Nezaměstnanost se v říjnu snížila

Nezaměstnanost v Česku se po zářijovém nárůstu na 3,9 procenta snížila letos v říjnu opět na 3,8 procenta. Takový byl podíl lidí bez práce předtím v srpnu a červenci, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Počet nezaměstnaných klesl v říjnu meziměsíčně o 1902 lidí na 289 003. Volných míst naopak oproti září přibylo o 1318 na 265 972. Meziročně ale nezaměstnanost stoupla, loni v říjnu činila 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 261 tisíc lidí a volných míst bylo přes 280 tisíc.

Počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na pracovních úřadech byl v říjnu asi o 23 tisíc vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá podle úřadu již jedenáctý měsíc v řadě.

Z jednotlivých regionů byla nejvyšší nezaměstnanost v říjnu v Ústeckém kraji se 6,1 procenta. Naopak nejnižší byla v Praze, a to 2,8 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 8,4 procenta. Více než osmiprocentní byla ještě také na Karvinsku. Nejnižší podíl nezaměstnaných naopak Úřad práce zaznamenal v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí. Pod dvě procenta se podíl nezaměstnaných dostal také v okrese Praha-západ.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v říjnu v průměru 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří by mohli ihned nastoupit do práce, tak bylo v Česku v říjnu 266 468.

Úřady práce v říjnu zprostředkovaly práci pro 27 386 uchazečů o zaměstnání, což je skoro o tři pětiny více oproti stejnému období loni. „Od začátku roku jsme prostřednictvím Úřadu práce pomohli již 238 tisícům lidí najít nové pracovní uplatnění. To představuje meziroční nárůst o 82 procent,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Stoupl počet rekvalifikací

Na dvojnásobek oproti loňskému říjnu stoupl podle úřadu počet rekvalifikací. Od začátku roku se jich účastnilo celkem 35 646 lidí. Rekvalifikace, které mají pomoci lidem získat místo v jiném oboru či lepší pozici, individuální poradenství i příspěvek na mzdy pro budoucí zaměstnavatele nabízí nový program Outplacement II. Od července ho využila už více než tisícovka lidí, většinou z Moravskoslezského kraje. Podle úřadu je to kvůli situaci v huti Liberty Ostrava, která je od června v úpadku a oznámila hromadné propouštění tisíců lidí.

„Ohroženým pracovníkům byla poskytnuta pomoc, řada z nich již našla díky podpůrným programům nové uplatnění,“ sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. V tuzemsku se podle něj nedaří sladit poptávku a nabídku na trhu práce. „Počet volných pracovních míst v Česku opět stoupl, ale tato místa jsou často nabízena za nízké mzdy – dokonce pod hranicí takzvané zaručené mzdy,“ doplnil.

Část volných míst firmy zaplňují v posledních letech lidmi z Ukrajiny, kteří prchají ze své vlasti kvůli ruské invazi. Ke konci října bylo na území Česka celkem 149 800 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s lidmi z Ukrajiny s dočasnou ochranou udělovanou uprchlíkům. Více než tři pětiny těchto pracovníků tvořily ženy. Nejčastěji lidé s dočasnou ochranou pracovali jako pomocníci ve výrobě, stavebnictví či dopravě, montážní dělníci nebo obsluha stacionárních strojů a zařízení.

Analytici: Je to dáno sezonními vlivy

Podle analytiků je snížení nezaměstnanosti dáno sezonními vlivy. „V říjnu vykázala nezaměstnanost mírný pokles, což lze přičíst nárůstu náborů před vánoční sezonou, zejména v sektoru e-commerce, logistiky a maloobchodu. Po letní pauze začaly firmy rovněž intenzivněji doplňovat týmy, aby se vyhnuly náročnějším náborům v lednu,“ řekl generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. „Uvedené trendy překonaly i propouštění, ke kterému přistoupila více než pětina výrobních a logistických firem a které bylo způsobeno ekonomickou situací v Německu,“ doplnil.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek ale upozornil, že meziročně podíl nezaměstnaných vzrostl a říjnová nezaměstnanost je nejvyšší za osm let. „Jak už pravidelně naznačují sezonně očištěná data, nezaměstnanost se plíživě zvyšuje už více než rok zejména v důsledku propouštění v průmyslu, který pod tlakem slabých zakázek a vysokých nákladů optimalizuje svůj provoz,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila sice je říjnová nezaměstnanost vyšší než v předchozích letech, tehdy ale byl trh práce výrazně přehřátý. „Jeho mírné ochlazovaní tak lze chápat spíše jako návrat blíže k normálu. Otázkou nyní zůstává, jak daleko toto ochlazování ještě může pokročit. Situace v průmyslovém sektoru zůstává napjatá a již delší dobu odtud přicházejí signály o úmyslu snižovat stavy. Vzhledem k pokračující mizérii německé ekonomiky přitom výraznější odražení ode dna stále není na dohled,“ podotkl Hradil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 5 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 22 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.