Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci
V pondělí v Číně popravili muže, který zabil 35 osob a dalších 43 zranil, když loni v listopadu záměrně najel autem do skupiny lidí cvičících před sportovním střediskem ve městě Ču-chaj. Jednalo se o nejsmrtelnější útok v zemi za deset let.
Fan Wej-čchiou chtěl tímto násilným způsobem vyjádřit svůj hněv kvůli rozpadu svého manželství, osobním frustracím a nespokojenosti s rozdělením majetku po rozvodu, sdělila čínská média. Soud pachateli uložil trest smrti s tím, že jeho motivy „byly mimořádně podlé, povaha činu mimořádně zavrženíhodná, metody obzvlášť kruté a následky obzvlášť závažné“. Podle soudu svými činy značně poškodil společnost.
Květiny na místě útoku v čínském Ču-chaji
Muž navíc zřejmě inspiroval další rozhněvané Číňany. Pouhých pár dnů po incidentu v Ču-chaji najel útočník ve městě Čchang-te do dětí a rodičů shromážděných před základní školou a třicet z nich zranil. Podle BBC úřady k jeho motivaci sdělily, že ho tížily finanční potíže a problémy v rodině. Ten samý týden mladík, který ve městě Yixing nezvládl zkoušky a neodmaturoval, zabil v kampusu osm osob.
Výjimkou nejsou ani útoky na cizince. Pod vlivem sílícího nacionalismu v září pachatel ubodal desetiletého japonského chlapce, kterého vedla matka do školy v jižní Číně. V červnu jiný muž zranil nožem čtyři americké učitele v parku na severovýchodě země.
Skoro čtyřnásobek obětí
Masových útoků, jímž se v Číně přezdívá „pomsta společnosti“, významně přibývá. Loni si vyžádaly životy 63 lidí, dalších 166 osob utrpělo zranění, píše list The Diplomat. V letech 2019 až 2023 evidovala policie každý rok „jen“ tři až pět případů, kdy pachatelé napadli chodce nebo cizí osoby. Loni počet těchto útoků dosáhl devatenácti, připomíná BBC. V roce 2019 zemřely tři osoby, v roce 2023 už šestnáct.
Peking se o masakrech vyjadřuje jako o izolovaných incidentech, podle magazínu Diplomat ale vlna násilí odhaluje frustraci a rozhořčení čínské veřejnosti z celé řady systémových problémů.
Nerovný systém sociálních dávek
Jednou z těchto oblastí je nedostatečné sociální zabezpečení dělnické třídy a nezaměstnaných. Nerovnost příjmů prohlubují hlavně státní podniky, uvádí list s tím, že kupříkladu pracovníci migrující z vesnic do měst nedostávají trvalý pobyt, což způsobuje, že dostávají méně peněz. Často navíc pracují mimo systém sociálního zabezpečení, což jim následně komplikuje šance pobírat důchod, popisuje Diplomat.
Zdravotní pojištění, stejně jako minimální dávky, pobírá jen část oprávněných příjemců kvůli neprůhledné distribuci. Výhodám se těší hlavně vládní úředníci a zaměstnanci z měst. Co se týká lidí bez práce, řada lidí nemá pojištění pro případ nezaměstnanosti, což v roce 2020 vedlo k tomu, že v jednom čtvrtletí mělo nárok na dávky jen 2,3 milionu Číňanů z celkem 25 milionů osob bez práce.
Růst čínské ekonomiky, která je druhou největší na světě, navíc v posledních letech výrazně zpomalil. V roce 2024 to bylo na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, sdělily před pár dny čínské úřady. Na hospodářství asijské velmoci těžce dopadla opatření zavedená kvůli covidu, masivní zadlužení a krize v realitním sektoru, jež připravila řadu lidí o úspory.
Represe, kam až oko dohlédne
Na okrajích většiny velkých měst vznikají celá sídliště, kde se výstavba zastavila, protože zadlužení developeři si je nemohou dovolit dokončit, upozorňuje BBC. Stanice před dvěma lety přinesla svědectví lidí, kteří žijí v betonových skořápkách svých nedokončených bytů bez oken, kde nemají k dispozici tekoucí vodu ani elektřinu.
