Vláda uvažuje o tom, že by snížení spotřební daně z nafty bylo trvalé, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodem by byla podpora konkurenceschopnosti dopravců a srovnání podmínek se sousedními státy. Aktuálně platné opatření končí 30. září. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle Stanjury vláda neplánuje.
Stanjura se přel s Fialou z SPD o pomoc s drahou energií i rozpočet
Otázky Václava Moravce: Jak má stát pomáhat kvůli zdražování? (zdroj: ČT24)
Kvůli vysokým cenám paliv se vláda rozhodla snížit od začátku června do konce září spotřební daň z nafty a benzinu o 1,50 koruny na litr. Podle Stanjury by vláda mohla rozhodnout o prodloužení do konce srpna. Sám je prý příznivec trvalých řešení, nikoliv těch přechodných.
„U nafty jsme to snížili zejména z konkurenčních důvodů pro naše dopravce,“ uvedl v pořadu. Pokud je totiž v sousedních zemích, což jsou přímí konkurenti tuzemských dopravců, daň na evropském minimu, tak česká vyšší daň pro ně představuje hned počáteční konkurenční nevýhodu.
Stanjura dále uvedl, že stát kontroluje marže čerpacích stanic a distributorů, vláda také jednala s oligopoly. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala však považuje kroky za nedostatečné. „Jestli snížíme spotřební daň o korunu padesát, tak to řidič ani nepocítí, ani neví, že vláda něco udělala,“ sdělil ve stejném pořadu s tím, že v zemích jako Německo či Španělsko bylo snížení daně významnější.
Podle Stanjury je v Česku i v Německu na naftu stejná spotřební daň a na obě země má stejný efekt zvýšení ceny ropy a ropných produktů.
Pomáhá vláda dostatečně?
Řeč se stočila i k vládní pomoci ohledně drahých energií. Vláda mimo jiné zavede úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s účty za elektřinu a plyn. Opatření bude automatické, stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do fakturace. Přesná podoba ale bude teprve známa v dalších týdnech.
„Podle těch parametrů, které zvolíme, bude pomoc domácnosti v průměru mezi 11 a 15 tisíci podle toho, zda topíte elektřinou, nebo plynem, ale procentuálně to bude stejně,“ sdělil Stanjura. Všechna opatření, tedy nejen zmíněný tarif, vyjdou státní rozpočet na 66 miliard korun.
Opatření vlády na boj proti vysokým cenám energií by tedy letos měla stát přijít na 16 miliard korun, tedy na zhruba jednu čtvrtinu celkové pomoci ve výši 66 miliard korun. Z celkové sumy přitom odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje činí 23 miliard korun, zavedení úsporného tarifu 27 miliard korun, kompenzace firmám dvě miliardy korun, pomoc bytovým domům s domovními kotelnami 3,6 miliardy korun a pomoc teplárnám, které zajišťují centrální vytápění, deset miliard korun, uvedl ministr.
Pomoc firmám a domácnostem s energiemi
Fiala sdělil, že SPD vládní návrh podpoří, vláda ale podle něj jinou, důslednější pomoc nepřináší. „My podpoříme cokoli, co bude snižovat inflaci,“ sdělil s tím, že tento návrh inflaci přibrzdí. Lepší by podle něj bylo, kdyby vláda odstranila příčiny inflace. „My v Česku vyrábíme poměrně levně energii z jaderných elektráren a posíláme ji na burzu do Lipska, kde se tvoří cena energie a pak si to kupujeme zpátky za deseti, dvacetinásobně vyšší ceny,“ uvedl s tím, že navrhuje sociální tarif, kdy by burza odpadla a nedotovali by se spekulanti.
Ekonom Jan Libich polemizoval s tím, že opatření přibrzdí inflaci, jde podle něj naopak o fiskální expanzi, která inflaci podnítí. „Musíme volit mezi dvěma zly, jedním je inflace a druhým jsou vysoké ceny energií, takže pokud chceme lidem pomoci, tak bohužel budeme muset strpět tento nepřímý dopad,“ uvedl. Příspěvek sníží dopady inflace, ale samotná inflace se podle něj zvýší, zároveň uvedl, že mnoho lidí je na tom současně špatně, což by se nemělo zlehčovat.
