Nezaměstnanost v Česku v únoru zůstala na lednových čtyřech procentech, volných míst přibylo

Nahrávám video

Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296 107, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně stoupl o 1796 na 268 579. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru byla nezaměstnanost o desetinu procentního bodu nižší, činila 3,9 procenta.

„Míra registrované nezaměstnanosti se po lednovém nárůstu stabilizovala. Již třetí měsíc po sobě převyšuje počet uchazečů o zaměstnání v naší evidenci počet evidovaných volných pracovních míst,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Daniel Krištof.

V únoru se již podle ÚP ČR neprojevuje dopad ukončení sezonních prací či pracovních poměrů na dobu určitou, což bylo důvodem růstu počtu uchazečů o zaměstnání v lednu. „Na druhou stranu v únoru ještě nedochází k poklesu nezaměstnanosti kvůli zahájení sezonních prací,“ dodal úřad.

Nejvyšší nezaměstnanost byla v únoru v Ústeckém kraji, kde činila šest procent, a v Moravskoslezském kraji s 5,5 procenta. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti, 2,9 procenta, byla v Praze, následovaly Zlínský a Plzeňský kraj s 3,2 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosáhla 8,2 procenta, nejnižší podíl nezaměstnaných zaznamenal okres Praha-východ, kde práci hledalo 1,5 procenta lidí.

Nejčastěji zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v únoru 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 11 uchazeči na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Na téměř tři čtvrtiny z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, dvě třetiny pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají podle úřadů práce nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze, zaměstnavatelé tam nabízejí téměř osmdesát tisíc volných pracovních míst.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od patnácti do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v únoru 272 376.

Z dat Úřadu práce také vyplývá, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 do konce letošního února získalo práci téměř 383 500 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří se mezitím již vrátili zpět do země bránící se ruské agresi nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci ledna jich v Česku pracovalo 121 338. Nejvíce, zhruba 21 600, ve Středočeském kraji, následovaly Plzeňský kraj s 16 800 a Praha se 14 900 zaměstnanými uprchlíky.

Nejčastěji pracovali jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali, uvedl Úřad práce ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...