 107 potvrzených zemích a organizacích. Celkem rozeslala na 160 pozvánek.
„Budou to dva dny aktivní práce se zeměmi ze všech částí světa, s různými národy, které však spojuje společný cíl přiblížit spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině,“ napsal ukrajinský prezident v pátek na síti X po příjezdu do Švýcarska.
Západní spojenci i zástupci „globálního Jihu“
Na summit přijede německý kancléř Olaf Scholz i francouzský prezident Emmanuel Macron. Kyjev nepotěšila zpráva z Washingtonu ohledně neúčasti prezidenta Joea Bidena, který bude v době konání summitu řešit věci kolem předvolební kampaně. Místo Bidena přiletí na konferenci viceprezidentka Kamala Harrisová a poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan.
Zelenskyj v reakci prohlásil, že tento krok udělá radost ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který bude „tleskat vestoje“. „Od samého začátku tohoto konfliktu žádný jiný lídr neudělal a nedělá tolik jako prezident Biden pro to, aby zajistil, že Ukrajina má to, co potřebuje, aby se mohla bránit ruské agresi,“ hájil prezidenta mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.
Kromě západních spojenců Ukrajiny se očekává účast zástupců Asie, Středního východu, Afriky a Jižní Ameriky. „Přibližně polovina těch, kteří již potvrdili svou účast, je ze západní Evropy, druhá polovina z Afriky, Jižní Ameriky a Asie. Globální Jih je tedy zastoupen,“ poznamenala švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Přijet by měli například zástupci Indie, Thajska, Chile, Filipín či Singapuru. Otazník visel do posledních chvíle u několika klíčových zemí jako Turecko, Jihoafrická republika nebo Brazílie.
Naprostá zbytečnost, zní z Kremlu
Konference se nezúčastní Rusko, které ukrajinský mírový plán odmítá a pozvánku ani nedostalo. Už předem totiž schůzku označilo za ztrátu času. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil mírový summit bez Ruska za „naprosto zbytečný“. Švýcarsko podle Moskvy není ve válce na Ukrajině neutrální, protože se připojilo k protiruským sankcím Evropské unie.
Ruská propaganda se před summitem zaměřila na několik základních bodů, které se Moskva snažila šířit prostřednictvím médií a dalších komunikačních kanálů. Podle serveru Ukrinform těmito narativy jsou: „bez Ruska nemá smysl summit pořádat“, „ukrajinský mírový plán jsou pouze prázdná prohlášení, odtržená od reality“, „Rusko je připraveno na jednání, ale na základě nových územních skutečností“ a „na summit nikdo nepřijde“.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby panuje v Rusku kvůli summitu ve Švýcarsku hysterie, protože účast zemí z různých kontinentů vyvrací mýtus, že Kyjev podporuje pouze Evropa a Spojené státy. Ukrajina už dříve uvedla, že Rusko by mohlo být pozváno v budoucnu na podobný summit, kde by se jednalo ukončení invaze, ale jen za podmínek Kyjeva.
„Pokud je cílem Ukrajiny dosáhnout míru bez nutnosti zásadních teritoriálních ústupků směrem k Rusku, tak bohužel ideální čas na to zahájit vyjednávání nyní není. Rusko sice zaznamenává ve svém válečném tažení obrovské ztráty na lidech a technice, nicméně nadále drží iniciativu na všech klíčových úsecích fronty, do značné míry se mu daří každý měsíc z větší části nahrazovat padlé vojáky a bylo také schopno mobilizovat svůj zbrojní průmysl pro vedení dlouhého, intenzivního ozbrojeného konfliktu,“ poznamenal Smetana.
