Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,8 procenta. Bez práce bylo na konci měsíce 286 320 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 263 247 volných pracovních pozic. Devátý měsíc v řadě tak počet uchazečů o práci převyšoval nabídku zaměstnání.
Nezaměstnanost v srpnu stagnovala, volných míst přibylo
3 minuty
Události: Nezaměstnanost v srpnu stagnovala
Počet volných míst poprvé od března meziměsíčně vzrostl, proti červenci jich přibylo 1221, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v srpnu byla v Česku míra nezaměstnanosti nižší, 3,6 procenta.
Podle úřadu je stabilní úroveň míry nezaměstnanosti pro prázdniny typická. Zaměstnavatelé s ohledem na dovolené obvykle nedělají významnější personální změny. Na konci srpna ale nastoupilo 3232 lidí do vzdělávacích institucí. Školství tak bylo v srpnu odvětvím, do kterého nezaměstnaní nastupovali nejvíce, následované s velkým odstupem velkoobchodem, stravováním a pohostinstvím.
„Na konci srpna a začátku září vždy na úřadě práce evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili čtyři procenta z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023,“ řekl generální ředitel ÚP ČR Daniel Krištof. Připomněl, že absolventi škol a mladí, kteří se třeba na školy nedostali a nezískali ještě práci, by se na Úřad práce měli přihlásit, jinak si sami budou muset uhradit zdravotní pojištění.
Nejvyšší nezaměstnanost byla minulý měsíc v Ústeckém kraji se šesti procenty. Naopak nejnižší nezaměstnanost hlásí Praha, kde činila 2,9 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, dosáhla tam 8,5 procenta. Naopak v okrese Praha-východ hledalo práci 1,5 procenta lidí, což je nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v srpnu 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.
Situace na pracovních úřadech
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v srpnu 264 675. Předchozí měsíc jich bylo zhruba o 3400 méně.
„Za posledních dvanáct měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,2 procentního bodu na 30,3 procenta. Jde celkem o 86 711 osob,“ uvedl Úřad práce ČR. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než dvanáct měsíců, vzrostl o jeden procentní bod na 31 procent. Týká se to 88 892 lidí. Průměrná délka evidence se ve srovnání s červencem zvýšila o dva dny na 497 dní.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 88 591 lidí, což představuje 30,9 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru byla výše podpory 11 567 korun měsíčně. Podporu do 4500 korun pobíralo 3506 lidí. „Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR například po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti,“ dodal úřad. Maximální výši podpory, tedy 24 608 korun, pak ÚP ČR v srpnu vyplácel 4492 lidem.
Analytici: Trh práce se ochlazuje
Ekonomičtí analytici míní, že se srpnová stagnace nezaměstnanosti očekávala, odpovídá sezonnímu vývoji. Zároveň ale upozorňují, že v meziročním srovnání se nezaměstnanost drží nad loňskými hodnotami a trh práce vykazuje znaky ochlazení. Do konce roku čekají zvýšení nezaměstnanosti ke čtyřem procentům, plošné propouštění ale podle nich nehrozí.
„Srpnový vývoj trhu práce byl patrně ovlivněn kromě propouštění z několika větších podniků také registrací některých absolventů škol na úřadech práce. Zatímco dříve bývalo pravidlem, že se absolventi hlásili vesměs v červenci, v posledních letech se tento proces rozprostírá do obou prázdninových měsíců. To pak vede v srpnu ke zdánlivě horšímu vývoji nezaměstnanosti, než bývalo zvykem,“ řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „S přihlédnutím k popsanému jevu není třeba hodnotit vývoj letošního srpna nijak dramaticky. Trh práce zůstává vcelku stabilní,“ dodal.
Také generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský vidí za srpnovou stagnací nezaměstnanosti kombinaci několika faktorů. „Na jedné straně trh práce zaznamenal oživení v sektoru služeb a vysokou poptávku po manuálních pracovnících, zejména v automobilovém průmyslu. Na druhé straně hledali lidé během letních měsíců práci méně a firmy omezily nábory kvůli dovoleným a nižší potřebě sezonních pracovníků. Přibylo také lidí hlásících se na úřady práce, což je důsledek končících sezonních smluv a nižší poptávky po středním managementu,“ sdělil Jánský.
„Růst červencové nezaměstnanosti a srpnová stagnace je běžný sezonní jev a letošní nárůst se tak neliší od vývoje předešlých let,“ konstatoval hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek ale upozornil, že ve srovnání s loňským srpnem je podíl nezaměstnaných vyšší o dvě desetiny procentního bodu, ve srovnání s předloňským o 0,4 procentního bodu. Společně s převisem počtu nezaměstnaných nad počtem volných míst to podle něj svědčí o ochlazení trhu práce. „V některých ohledech se vrací do situace, ve které byl v roce 2017,“ uvedl Marek.
„Srpnový počet volných pracovních pozic je sice nejmenší a počet uchazečů naopak největší od roku 2017, ovšem právě zhruba od té doby trvalo extrémní přehřívání českého trhu práce a jeho mírné ochlazení tedy lze chápat spíše jako návrat blíže k rovnováze. Ani déle než dva roky trvající mizérie v průmyslovém sektoru tedy nevedla k výraznějšímu vzedmutí nezaměstnanosti a podle nás k němu nedojde ani ve zbytku roku,“ myslí si hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Analytik ČSOB Dominik Rusinko očekává v nejbližších měsících stagnaci nezaměstnanosti, ke konci roku podle něj vzroste ke čtyřem procentům. „K dalšímu ochlazování navíc přispěje i slabý výkon tuzemského průmyslu, jehož vyhlídky jsou zatíženy vysokou mírou nejistoty. Trh práce tak bude nadále žádoucím způsobem ochlazovat, obavy z plošného propouštění nejsou na místě,“ uzavřel.
