Nezaměstnanost strana 2 z 5

Firmám v Česku chybí lidé na 249 tisíc míst. Pracovníci chybějí jedné z pěti oslovených společností, jako hlavní bariéru růstu to uvádí jedna ze sedmi, vyplynulo z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí. Extrémně vysoká poptávka podle ní brzdí rozvoj ekonomiky. Kdyby tato místa byla obsazena, jen na odvodech v průměrné výši u jednotlivých profesí by přinášela navíc 45 miliard korun do státního rozpočtu, uvedl při představení výsledků analýzy volných pracovních míst a zaměstnávání cizinců ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Mladí australští uchazeči o práci stále bojují s rasistickými předsudky. Průzkum ukázal, že absolventi vysokých škol s exotickým jménem jsou na pracovním trhu výrazně méně úspěšní než ti, kteří mají tradiční anglická jména. Podle odborníků přitom zaměstnavatelé odmítající uchazeče na základě jejich jména či původu poškozují i sami sebe.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla oproti předchozímu měsíci o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260 803. Pracovních míst naopak ubylo, ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli 281 207, ve srovnání s červencem o zhruba 4400 méně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce (ÚP). Loni v srpnu dosáhla nezaměstnanost v zemi 3,4 procenta, bez práce bylo téměř 252 tisíc lidí a volných pozic přes 312 tisíc.

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Česká ekonomika stagnuje, jak v úterý znovu potvrdila data Českého statistického úřadu. Důvodů, proč tomu tak je, je podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominika Stroukala mnoho. Roli hraje vysoká inflace a nízká nezaměstnanost, které v kombinaci znemožňují silněji podpořit růst veřejnými výdaji. Ty jsou navíc už velmi vysoké z doby pandemie, což mění strukturu ekonomiky, prohlásil v Interview ČT24.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

Spoustu obcí a měst v Česku trápí odliv obyvatel. Jinak tomu není ani na Konicku v Olomouckém kraji. V malém regionu nedaleko Prostějova žilo na konci loňského roku přes deset a půl tisíce obyvatel, to je však o pět set méně než před deseti lety, a o tisícovku méně než v roce 2002. Aktuální věkový průměr obyvatel Konicka je něco přes 44 let. Tématem se zabýval pořad SeČTeno.

Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. Počet lidí bez práce proti červnu vzrostl o více než devět tisíc na 258 933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to přibližně o tisícovku na 285 627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o osmnáct tisíc méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil v úterý Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Česko se tak poprvé od listopadu 2015 neobjevilo mezi unijními zeměmi na první příčce. Údaje Eurostatu ukázaly v Česku také na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.

Nezaměstnanost v červnu byla o desetinu procentního bodu nižší než o měsíc dříve, ale byla s 3,4 procenta vyšší než loni v červnu. Meziročně přibylo lidí, kteří práci hledají, a ubylo volných míst, i když je jich stále více než nezaměstnaných. Aktuální údaje zveřejnil Úřad práce.

Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou na úterní tiskové konferenci představil její prezident Zdeněk Zajíček.

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu zhoršily nejvýrazněji od května 2020. Výroba a nové zakázky klesají nejprudším tempem za šest měsíců. Zaměstnanost se propadá nejrychleji od července 2020. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 40,8 bodu, v květnu to bylo 42,8 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.

Meziroční míra inflace v eurozóně klesla v červnu o šest desetin bodu na 5,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Je to výraznější pokles, než se čekalo, a zároveň nejnižší hodnota od loňského ledna. Eurostat ve stejný den také uvedl, že květnová míra nezaměstnanosti v EU podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,9 procenta z dubnových šesti procent. Nejnižší nezaměstnanost byla s hodnotou 2,4 procenta v České republice.

Nejlepším místem pro život v Česku je i letos Praha. Následují Královéhradecký kraj a Vysočina. Naopak nejhůře dopadl kraj Karlovarský. Ukázal to třináctý ročník srovnávacího průzkumu Místo pro život. Zajišťuje ho společnost Communa, která vítězným krajům udělila ocenění. Výzkum hodnotil sociální a environmentální parametry a spokojenost obyvatel. Provedla ho analytická agentura Datank.

Nezaměstnanost v Česku se v květnu snížila o desetinu procentního bodu na 3,5 procenta. Na konci minulého měsíce bylo bez práce téměř 254 tisíc lidí, o 7790 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se naopak zvýšil o zhruba 1200 na 285 700. Pracovní trh ovlivňují s příchodem letního počasí sezonní práce. Vyplývá to z informací úřadu práce.

Výší dávek chce ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) odlišit lidi, kteří se pravidelně vracejí po krátké době na Úřad práce, od těch, kteří se bez práce ocitli po dlouhé době. Vládní úsporný balíček podle ministra s takovým rozlišením počítá, zároveň prodlužuje dobu důchodového pojištění nezbytnou pro přiznání nároku na podporu.

Česká ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce se mírně zvedne o 0,4 procenta. Růst bude postupně zrychlovat, v příštím roce se přiblíží ke třem procentům.  Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představila Česká bankovní asociace (ČBA). Inflace se letos podle ní v průměru dostane k jedenácti procentům a citelněji ke třem procentům klesne až v roce 2024.

Nezaměstnanost v Česku v dubnu dál klesla, tentokrát o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na konci dubna bylo bez práce 261 700 lidí, o 11 800 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284 500. Vyplývá to z údajů Úřadu práce. Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.

Velkou část života strávili stovky metrů pod povrchem, v prachu, špíně, bez denního světla. Přesto spousta z nich měla svou práci ráda. Dnes si ale havíři kvůli postupnému zavírání dolů musejí najít práci novou, jenže v regionu s vysokou nezaměstnaností to jednoduché není. Pomáhají jim programy, díky kterým se snadněji dostanou k různým kurzům a rekvalifikacím. Úspěšnost je vysoká, s prací v dole se ale loučí těžce.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Nezaměstnanost podle dat Úřadu práce činila v březnu 3,7 procenta. Díky začátku sezonních prací se oproti únoru o 0,2 procentního bodu snížila. Ve srovnání s koncem loňského března ale byla naopak o 0,3 procentního bodu vyšší. Práci hledalo k 31. březnu necelých 274 tisíc lidí. Volných míst je více – téměř 285 tisíc. V lednu bylo poprvé po pěti letech více nezaměstnaných než volných míst, v únoru sice počet volných míst opět převážil, ale jen o několik stovek. Po březnu již je rozdíl výraznější.

Čerství absolventi si hledají práci ještě obtížněji než dřív. Šetření Národního pedagogického institutu ukázalo, že zaměstnavatelé k nim byli vstřícnější, trend ale zbrzdila pandemie koronaviru. Dvě pětiny firem nábor lidí po škole omezily. Institut vypracuje doporučení pro školy, jak šance studentů na trhu práce zvyšovat.

Nezaměstnanost v Česku letos v únoru stagnovala, když stejně jako v lednu činila 3,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo ke konci února asi 282 500, což bylo zhruba o 550 méně než před měsícem. Počet volných míst oproti lednu stoupl přibližně o dva tisíce na téměř 283 100. Loni v únoru byla nezaměstnanost nižší, a to 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 263 400 lidí a volných míst bylo 363 900.