Kreml tak má nyní podle experta jen velmi malou motivaci ustoupit ze svých deklarovaných požadavků pro ukončení konfliktu, kde kromě otázky Krymu hraje zásadní roli i formální anexe čtyř ukrajinských oblastí v září 2022. „To neznamená, že nemá smysl bavit se průběžně o možných cestách k ukončení konfliktu, nicméně pozice obou stran jsou aktuálně zcela nekompatibilní. Očekává se tak, že bohužel zásadnější průlom v tomto směru umožní až změna situace na bojišti,“ konstatoval Smetana.
Moskva chce, aby Kyjev a Západ uznaly ruské zisky na Ukrajině, což Kyjev odmítá. Putin v pátek označil stažení ukrajinských vojáků z východu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem, uvedla ruská státní agentura TASS. „Rusko má pocit, že v současné době může získat víc na bojišti než u jednacího stolu, byť oficiálně stále tvrdí opak,“ poznamenal vedoucí Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.
Neúčast Ruska nese s nelibostí Čína, která i přes výzvy Kyjeva oznámila, že na summit svého zástupce nevyšle, a to i z důvodu, že se na něm nebude jednat o jiných mírových iniciativách včetně té čínské.
Čínské „ne“ je pro Ukrajinu zklamáním
Zelenskyj před konferencí obvinil Peking, že se Čína stala „nástrojem Ruska“ a snaží se spolu s Moskvou vyvíjet tlak na řadu zemí, aby se summitu neúčastnily, což Peking popřel. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ningová uvedla, že „hegemonismus a mocenská politika nejsou čínským diplomatickým stylem“. „Neexistuje nic takového, že by Čína tlačila na jiné země,“ řekla a dodala, že postoj Pekingu k rozhovorům je „otevřený a transparentní“.
Podle Reuters se Čína aktuálně snaží získat na svou stranu co nejvíce zemí, aby podpořily její vlastní mírový plán. Peking oficiálně tvrdí, že je ve vztahu k ruské válce na Ukrajině neutrální, ve skutečnosti ale podporuje Moskvu nepřímo a ruskou agresi nikdy přímo neodsoudil. „Samozřejmě by bylo dobré, kdyby se Čína účastnila. Zároveň vidíme, jaké jsou úzké vztahy Ruska a Číny. Oni mluví často o strategickém partnerství, zároveň reálně z hlediska demografie, ekonomiky a dalších věcí je Rusko v tom vztahu ten slabší partner,“ poznamenal náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN), který patří mezi účastníky konference.
„Otázka pro Čínu je, pokud chce nějaký mezinárodní pořádek a zároveň obchodní vztahy s Amerikou a Evropou, tak jak moc je to slučitelné s přímou nebo nepřímou podporou ruské agrese, která má zásadní negativní dopady na spoustu věcí,“ konstatoval Marian.
Na konferenci nevyšle zástupce kvůli neúčasti Ruska zřejmě ani Saúdská Arábie. Váhalo rovněž Maďarsko, které se ale nakonec i přes své námitky zřejmě jednání zúčastní.
Předehra k dalším summitům
Podle serveru The New Voice of Ukraine z návrhu komuniké vyplývá, že summit chce, aby se mírových jednání do budoucna zúčastnili „zástupci všech stran“. Také švýcarská prezidentka Amherdová připustila, že mírová konference je pouze předehrou k dalším jednáním. „Je nám jasné, že na konci konference nepodepíšeme mírovou dohodu,“ podotkla s tím, že v případě jednání o mírové dohodě by ke stolu muselo usednout i Rusko.
Rovněž podle Smetany chybí potenciál na nadcházejícím mírovém summitu vyjednat podmínky mírového uspořádání akceptovatelné pro obě strany. „K tomu tam logicky chybí druhá strana konfliktu, tedy Rusko,“ upozornil expert.
