Německý Spolkový sněm v pátek schválil rozsáhlou reformu sociální podpory v nezaměstnanosti. Poslanci ji původně odsouhlasili již před dvěma týdny, následně ji ale odmítla Spolková rada zastupující německé regiony, proto nyní posuzovali kompromisní úpravu. Ta lidem bez práce stejně jako původní návrh poskytne od ledna více peněz, podmínky pro jejich výplatu ale budou na žádost opozičních konzervativců přísnější. O reformě v pátek hlasovala také Spolková rada, která ji podle očekávání rovněž odsouhlasila.
Němci schválili velkou reformu. Nezaměstnaní budou dostávat víc, ale za přísnějších podmínek
Německo se doposud řídí systémem sociální podpory v nezaměstnanosti známým jako Hartz IV, který ale od ledna bude nahrazen takzvaným občanským příjmem. Jeho příjemci budou nově dostávat 502 eur (12 200 korun) měsíčně, pokud žijí sami. V případě stávajícího systému je to 449 eur (11 tisíc korun).
„Konec Hartzu IV. (Kancléř) Olaf Scholz a já jsme právě odevzdali hlasovací karty. Dříve jsme byli pro Hartz IV, ale čas přináší i pokrok. Je neuctivé věřit, že lidi bez zaměstnání musí být k práci přinuceni,“ napsal na Twitteru ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Zveřejnil k tomu i společný snímek se Scholzem.
Sázka na důvěru nevyšla
Sociálnědemokratický kancléř Scholz a ministr práce Hubertus Heil o reformě, kterou považují za největší za posledních dvacet let, říkali, že místo sankcí sází na důvěru. Původní návrh totiž předpokládal, že po získání podpory bude následovat šestiměsíční období, kdy by lidé podporu dostávali prakticky bez ohledu na jejich ochotu spolupracovat s úřadem práce.
Konzervativní unie CDU/CSU, která je největší opoziční silou v parlamentu, s takovým návrhem nesouhlasila, protože byl podle ní příliš benevolentní a nenutil by nezaměstnané hledat si novou práci. Vláda tak sice dokázala návrh ve Spolkovém sněmu prosadit, ale opozice ho následně zablokovala ve Spolkové radě. Následné jednání přineslo kompromis, kdy bylo zmíněné šestiměsíční období důvěry zcela zrušeno.
Povinnosti pro nezaměstnané
Pokud nezaměstnaní nebudou chodit na pracovní pohovory, odmítnou vzdělávací kurzy nebo nepřijdou na úřad práce, přijdou hned od počátku o deset procent peněz. Maximální sankcí pak může být 30procentní snížení, jak již dříve stanovil ústavní soud.
Oproti původnímu návrhu snížila kompromisní úprava také objem majetku, který si nezaměstnaní budou moci pro nárok na dávky ponechat. Vláda zamýšlela dva roky považovat za nedotknutelný takový majetek příjemce dávek, který nepřesáhne 60 tisíc eur (1,46 milionu korun). Za každou další osobu v domácnosti by se limit zvyšoval o 30 tisíc eur (730 tisíc korun). Kompromis ale takzvanou karenční dobu zkracuje ze dvou let na jeden rok a maximální výši chráněného majetku sníží na 40 tisíc eur (974 tisíc korun), v případě domácností pak bude možné navýšení o 15 tisíc eur (365 tisíc korun) za každého člena.