V nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze resort čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.
Ministerstvo financí zlepšilo letošní odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta
Události: Jak se bude dařit ekonomice? (zdroj: ČT24)
Zároveň by letos měla podle ministerstva průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubnu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošního roku by se podle úřadu měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.
„Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Růst ekonomiky by měl být letos podle úřadu tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na spotřebu bude tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. S dopady vysoké inflace se podle úřadu budou domácnosti potýkat i v příštím roce, jejich spotřeba by tak měla zůstat nízká.
Schillerová chce peníze pro firmy, vláda podle ní tápe
S hospodařením vlády a jejími kroky v boji proti inflaci však opozice nesouhlasí. „Vláda bude hospodařit s nadstandardními příjmy. My říkáme jediné: vraťte část těchto peněz lidem a firmám. Firmám se nepomáhá absolutně vůbec, tady hrozí krachy,“ uvedla pro Českou televizi bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Podívejte se na země, jako je Německo, Slovensko a další. Inflace tam nedosahuje takových čísel. Mně se strašně líbil výrok ministra financí Německa (Christiana Lindnera) minulý týden, kdy řekl, že považuje za amorální, aby si vláda nechala tyto inflační příjmy… (Česká) vláda tápe a vůbec neví, co má pořádně dělat,“ doplnila Schillerová k ekonomické situaci Česka.
„Firmy očekávají velmi těžký podzim a možná ještě těžší zimu, podobně jako domácnosti. Připravují se, jak mohou, šetří, jak to ještě jde. Hlavním problémem jsou ceny elektřinu a plynu, snaží se získávat alternativní zdroje, přecházet na obnovitelné, je-li to možné,“ popsal pro ČT viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Upozornil, že pokud plyn dojde zcela, bude to pro tuzemskou ekonomiku naprostá katastrofa. „Drtivý dopad má bohužel i to, kde se ceny elektřiny a plynu nacházejí v tuto chvíli. Pokud vláda nebude aktivní, mnoho českých firem, konkrétně například sklárny, dlouhodobě takovéto ceny plynu prostě neustojí,“ varuje.
I přes tvrdý ekonomický zásah je Špicar přesvědčen, že firmy budou zvedat mzdy, protože trh práce zůstává vyprázdněný.
Míra nezaměstnanosti by přes očekávanou recesi ve druhém pololetí měla zůstat poměrně nízká. Resort letos nadále počítá s nezaměstnaností 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. „Napjatý trh práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak v tomto i příštím roce měla klesnout,“ uvedl úřad.
Deficit musíme snížit, trvá na úsporách Stanjura
Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad deficitu veřejných financí na 3,8 procenta HDP. V dubnu úřad počítal se 4,5 procenta. „Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP, a tím plnit kritérium EU,“ uvedl Stanjura.
Pro příští rok bude trvat na rozpočtovém schodku pod 280 miliard korun. „Přestože budou i v příštím roce mimořádné výdaje, tak nesmíme ztrácet ze zřetele dlouhodobý trend, musíme snižovat schodky státního rozpočtu,“ zdůrazňuje ministr.
„My se domníváme, že opatření mají být jak na příjmové, tak i na výdajové straně,“ říká člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. Kabinet momentálně diskutuje o zavedení daní z mimořádných zisků energetických firem nebo bank. Do státní kasy by mohly přinést desítky miliard korun ročně.
Hlavním rizikem prognózy je dlouhodobé zásadní omezení, popřípadě i úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do EU. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích, stejně jako vznik a šíření nových variant koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Rizikem je také další vývoj inflace.
Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je také vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu, uvedla prognóza.