Akce je podle Smetany primárně „diplomatickou ofenzivou“, kdy se Ukrajina snaží představit svoji vizi budoucího uspořádání, ještě více izolovat Rusko na globální scéně a získat širší podporu pro své snahy bránit se ruské agresi, což se pak může přetavit v konkrétní diplomatickou, ekonomickou, vojenskou či alespoň symbolickou pomoc. „V tomto ohledu je klíčové zaměření mimo jiné i na státy globálního Jihu, kde je ta dosavadní podpora velmi vlažná. Proto také je jedním z těch tří hlavních bodů jednání otázka potravinové bezpečnosti. Jak moc bude Kyjev ve své diplomatické ofenzivě úspěšný, se teprve ukáže,“ míní expert.
„Mírová konference bude mít určitě význam diplomatický, vzhledem k tomu, že se jí neúčastní Rusko ani Čína, lze ale těžko očekávat, že přinese nějaké konkrétní hmatatelné výsledky, které by podpořila většina relevantních hráčů mezinárodního politického systému,“ míní vedoucí Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.
Pro Ukrajinu bude podle Bureše důležité ukázat, že se o jejím mírovém plánu jedná a že není pravda, že by Kyjevu a západním státům o mír nešlo, jak opakovaně tvrdí Rusko.
Podle Reuters je hlavním cílem summitu vytvořit rámec pro trvalý mír a plán pro případnou účast Ruska v procesu. „Samozřejmě bychom neměli očekávat mír, ale je to dobrý začátek. Realistický scénář je rozvinout společný postoj mezi zúčastněnými zeměmi, který pak může být předložen Rusku v budoucích mírových rozhovorech,“ míní Elina Beketová z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA), kterou oslovil server Kyiv Independent.
Česká účast
Základním závěrem konference by podle Mariana měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny. Českým zájmem je pak podle náměstka podpora ukrajinského mírového plánu a jeho globálního dopadu i pomoc Kyjevu na bojišti, aby jakákoliv budoucí jednání vedla z co nejvýhodnější pozice.
Mírového summitu se za Česko účastní prezident Petr Pavel či předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podle Hradu bude cílem jednání nalézt na nejvyšší politické úrovni co nejširší shodu na podmínkách spravedlivého, trvalého a uceleného míru a zahájit vlastní mírový proces.
Původní návrh závěrů vyvolal pobouření
Ze zveřejněného původního návrhu společné deklarace summitu, k němuž se dostala European Pravda a agentura Bloomberg, nicméně vyplynulo, že ukrajinská iniciativa nemá tak silnou pozici, jak by si Kyjev představoval. Dokument totiž nepřiznal ukrajinskému návrhu status jediného, nebo dokonce primárního základu pro budoucí mírová jednání.
Místo toho se v deklaraci z května uvádělo, že účastníci summitu se budou řídit „ukrajinským mírovým vzorcem a dalšími mírovými návrhy“, čímž se plány předložené zeměmi jako Čína a Africká unie fakticky stavily na stejnou úroveň jako iniciativa vzešlá přímo z Kyjeva. Dříve přitom byly další mírové plány na mezinárodním poli spíše upozaděny, upozorňuje Euromaidan Press.
V původním textu se navíc neobjevilo slovo „agrese“. Po výtkách ze strany Kyjeva ale Švýcarsko finální dokument změnilo a nyní text odkazuje na „agresi Ruské federace proti Ukrajině“, napsala ve čtvrtek Ukrajinska pravda. Nejnovější návrh má také jasně říkat, že základem udržitelného míru bude pouze „řešení založené na principu respektování územní celistvosti a suverenity všech států“. Odstraněny prý byly také zmínky o „druhém mírovém summitu“, které naznačovaly závazek pozvat Rusko k účasti.
Nové znění závěrečného usnesení má také uvádět, že v úvahu budou brány pouze mírové návrhy, které jsou v souladu s mezinárodním právem (tedy bezpodmínečné navrácení hranic z roku 1991, pokud nebudou revidovány samotnou Ukrajinou) a Chartou OSN (zejména bezpodmínečné právo Ukrajiny pokračovat v odrážení ruské agrese a osvobozování okupovaných území).
