Keňané se vydali k volbám. Mladí ve změnu k lepšímu nevěří, Západ doufá v zachování stability

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. O prezidentský post se uchází čtyři kandidáti, vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhuru Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemůže znovu kandidovat. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Kandidáti ale voličům slibovali i legalizaci marihuany nebo exportu hadího jedu. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně týden.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

K volbám je registrováno více než 22 milionů lidí, nadpoloviční většinu tvoří ženy. Volební účast bývá tradičně vysoká, v roce 2017 přišlo k urnám přes osmdesát procent zaregistrovaných voličů. Podobná čísla se čekala i letos, volební komise ale v úterý prohlásila, že očekává účast kolem šedesáti procent.

Podle údajů volební komise se však mnoho mladých lidí k volbám nezaregistrovalo. Z těch, kteří by mohli volit poprvé, se přihlásilo asi jen padesát procent. Ve státě, kde je průměrný věk dvacet let, se mnoho mladých cítí být opomíjeno vládnoucí elitou, vadí jim rozšiřující se společenské rozdíly a zamrzlý politický systém. Třetina mladých v zemi navíc nemá práci.

Raila Odinga
Zdroj: Reuters/Thomas Mukoya

Zlepšení ekonomiky, podpora chudých a legalizace vývozu marihuany

K politické elitě patří všichni čtyři zájemci o prezidentský úřad. Je mezi nimi bývalý premiér a čtyřnásobný neúspěšný uchazeč o prezidentskou funkci Raila Odinga. V kampani tohoto sedmasedmdesátiletého zkušeného politika podpořil dosavadní prezident Kenyatta, což by mohlo Odingovi u voličů výrazně pomoct.

Odinga a Kenyatta přitom byli v minulosti zapřisáhlí rivalové, jejich špatné vztahy se odvíjely už od dob nepřátelství jejich otců. V roce 2018 se ale překvapivě Odinga s Kenyattou usmířili.

Hlavním slibem Odingovy kampaně byla transformace keňské ekonomiky. „Přineseme Keňanům třetí osvobození. Několik let po získání nezávislosti stále bojujeme s chudobou, negramotností a nemocemi,“ řekl voličům kandidát, který je mezi Keňany znám spíš jako „Baba“ (otec). Slíbil, že těm nejchudším poskytne měsíční sociální dávku ve výši 6000 keňských šilinků (1200 korun) a prosadí dostupnou zdravotní péči.

Pro úřad viceprezidentky si Odinga vybral Marthu Karuaovou, která se v případě jeho úspěchu může stát první ženou v této funkci v celé historii země.

William Ruto u voleb
Zdroj: Reuters/Baz Ratner

Výrazným Odingovým soupeřem je viceprezident William Ruto, který v kampani dokázal zmobilizovat davy lidí. Ruto je sice bohatý muž, ale pochází ze skromných poměrů a v kampani tvrdil, že chce lidem z této společenské třídy pomoci. Zaměřil se na politiku, která by měla vyřešit nezaměstnanost mezi mládeží. Sliboval rovněž, že hodlá rozbít dosavadní politické poměry, v nichž keňské politice dominují dynastie Kenyattů a Odingů.

Velkou podporu dokázal Ruto získat mezi nejpočetnější keňským etnikem Kikujů, aniž by k této skupině sám patřil. Video, na kterém během bohoslužby roní slzy, mu získalo mnoho podporovatelů, ale i kritiků – a na internetu se stalo virálem.

Druzí dva

Souboj mezi Odingou a Rutem bude podle průzkumů velmi těsný, další dva kandidáti by mohli spíš překvapit.

George Wajackoyah před volbami sliboval, že se zasadí o legalizaci pěstování marihuany, vývoz hadího jedu a hyeních varlat. Výnosem z jejich exportu chce pomoct ekonomice země. Korupci hodlá řešit rázně: „Trest smrti je jedinou cestou. Myslím, že prvních pět let mého působení ve funkci prezidenta by tito lidé měli zažít útrapy, do kterých Keňany uvrhli,“ řekl. Sám jako teenager žil na ulici a později strávil roky ve Spojených státech a Velké Británii.

Čtvrtým kandidátem je právník a duchovní David Mwaure Waihiga. Sám sebe označuje za „božího muže“ a i on hodlá z prezidentské pozice zintenzivnit boj s korupcí. „Chci, aby se na mé prezidentské období vzpomínalo jako dobu, kdy byl zabit drak korupce, plýtvání a špatného hospodaření,“ prohlásil.

Hlídka na nádraží v Keni dohlíží na průběh voleb
Zdroj: ČTK/AP/Brian Inganga

Obavy z násilností

Vodítkem hlasování je v Keni často etnická příslušnost, což například ve volbách roku 2007 vedlo k několikatýdennímu násilí, při němž přišlo o život podle odhadů dvanáct set lidí. Politici se proto etnickému tématu nyní spíše vyhýbají a zdůrazňují demokratický charakter voleb. Etnické téma je ale podle stanice BBC stále přítomné.

Podle stanice stále panují obavy, že nespokojenost s volebním výsledkem může skončit násilím, takže se někteří občané přesunuli do oblastí, kde jejich etnikum tvoří většinu, aby se vyhnuli útokům.

Keňa je hlavním hospodářským centrem východní Afriky a za Kenyattovy vlády zaznamenala silný růst. Pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu a sucho ale zvýšily ceny potravin a pohonných hmot. Země se také potýká s dluhovou krizí. Číně, která je největším věřitelem Nairobi, dluží osm miliard dolarů.

I když se hlavní pozornost v kampani zaměřila na domácí témata, výsledek voleb může ovlivnit celou východní Afriku, vzhledem k tomu, že Nairobi je klíčovým partnerem Západu v boji proti terorismu a je považováno za kotvu stability v regionu jinak zmítaném spory.

Pod vedením Uhura Kenyatty také Keňa vedla rozhovory o zprostředkování míru mezi Rwandou a Kongem. Západní vlády také doufají, že bezproblémové volby umožní Keni znovu se ujmout své klíčové diplomatické role v etiopských mírových rozhovorech, dodává Deutsche Welle.

Pracovník u volebních uren v Keni označuje barvou člověka, který už odvolil
Zdroj: ČTK/XINHUA/Joy Nabukewa

Šest hlasů

Keňané budou pečlivě sledovat práci volební komise, protože problémy při sčítání hlasů vedly v roce 2017 ke zrušení výsledků a opakování voleb. Komise ovšem letos uvedla, že nyní zajistila, aby elektronické hlasování fungovalo ve všech volebních místnostech a výsledky byly řádně započteny.

Keňané odevzdávají hned šest hlasů – pro členy Národního shromáždění a Senátu, pro místní guvernéry a místní parlamenty, pro prezidenta a samostatný hlas je určený k obsazení 47 křesel Národního shromáždění vyčleněných ženám. Volit se začalo v 5:00 SELČ a hlasování skončí v 16:00, kdy začne sčítání. Volební komise má na sečtení hlasů maximálně sedm dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 24 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 39 mminutami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 39 mminutami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 46 mminutami

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 51 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.