„Pro tuto chvíli použijme slovo v pasti. Myslím, že Čína uvízla v jakémsi cyklu represe. Sociální represe a ekonomická represe na jedné straně a jakýsi ochabující model ekonomického rozvoje na straně druhé,“ uvedl pro BBC vědecký pracovník George Magnus z Čínského centra Oxfordské univerzity.
Rychle také vzrostl počet mladých Číňanů, kteří jsou bez práce, a to i ve městech, nezaměstnanost u této skupiny nyní dosahuje asi šestnácti procent, upozorňuje Diplomat s tím, že řada obyvatel se obává, že jejich blahobyt nezávisí na tom, jak pracují, ale na strukturálních faktorech, což vede ke zmíněným pocitům bezmoci a rostoucímu odporu proti systému.
„Lidé v Číně jsou tak nešťastní. Podobných útoků bude víc a víc,“ cituje BBC jeden z příspěvků, který se objevil na sociálních sítích po dalším masovém útoku začátkem loňského roku. „Tato tragédie odráží temnotu ve společnosti,“ napsal podle britské stanice jiný čínský uživatel.
Role cenzury
Frustraci ve společnosti umocňuje skutečnost, že Číňané mají v komunistické zemi s cenzurou a nesvobodnými médii minimální šanci svůj hněv naplno ventilovat. Stát má média pod dohledem a těžko se v nich objeví článek kritizující postup úřadů.
Soudy pod taktovkou režimu pak fungují pomalu a neefektivně, podotýká BBC s tím, že na sociálních sítích se hojně diskutovalo o tom, že masový vrah z Ču-chaje před útokem tvrdil, že u justice nedosáhl spravedlivého rozvodového urovnání.
Komunistická země v poslední době ještě přitvrdila, ať už jde o malé protesty, které dříve více tolerovala, nebo cenzuru internetového obsahu, kdy mnohdy blokuje slova či výrazy, jež režim považuje za kontroverzní či kritické vůči vládě. On-line vyhledávače tak přestaly nabízet videa s incidenty a výpověďmi svědků a odstraněny byly rovněž výzvy k řešení sociálních otázek a strukturálních změn, upozornil Diplomat.
Čínské deníky ovládané Pekingem třeba o masivním listopadovém útoku v den tragédie mlčely, případně zmínily pouze krátce oficiální policejní zprávu. Státní televizní stanice CCTV se podle BBC tehdy zaměřila na nadcházející cestu vládce Si Ťin-pchinga do Jižní Ameriky a leteckou show v Ču-chaji.
Všechny tyto faktory způsobují, že víko nad čínskou společností se utahuje a vzniká situace podobná jako v tlakovém hrnci, píše BBC.
Podle expertů bude útoků a protestů nejspíš přibývat, protože Peking reagoval na masakry spíše změnou policejní strategie, která dostala za úkol se lépe připravit a reagovat na podobné incidenty, a místní úředníci začali posilovat dohled nad rodinami ve městech. Nespokojenost lidí s nastavením společnosti a prací vládních struktur ale režim nijak nereflektoval.
Obavy z eskalace na Tchaj-wanu
Nestabilita v Číně by mohla posílit mocenské choutky Pekingu v zahraničí, spekuluje Diplomat s tím, že nedemokratické režimy v případě podobných krizí usilují pod maskou nacionalismu o sjednocení společnosti proti vnějšímu „nepříteli“. Někteří analytici se podle listu domnívají, že vzhledem k posílení čínské armády dojde na válku o Tchaj-wan už v této dekádě.
Poté co tchajwanský prezident koncem minulého roku zavítal na Havaj a Guam, spustila Čína v rámci demonstrace síly největší námořní cvičení za třicet let, kdy mimo jiné ukázala, jak by mohla Tchaj-wan případně odříznout od pomoci.
Magazín ale podotýká, že se teprve uvidí, zda komunistická země dokáže vyřešit své ekonomické trable, nebo se uchýlí právě k vojenské agresi za hranicemi, aby odvrátila pozornost od problémů, které nechce nebo nedokáže řešit ve vlastní zemi.
