Keňané se vydali k volbám. Mladí ve změnu k lepšímu nevěří, Západ doufá v zachování stability

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. O prezidentský post se uchází čtyři kandidáti, vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhuru Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemůže znovu kandidovat. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Kandidáti ale voličům slibovali i legalizaci marihuany nebo exportu hadího jedu. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně týden.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

K volbám je registrováno více než 22 milionů lidí, nadpoloviční většinu tvoří ženy. Volební účast bývá tradičně vysoká, v roce 2017 přišlo k urnám přes osmdesát procent zaregistrovaných voličů. Podobná čísla se čekala i letos, volební komise ale v úterý prohlásila, že očekává účast kolem šedesáti procent.

Podle údajů volební komise se však mnoho mladých lidí k volbám nezaregistrovalo. Z těch, kteří by mohli volit poprvé, se přihlásilo asi jen padesát procent. Ve státě, kde je průměrný věk dvacet let, se mnoho mladých cítí být opomíjeno vládnoucí elitou, vadí jim rozšiřující se společenské rozdíly a zamrzlý politický systém. Třetina mladých v zemi navíc nemá práci.

Raila Odinga
Zdroj: Reuters/Thomas Mukoya

Zlepšení ekonomiky, podpora chudých a legalizace vývozu marihuany

K politické elitě patří všichni čtyři zájemci o prezidentský úřad. Je mezi nimi bývalý premiér a čtyřnásobný neúspěšný uchazeč o prezidentskou funkci Raila Odinga. V kampani tohoto sedmasedmdesátiletého zkušeného politika podpořil dosavadní prezident Kenyatta, což by mohlo Odingovi u voličů výrazně pomoct.

Odinga a Kenyatta přitom byli v minulosti zapřisáhlí rivalové, jejich špatné vztahy se odvíjely už od dob nepřátelství jejich otců. V roce 2018 se ale překvapivě Odinga s Kenyattou usmířili.

Hlavním slibem Odingovy kampaně byla transformace keňské ekonomiky. „Přineseme Keňanům třetí osvobození. Několik let po získání nezávislosti stále bojujeme s chudobou, negramotností a nemocemi,“ řekl voličům kandidát, který je mezi Keňany znám spíš jako „Baba“ (otec). Slíbil, že těm nejchudším poskytne měsíční sociální dávku ve výši 6000 keňských šilinků (1200 korun) a prosadí dostupnou zdravotní péči.

Pro úřad viceprezidentky si Odinga vybral Marthu Karuaovou, která se v případě jeho úspěchu může stát první ženou v této funkci v celé historii země.

William Ruto u voleb
Zdroj: Reuters/Baz Ratner

Výrazným Odingovým soupeřem je viceprezident William Ruto, který v kampani dokázal zmobilizovat davy lidí. Ruto je sice bohatý muž, ale pochází ze skromných poměrů a v kampani tvrdil, že chce lidem z této společenské třídy pomoci. Zaměřil se na politiku, která by měla vyřešit nezaměstnanost mezi mládeží. Sliboval rovněž, že hodlá rozbít dosavadní politické poměry, v nichž keňské politice dominují dynastie Kenyattů a Odingů.

Velkou podporu dokázal Ruto získat mezi nejpočetnější keňským etnikem Kikujů, aniž by k této skupině sám patřil. Video, na kterém během bohoslužby roní slzy, mu získalo mnoho podporovatelů, ale i kritiků – a na internetu se stalo virálem.

Druzí dva

Souboj mezi Odingou a Rutem bude podle průzkumů velmi těsný, další dva kandidáti by mohli spíš překvapit.

George Wajackoyah před volbami sliboval, že se zasadí o legalizaci pěstování marihuany, vývoz hadího jedu a hyeních varlat. Výnosem z jejich exportu chce pomoct ekonomice země. Korupci hodlá řešit rázně: „Trest smrti je jedinou cestou. Myslím, že prvních pět let mého působení ve funkci prezidenta by tito lidé měli zažít útrapy, do kterých Keňany uvrhli,“ řekl. Sám jako teenager žil na ulici a později strávil roky ve Spojených státech a Velké Británii.

Čtvrtým kandidátem je právník a duchovní David Mwaure Waihiga. Sám sebe označuje za „božího muže“ a i on hodlá z prezidentské pozice zintenzivnit boj s korupcí. „Chci, aby se na mé prezidentské období vzpomínalo jako dobu, kdy byl zabit drak korupce, plýtvání a špatného hospodaření,“ prohlásil.

Hlídka na nádraží v Keni dohlíží na průběh voleb
Zdroj: ČTK/AP/Brian Inganga

Obavy z násilností

Vodítkem hlasování je v Keni často etnická příslušnost, což například ve volbách roku 2007 vedlo k několikatýdennímu násilí, při němž přišlo o život podle odhadů dvanáct set lidí. Politici se proto etnickému tématu nyní spíše vyhýbají a zdůrazňují demokratický charakter voleb. Etnické téma je ale podle stanice BBC stále přítomné.

Podle stanice stále panují obavy, že nespokojenost s volebním výsledkem může skončit násilím, takže se někteří občané přesunuli do oblastí, kde jejich etnikum tvoří většinu, aby se vyhnuli útokům.

Keňa je hlavním hospodářským centrem východní Afriky a za Kenyattovy vlády zaznamenala silný růst. Pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu a sucho ale zvýšily ceny potravin a pohonných hmot. Země se také potýká s dluhovou krizí. Číně, která je největším věřitelem Nairobi, dluží osm miliard dolarů.

I když se hlavní pozornost v kampani zaměřila na domácí témata, výsledek voleb může ovlivnit celou východní Afriku, vzhledem k tomu, že Nairobi je klíčovým partnerem Západu v boji proti terorismu a je považováno za kotvu stability v regionu jinak zmítaném spory.

Pod vedením Uhura Kenyatty také Keňa vedla rozhovory o zprostředkování míru mezi Rwandou a Kongem. Západní vlády také doufají, že bezproblémové volby umožní Keni znovu se ujmout své klíčové diplomatické role v etiopských mírových rozhovorech, dodává Deutsche Welle.

Pracovník u volebních uren v Keni označuje barvou člověka, který už odvolil
Zdroj: ČTK/XINHUA/Joy Nabukewa

Šest hlasů

Keňané budou pečlivě sledovat práci volební komise, protože problémy při sčítání hlasů vedly v roce 2017 ke zrušení výsledků a opakování voleb. Komise ovšem letos uvedla, že nyní zajistila, aby elektronické hlasování fungovalo ve všech volebních místnostech a výsledky byly řádně započteny.

Keňané odevzdávají hned šest hlasů – pro členy Národního shromáždění a Senátu, pro místní guvernéry a místní parlamenty, pro prezidenta a samostatný hlas je určený k obsazení 47 křesel Národního shromáždění vyčleněných ženám. Volit se začalo v 5:00 SELČ a hlasování skončí v 16:00, kdy začne sčítání. Volební komise má na sečtení hlasů maximálně sedm dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 4 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 8 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.