Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procenta, a zůstala tak na dubnové úrovni. Nejnižší podle Eurostatu nadále zůstává v České republice, kde se proti dubnu ale zvýšila o desetinu procentního bodu na 2,5 procenta. Česká ekonomika také letos v prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta.
V devatenácti zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti o desetinu procentního bodu snížila a dosáhla 6,6 procenta. Loni v květnu byla nezaměstnanost v eurozóně na 8,1 procenta a v celé EU na 7,3 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v květnu bylo v EU bez práce 13,066 milionu lidí, z toho 11,004 milionu v eurozóně. Proti loňskému květnu počet nezaměstnaných v eurozóně klesl o 2,165 milionu, v celé EU pak o 2,515 milionu.
Snížila se i nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let. V EU činila 13,3 procenta a bez práce bylo 2,467 milionu mladých, v eurozóně byla 13,1 procenta a práci nemělo 1,988 milionu mladých lidí. V dubnu činila míra nezaměstnanosti mezi mladými 13,8 procenta jak v eurozóně, tak v celé Unii.
Nezaměstnanost v Česku
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě Česka Eurostat používá údaje ČSÚ, které se liší od dat Úřadu práce ČR. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů. Úřad práce za květen zveřejnil hodnotu 3,2 procenta, ČSÚ podle své metodiky uvádí 2,5 procenta.
Statistici zlepšili odhad u HDP
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta. ČSÚ tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděl 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním kvartálu loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Statistici už v květnu uvedli, že k letošnímu posílení přispěly hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka. Ve čtvrteční zprávě doplnili, že reálná spotřeba domácností se meziročně zvýšila o tři procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta. Míra úspor domácností klesla meziročně i mezičtvrtletně.
„Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v prvním čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 5,6 procenta, meziročně o 4,4 procenta, a to zejména kvůli vysokému růstu cen,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
