Nezaměstnanost v únoru stoupla

Nahrávám video
Události: Únorová nezaměstnanost 4,4 %
Zdroj: ČT24

Nezaměstnanost v Česku stoupla v únoru na 4,4 procenta z lednových 4,3 procenta. Úřady práce ke konci měsíce registrovaly 326 223 uchazečů o zaměstnání, meziměsíčně o 5707 více. Oproti lednu ale přibylo i nabídek volných míst, vyplývá z dat Úřadu práce ČR. Loni v únoru činila nezaměstnanost přesně čtyři procenta, práci si tehdy hledalo o 30 116 uchazečů méně než v současnosti.

V nabídce úřadů práce bylo na konci letošního února 88 062 míst. Ve srovnání s lednem to představovalo nárůst o 4739 volných pozic. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve středních Čechách.

„Na základě únorových statistik pozorujeme trend pomalu rostoucí nezaměstnanosti. Tu ale na jaře zmírní nastupující sezonní práce, které využívají přirozeně více muži než ženy,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. V celoevropském kontextu je situace v tuzemsku podle něj velmi dobrá. „Pozitivní je i to, že proti lednu o více než pět procent vzrostl počet volných míst, která evidujeme,“ dodal.

Na jedno místo připadá 3,7 uchazeče

Na jedno volné pracovní místo v Česku připadá v průměru zhruba 3,7 uchazeče. Mezi jednotlivými regiony se ale situace značně liší. Zatímco na Karvinsku připadá na jednu nabídku v průměru 27,1 uchazeče a na Děčínsku 15,2, tak v okrese Mladá Boleslav je to jen 0,7 uchazeče.

Nejvyšší nezaměstnanost je v Ústeckém kraji, kde činí 6,6 procenta. Následuje Moravskoslezský kraj s 6,1 procenta a Karlovarský kraj s 5,3 procenta. Na opačném konci žebříčku je Praha s nezaměstnaností 2,9 procenta a Středočeský kraj s 3,5 procenta.

Nezaměstnanost v únoru meziměsíčně stoupla v deseti krajích. Nejvíc v Karlovarském a Ústeckém, kde nárůst činil dvě desetiny procentního bodu.

V meziročním srovnání se podíl nezaměstnaných nejvýrazněji zvýšil v Karlovarském kraji, a to o 0,7 procentního bodu. Následují kraje Ústecký, Jihočeský, Moravskoslezský a Liberecký, kde nárůst proti loňskému únoru činil shodně šest desetin procentního bodu. Meziroční pokles podílu nezaměstnaných nebyl zaznamenán v žádném regionu.

Z okresů byla v únoru nejnapjatější situace na pracovním trhu na Mostecku, Karvinsku a Bruntálsku. V těchto regionech nezaměstnanost přesahovala osm procent. Naopak velmi nízkou nezaměstnanost, pod tři procenta, eviduje Úřad práce ČR v Praze a okresech Praha-východ a Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov a Benešov.

Firmy jsou opatrné, říká analytik

„V únoru došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti, což je v souladu s každoročním trendem. Hlavním důvodem je zvýšená opatrnost firem ve spojitosti s ekonomickou situací na trhu práce. Firmy se snaží najít úspory a balanc nákladů, neobsazují tedy ani pozice uvolněné po odchodu zaměstnanců,“ zhodnotil generální ředitel personální společnosti Randstad ČR Martin Jánský. Ke zdrženlivosti firem při náborech podle něj přispívá i ekonomická stagnace Německa, které je pro Česko klíčovým exportním trhem.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že trend růstu nezaměstnanosti je patrný už víc než rok. „Jeho příčinou je především propouštění v průmyslu, který se pod tlakem slabších zakázek už delší dobu zbavuje zaměstnanců. V první fázi bylo celkem snadné přejít do jiného odvětví, avšak postupně se možnosti krátily,“ podotkl Dufek.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil předpokládá, že nezaměstnanost dosáhla svého vrcholu. „V nejbližších měsících předpokládáme, že nezaměstnanost opět zamíří směrem dolů, a to vlivem náběhu sezonních prací a také nadále silné poptávky po pracovní síle v sektoru služeb,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
před 16 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...