Nezaměstnanost strana 2 z 5

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Místo si prostřednictvím úřadů práce ke konci října hledalo 260 641 lidí, o 2379 méně než předchozí měsíc. Ubylo ale i volných pozic, a to o 1499 na 280 496. Vyplývá to z údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, podle kterého je nezaměstnanost v Česku nejnižší v celé Evropské unii.

Vybrané pobočky České pošty by od příštího roku měly začít poskytovat některé služby úřadu práce. Půjde o agendy, které bude mít úřad zdigitalizované, tedy žádosti o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Na úterní tiskové konferenci to řekl ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Nezaměstnanost v Česku se v září oproti předchozímu měsíci podle dat Úřadu práce téměř nezměnila. V relativním vyjádření zůstala na 3,6 procenta. V absolutních číslech se počet uchazečů meziměsíčně zvýšil zhruba o 2,2 tisíce na 263 tisíc. Zůstalo jich méně než množství volných pracovních míst, kterých bylo ke konci září 282 tisíc – zhruba o osm set více než v srpnu. Ve srovnání s loňským zářím je nezaměstnanost o desetinu procentního bodu vyšší.

Firmám v Česku chybí lidé na 249 tisíc míst. Pracovníci chybějí jedné z pěti oslovených společností, jako hlavní bariéru růstu to uvádí jedna ze sedmi, vyplynulo z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí. Extrémně vysoká poptávka podle ní brzdí rozvoj ekonomiky. Kdyby tato místa byla obsazena, jen na odvodech v průměrné výši u jednotlivých profesí by přinášela navíc 45 miliard korun do státního rozpočtu, uvedl při představení výsledků analýzy volných pracovních míst a zaměstnávání cizinců ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Mladí australští uchazeči o práci stále bojují s rasistickými předsudky. Průzkum ukázal, že absolventi vysokých škol s exotickým jménem jsou na pracovním trhu výrazně méně úspěšní než ti, kteří mají tradiční anglická jména. Podle odborníků přitom zaměstnavatelé odmítající uchazeče na základě jejich jména či původu poškozují i sami sebe.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla oproti předchozímu měsíci o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260 803. Pracovních míst naopak ubylo, ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli 281 207, ve srovnání s červencem o zhruba 4400 méně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce (ÚP). Loni v srpnu dosáhla nezaměstnanost v zemi 3,4 procenta, bez práce bylo téměř 252 tisíc lidí a volných pozic přes 312 tisíc.

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Česká ekonomika stagnuje, jak v úterý znovu potvrdila data Českého statistického úřadu. Důvodů, proč tomu tak je, je podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominika Stroukala mnoho. Roli hraje vysoká inflace a nízká nezaměstnanost, které v kombinaci znemožňují silněji podpořit růst veřejnými výdaji. Ty jsou navíc už velmi vysoké z doby pandemie, což mění strukturu ekonomiky, prohlásil v Interview ČT24.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

Spoustu obcí a měst v Česku trápí odliv obyvatel. Jinak tomu není ani na Konicku v Olomouckém kraji. V malém regionu nedaleko Prostějova žilo na konci loňského roku přes deset a půl tisíce obyvatel, to je však o pět set méně než před deseti lety, a o tisícovku méně než v roce 2002. Aktuální věkový průměr obyvatel Konicka je něco přes 44 let. Tématem se zabýval pořad SeČTeno.

Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. Počet lidí bez práce proti červnu vzrostl o více než devět tisíc na 258 933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to přibližně o tisícovku na 285 627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o osmnáct tisíc méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil v úterý Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Česko se tak poprvé od listopadu 2015 neobjevilo mezi unijními zeměmi na první příčce. Údaje Eurostatu ukázaly v Česku také na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.

Nezaměstnanost v červnu byla o desetinu procentního bodu nižší než o měsíc dříve, ale byla s 3,4 procenta vyšší než loni v červnu. Meziročně přibylo lidí, kteří práci hledají, a ubylo volných míst, i když je jich stále více než nezaměstnaných. Aktuální údaje zveřejnil Úřad práce.

Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou na úterní tiskové konferenci představil její prezident Zdeněk Zajíček.

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu zhoršily nejvýrazněji od května 2020. Výroba a nové zakázky klesají nejprudším tempem za šest měsíců. Zaměstnanost se propadá nejrychleji od července 2020. Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 40,8 bodu, v květnu to bylo 42,8 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.

Meziroční míra inflace v eurozóně klesla v červnu o šest desetin bodu na 5,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Je to výraznější pokles, než se čekalo, a zároveň nejnižší hodnota od loňského ledna. Eurostat ve stejný den také uvedl, že květnová míra nezaměstnanosti v EU podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,9 procenta z dubnových šesti procent. Nejnižší nezaměstnanost byla s hodnotou 2,4 procenta v České republice.

Nejlepším místem pro život v Česku je i letos Praha. Následují Královéhradecký kraj a Vysočina. Naopak nejhůře dopadl kraj Karlovarský. Ukázal to třináctý ročník srovnávacího průzkumu Místo pro život. Zajišťuje ho společnost Communa, která vítězným krajům udělila ocenění. Výzkum hodnotil sociální a environmentální parametry a spokojenost obyvatel. Provedla ho analytická agentura Datank.

Nezaměstnanost v Česku se v květnu snížila o desetinu procentního bodu na 3,5 procenta. Na konci minulého měsíce bylo bez práce téměř 254 tisíc lidí, o 7790 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se naopak zvýšil o zhruba 1200 na 285 700. Pracovní trh ovlivňují s příchodem letního počasí sezonní práce. Vyplývá to z informací úřadu práce.

Výší dávek chce ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) odlišit lidi, kteří se pravidelně vracejí po krátké době na Úřad práce, od těch, kteří se bez práce ocitli po dlouhé době. Vládní úsporný balíček podle ministra s takovým rozlišením počítá, zároveň prodlužuje dobu důchodového pojištění nezbytnou pro přiznání nároku na podporu.

Česká ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce se mírně zvedne o 0,4 procenta. Růst bude postupně zrychlovat, v příštím roce se přiblíží ke třem procentům.  Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představila Česká bankovní asociace (ČBA). Inflace se letos podle ní v průměru dostane k jedenácti procentům a citelněji ke třem procentům klesne až v roce 2024.

Nezaměstnanost v Česku v dubnu dál klesla, tentokrát o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na konci dubna bylo bez práce 261 700 lidí, o 11 800 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284 500. Vyplývá to z údajů Úřadu práce. Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.