Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky a v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září dosahovalo číslo rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.
Nezaměstnanost v září dosáhla 3,5 procenta. Stejně jako loni
Události: Nezaměstnanost v září dosáhla 3,5 procenta (zdroj: ČT24)
„Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se začínají projevovat obavy z dopadů vysokých cen energií. Svědčí o tom i meziměsíční a meziroční pokles počtu hlášených volných pracovních míst. K oživení došlo v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.
Jako každý rok také dorazila v září do evidence hlavní vlna absolventů, vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila.
Vliv války na Ukrajině
Podle úřadu se situace bude nadále odvíjet i od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, epidemické situace a dopadů energetické krize. Od únorového začátku ruské invaze získalo podle úřadu v Česku práci 131 704 uprchlíků z Ukrajiny. Někteří už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září tak v České republice pracovalo 88 909 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Na Úřadu práce se od začátku konfliktu zaevidovalo 24 635 cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů češtiny. Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí. Kurz v rámci rekvalifikací dosud zahájilo 992 lidí.
Trh práce momentálně ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Přes začínající útlum sezonních činností v některých regionech nadále trvá zájem o sezonní pracovníky například ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví nebo potravinářské výrobě či obchodu. Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání.
Nejvyšší nezaměstnanost eviduje Ústecký kraj
Nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstává nadále v Ústeckém kraji, kde činil 5,3 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 procenta. „Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci,“ uvedl úřad. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém kraji, a to 2,5 procenta.
Mezi okresy je nejlepší situace na Praze-východ, kde je bez práce 1,5 procenta lidí. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou a Benešov. Na opačném konci je Karvinsko s mírou nezaměstnanosti 8,3 procenta. Na jedno volné pracovní místo tam připadá více než deset uchazečů. Naopak v okresech Praha-východ a Mladá Boleslav připadá na jednu volnou pozici pouze 0,2 uchazeče.
Téměř 56 procent lidí v evidenci úřadů tvořily ženy. Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,9 roku, loni touto dobou to bylo 42,8 roku. „Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění,“ uvedl úřad.
Na konci září bylo v evidenci 15 490 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to o 5070 lidí více, meziročně pak méně o 525 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli šesti procenty. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. V evidenci se objevují nejčastěji absolventi učilišť a středních škol, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii, osobní a provozní služby a podnikání.
Firem, které hromadně propouštějí, přibývá. Ve zdravotnictví naopak pracovníci chybí
Přibývá také firem, které propouštějí hromadně. V září se ohlásilo na úřady práce třináct podniků – o práci by tak mohla přijít skoro tisícovka zaměstnanců. Mezi profese, které jsou nejvíce ohrožené propouštěním, patří dělníci ve stavebnictví, zaměstnanci v dopravě a ve výrobě, kuchaři, čísníci a kadeřníci.
Naopak silná poptávka po pracovnících je ve zdravotnictví. Chybí zejména ošetřovatelský personál nebo dětští psychiatři. Zejména v menších městech se však nedaří sehnat ani zubaře. Například na celou oblast Frýdlantska s 24 tisíci obyvateli připadá podle starosty obce Hejnice Jaroslava Demčáka pět zubních lékařů. „Zkusili jsme snad úplně všechno. Samozřejmě vybavenou ordinaci, k tomu případně městský byt, kdyby měl někdo zájem, ale bohužel absolutně bez zájmu,“ uvedl Demčák.
Firmy mají zájem i o brigádníky. Lidé chybí především v zemědělství, při sklizni ovoce a zeleniny. Na brigády se hlásí nejen absolventi středních škol a cizinci, ale i senioři, kteří si chtějí přivydělat.
Analytici mluví o ochlazování ekonomiky
„Jde o první zvýšení nezaměstnanosti mezi srpnem a zářím od roku 2013. I v covidovém roce 2020 míra nezaměstnanosti v září proti srpnu jen stagnovala, zatímco v ostatních letech vždy mírně klesala,“ okomentoval analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Na základě srpnového i zářijového vývoje se tak podle něj zdá, že i po zohlednění příchodu Ukrajinců začíná trh práce nepatrně ochlazovat, ačkoli zatím jde o náznaky dílčí a teprve další měsíce potvrdí, zda dochází skutečně k obratu. Ekonomické zpomalování však bude dopadat na trh práce, a určité jeho ochlazení by tak bylo pochopitelné, podotkl.
„Zářijová data nebyla velkým překvapením. Mírný nárůst české míry nezaměstnanosti se vesměs očekával. Jde ale zároveň o poměrně zřetelný signál počínajícího ochlazování české ekonomiky, jelikož historicky je právě září standardně naopak měsícem, kdy má nezaměstnanost tendenci vlivem kalendářních efektů spíše klesat,“ podotkl analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Na první pohled jde o drobnou změnu, avšak v tomto měsíci obvykle nezaměstnanost stagnuje, nebo dokonce klesá, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Byť jsou podniky pod tlakem, jejich ochota propouštět vlastní zaměstnance bude zřejmě pod tíhou covidové zkušenosti přece jen menší, míní. Flexibilita sice může mít v první fázi, kdy jde o snižování mzdových nákladů, pro firmy pozitivní efekt, avšak následné znovuzískání pracovníků se ukazuje mnohem problematičtější. S útlumem ekonomiky bude podle Dufka trend snižování počtu pracovníků pokračovat.
Skončilo období letních brigád, podniky ale ještě nezačaly nabírat na podzimní sezonní pozice, což je v porovnání s předchozími lety nezvyklé, upozornil generální ředitel personální agentury Randstad ČR Martin Jánský. Touto dobou bývá podle něj nábor především do e-shopů a logistiky dovozu vánočních dárků v plném proudu. Příčinou této změny může být fakt, že snížený zájem o on-line nákupy ovlivnila energetická krize. Lidé buď nemají na předvánoční nákupy finance, nebo s utrácením čekají na výši výdajů za zálohy na energie, dodal.
Za celý rok 2021 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,8 procenta, což představovalo mírný nárůst ze 3,6 procenta v roce 2020. Letos by celoroční průměrná míra nezaměstnanosti měla podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče klesnout. Jeho odhad činí 3,4 procenta. Ve výhledu na rok 2023 se ale rýsuje mírný nárůst nezaměstnanosti, celoroční průměr pro rok 2023 očekává kolem 3,5 či 3,6 procenta. „Nezaměstnanost může dále mírně růst, díky silné pozici trhu práce ale jen pozvolným tempem a skokovou změnu neočekáváme,“ řekl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.