Diplomatická cesta Zelenského plánu
Ukrajinskou mírovou iniciativu už dříve posvětila mimo jiné Evropská unie, skupina nejvyspělejších zemí G7 či Rada Evropy. Ukrajinský prezident loni v prosinci oznámil, že návrh podporuje už přes osmdesát zemí světa.
Jedním z důležitých setkání k naplnění ukrajinského mírového plánu bylo jednání představitelů čtyř desítek zemí včetně Číny v saúdské Džiddě v srpnu 2023. Rijád nicméně tehdy představil svůj vlastní mírový plán, který podle agentury DPA zahrnuje podmínku územní celistvosti Ukrajiny, uzavření příměří, zahájení mírových jednání pod dohledem OSN a výměnu zajatců.
Loni v říjnu se uskutečnilo další jednání na Maltě. Účastnilo se ho 66 zemí a Kyjev na summitu orodoval především za podporu států takzvaného globálního Jihu. Kromě toho proběhla po plnohodnotné ruské invazi rovněž jednání diplomatů a bezpečnostních poradců v Davosu či v Kodani.
Alternativní mírové plány
Od začátku otevřené ruské invaze připravila vlastní mírové iniciativy řada zemí světa, Kyjev ale všechny buď ostře odmítl, nebo vůči nim vyjádřil silnou skepsi. Kupříkladu čínská diplomacie zveřejnila svůj mírový plán loni v únoru. Peking v něm sice vyjádřil respekt k územní celistvosti států, ale vyzývá k deeskalaci situace, „politické regulaci konfliktu“ a příměří.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans v souvislosti s touto iniciativou varoval, že „pokud ustoupíme od respektování hranic, rozpoutá se peklo po celém světě“, připomíná Euromaidan Press. Peking tvrdí, že jeho iniciativu nyní podporuje asi dvacet zemí.
Africký mírový plán, který představil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa loni v červnu během návštěvy africké delegace v Kyjevě, vyzývá k deeskalaci situace, jednání a potřebě bezpečnostních záruk pro „všechny země“. Ukrajinský prezident tento plán odmítl s tím, že by vedl k dalšímu zmrazenému konfliktu.
Ukrajina se obává, že jakékoli návrhy na příměří a jednání s Ruskem budou směřovat k opakování mírových dohod z Minsku z roku 2015, které vyjednaly Německo a Francie s Ukrajinou a Ruskem. Tyto dohody vedly k tomu, že ruská invaze na východní Ukrajinu byla jen na osm let zmrazena. Zelenskyj konkrétně k africké iniciativě řekl, že mírová jednání s Moskvou jsou možná až po stažení ruských sil z okupovaných území.
Loni v červnu začal usilovat o svou vlastní mírovou formuli rovněž Vatikán, který poslal na Ukrajinu vyslance, aby prozkoumal možné cesty k míru. I když nebyl představen žádný konkrétní plán, papež František opakovaně vyzval k příměří a jednání. Jeho zmínka o vyvěšení bílé vlajky vyvolala v Kyjevě a u jeho spojenců vlnu kritiky.
Mírový plán počítající de facto se zmrazením konfliktu a s uspořádáním referend na okupovaných územích pak navrhla Indonésie.
Vysoká účast a jednota prioritou
Zelenského mírová iniciativa tedy čelí početné konkurenci a summit ve Švýcarsku může ukázat, nakolik je tato konkurence vážná, či nikoli. Pokud bude účast na konferenci výrazná a podaří se Kyjevu udržet jednotu mezi svými spojenci, bude to znamenat pro Ukrajinu výrazný diplomatický úspěch. Čím více zemí se jednání zúčastní, tím větší pravděpodobnost je, že Rusko bude muset poslechnout, míní Zelenskyj.
Pokud se ale mezinárodní podpora rozmělní mezi několik mírových iniciativ, radovat se může ve výsledku spíše Kreml, jelikož alternativy k plánu Kyjeva jsou vůči Rusku mnohem shovívavější.