Vládní opatření proti inflaci
Podle Libicha také mělo Česko využít toho, že pět let před covidem byla ekonomika v rozpuku a mzdy rostly více než produktivita práce, takže se mohly vytvořit rezervy. „Víceméně veškeré vlády na světě jedou tímto populistickým módem, takže je tam nepřipravenost a dlouhodobá zadluženost, ke které se dostaneme. Ta roste všude a trend je do budoucna velmi znepokojující,“ prohlásil.
Stanjura souhlasil s tím, že úsporný tarif není protiinflační, úkolem vlády ale prý není jenom krotit inflaci – což je úkolem České národní banky – ale také dělat rozumnou rozpočtovou politiku. „Na každé vládě hledáme balanc mezi sociálním smírem na jedné straně a fiskální odpovědností a rozumnou rozpočtovou politikou na druhé straně. V této době nemůže převážit jen jeden,“ prohlásil.
Budou se zvyšovat platy?
Stanjura také sdělil, že vláda počítá pro příští rok se zvýšením platů ve veřejném sektoru. Přidání ale bude nižší než o inflaci. „Říct nula – podle mě to nebude návrh vlády ani můj, ale nebude to dorovnání inflace. Podle mě by to byl chybný krok. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si méně služeb a zboží,“ uvedl ministr financí. Podle něj zatím není jasné, o kolik by případně výdělky pracovníků veřejného sektoru mohly příští rok růst. „Důležitý je objem peněz, ne to, zda to poroste o pět či sedm procent,“ míní šéf státní pokladny. Tlačit chce na zefektivnění práce a snížení počtu pozic.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.
Meziroční inflace dosáhla v květnu 16 procent. Odbory požadují úpravu platů už od července. Předáci uvedli, že se chtějí dohodnout na zvýšení od pololetí o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a o 7,6 procenta ostatním. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, shoda se ale nenašla. V úterý by měli odboráři vyjednávat s předsedy a předsedkyní koaličních stran. Podle Stanjury není přidání o inflaci realistické.
Ministr připomněl, že platy ve veřejných službách v minulých letech rostly výrazněji než mzdy v soukromé sféře a rozdíl se prohluboval. Polovina pracovníků veřejného sektoru vydělávala loni podle informačního systému o průměrném výdělku přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39 877 korun, polovina pracovníků měla méně než 33 552 korun. Za rozdílem je podle odborů ale i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.
Co nejnižší schodek rozpočtu
Stanjura také chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard. Novelu rozpočtu ministr předloží vládě v červenci. Dodal, že jeho ambicí je, aby schodek příští rok byl nižší než 280 miliard korun.
„Budu se snažit, aby ten (letošní) schodek byl co nejnižší – a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,“ uvedl. V současnosti se podle Stanjury zdražila obsluha státního dluhu proti loňsku o zhruba miliardu korun měsíčně.
Libich upozornil, že výše schodku rozpočtu nyní není důležitá. „Aktuálně ten schodek nehraje roli, protože se musíme koukat na ten dlouhodobý obrázek. Důležitější je, jaké udělat koncepční kroky,“ upozornil. Podobně se vyjádřil i Fiala. „Pro nás není důležité, jestli schodek bude 280, nebo 330 miliard korun, ale aby vláda přišla s tím, že se schodky budou v dlouhodobém horizontu snižovat. Je třeba konsolidace a revize rozpočtu především na výdajové straně,“ uvedl.
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard korun. Připravovaná novela rozpočtu na letošní rok, kterou ministerstvo financí předloží vládě v červenci, by měla zohlednit dopady války na Ukrajině a s tím spojené dodatečné výdaje i vysokou inflaci.
Podle Stanjury dosud nejsou vidět v rozpočtu žádné dodatečné příjmy, za celý rok by měly dosáhnout zhruba 15 miliard korun. Nyní je rozpočet schválen s příjmy 1,613 bilionu korun a výdaje 1,893 bilionu korun. Příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun přijde rozpočet podle Stanjury na osm miliard korun a druhá valorizace důchodů rovněž osm miliard korun. Výpadek u zrušení silniční daně by měl činit čtyři miliardy korun a dočasné snížení spotřební daně u nafty rovněž čtyři miliardy korun.
Otázky Václava Moravce, 2. část: Jak bojovat s inflační spirálou (zdroj: ČT24)