Zaměstnání strana 2 z 5

Úředníci v Brně se připravují na červencové sloučení stavebních úřadů. Místo jednotlivých městských částí bude společný úřad sídlit v jediné budově v centru města. Zatím ale není zcela jasné, kdo tam bude pracovat. Část současných pracovníků totiž o převedení na centrální pracoviště nemá zájem, a magistrát tak stále shání zaměstnance. Někteří stavitelé se nyní obávají kolapsu nového stavebního úřadu.

Dvě pětiny firem od začátku roku omezily zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Učinily tak kvůli lednovému zavedení stropu na daňové zvýhodnění benefitů. Vláda ho nastavila na polovinu průměrné mzdy ročně, tedy asi na 22 tisíc korun. Zástupci firem nyní po státu chtějí, aby část benefitů z daňového stropu od příštího roku vyňal.

Řízení tramvaje jako studentská brigáda nebo přivýdělek na rodičovské dovolené. Dopravní podniky napříč Českem řeší nedostatek řidičů a hledají nové způsoby, jak přilákat zájemce. Studenty se snaží oslovit například Dopravní podnik města Brna. Do jeho letního kurzu na řízení tramvaje se jich zatím přihlásilo jedenáct. V Ostravě zase cílí na maminky a na všechny, kteří chtějí práci na částečný úvazek. Nejtěžší je podle dopravních podniků sehnat řidiče trolejbusů. Nové posily proto lákají i na různé benefity, nejčastěji náborové příspěvky.

Evropská unie nabídla Britům dohodu, která by umožnila mladým lidem Spojeného království ve věku 18 až 30 let pracovat a studovat v Unii po dobu až čtyř let, a podobná možnost by se otevřela také v obráceném směru. Labouristé se k návrhu staví skepticky, konzervativci o něm chtějí vědět víc. Informoval o tom deník The Financial Times.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil novelu zákoníku práce. Ta mimo jiné počítá s prodloužením zkušební lhůty u řadových zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze šesti na osm měsíců. Výpovědní lhůta by se naopak měla zkrátit z dosavadních dvou měsíců na jeden v případě důvodů spojených s pochybením zaměstnance. Součástí novely je i podpora dřívějšího návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, kdy do dvou let dítěte bude mít rodič nárok na stejné místo. Změny by mohly začít platit v roce 2025.

Strojírenská společnost ČKD Blansko na sebe podala insolvenční návrh. Dluží přes tři sta milionů korun. Jediným akcionářem této tradiční firmy je ruská společnost. Výroba turbín pro vodní elektrárny tam tak pravděpodobně úplně skončí. Někteří zaměstnanci by mohli najít uplatnění v ostatních provozech, které se nacházejí v areálu Závody ČKD Blansko.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) jednali s majitelem Liberty Ostrava Sanjeevem Guptou o aktuální situaci v ostravském hutním podniku. Síkela dal najevo zklamaní. Otázek je teď podle něj ještě víc. Vláda podle ministrů nebude poskytovat huti žádné prostředky daňových poplatníků, dokud se do ní nevrátí peníze vyvedené do zahraničí. Většina provozů v huti Liberty od prosince stojí, a značná část zaměstnanců je tak doma. Problém nastal poté, co dodavatel energií Tameh Czeh zastavil huti dodávky elektřiny kvůli tomu, že za ně podnik neplatil.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Žádosti o zapsání do evidence uchazečů o práci a o podporu v nezaměstnanosti bude od podzimu možné podávat elektronicky. Ministerstvo práce se chystá po trojici dávek digitalizovat i agendu zaměstnanosti. Úřad začne také využívat získané údaje k lepšímu zacílení opatření na podporu uplatnění na trhu práce. Záměr v pátek představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vrchní ředitel resortní sekce informačních technologií Karel Trpkoš.

Hutní společnost Liberty Ostrava zprovoznila kotelnu v koksovně, která teď dodává páru pro její chemický závod. Od úterý se na pracoviště vrátí zaměstnanci ředitelství a středojemné válcovny, dohromady asi tři sta lidí, oznámila v pondělí mluvčí podniku Kateřina Zajíčková. Potvrdila, že firma bude žádat soud o prodloužení všeobecného moratoria. Návrat většiny zaměstnanců do práce podnik opět o týden odložil, od 2. ledna už podvanácté.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Zhruba 300 tisícům lidí podle ředitele Úřadu práce (ÚP) Daniela Krištofa v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Zdravotní stav člověka ovlivňují genetické predispozice, ale i socioekonomické faktory, jako jsou dosažené vzdělání nebo výše příjmu, míní šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. O péči o zdraví, důchodovém věku a odchodu z trhu práce hovořil s emeritním přednostou III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Pafkem v pořadu Události, komentáře.

Kyberzločinů v Česku přibývá a podvodníci vymýšlejí stále nové způsoby, jak důvěřivé lidi připravit o peníze. Třeba v Moravskoslezském kraji takových případů loni policisté řešili na patnáct set. Řadu dalších případů ale lidé na policii ani nenahlásili. Může se jednat i o podvodné nabídky práce.

Tuto sobotu jsou to přesně dva roky, co ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Od té doby přišlo do Česka víc než 360 tisíc ukrajinských uprchlíků. Tři čtvrtiny z nich v tuzemsku našly také práci. A pro zdejší firmy už jsou často nepostradatelnými členy pracovních týmů, mnohdy totiž zastávají pozice, které jsou na českém trhu dlouhodobě nedostatkové.

Před hutním podnikem Liberty Ostrava se ve čtvrtek sešli lidé na odborový protestní mítink za zachování výroby oceli. Někteří přinesli transparenty s hesly jako „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“. Protest začal čtvrt hodiny po poledni a trval asi hodinu. Generální ředitel pro hutní výrobu v Evropě společnosti Liberty Theuns Victor tvrdí, že bez dohody mezi Liberty a firmou Tameh Czech se výroba nerozjede. Předseda OS KOVO Roman Ďurčo pokládá situaci za kritickou. Není podle něj vůbec jisté, že zaměstnanci dostanou následující mzdy.

O rekvalifikační kurzy je největší zájem za posledních pět let. Loni hlásil Úřad práce přes 23 tisíc úspěšných absolventů, to je skoro dvojnásobek oproti roku předchozímu. Zájemci často navštěvují kurzy informačních technologií nebo třeba kosmetiky. Přibývá ale i těch, kteří se učí řemeslu.

Návrat zaměstnanců hutní společnosti Liberty Ostrava do práce se opět odkládá o týden. Informoval o tom předseda tamní odborové organizace Roman Bečica. Doma jsou zaměstnanci od loňského 22. prosince a jejich nástup se každý týden posouvá, protože většina provozů v huti stojí; nyní k posunu dochází už posedmé. Huť se dosud nedohodla s firmou Tameh Czech na dodávkách energií. Liberty potvrdila, že většina zaměstnanců nadále pokračuje se stoprocentní náhradou mzdy na takzvaných jiných překážkách na straně zaměstnavatele, a to až do pondělí 19. února. Výplatní termín bude podle odborů ve středu a mají příslib, že firma výplaty odešle na účet v úterý.

Firmy v Česku zavádějí nové benefity, aby si udržely zaměstnance, případně nalákaly nové. Jedním z takových benefitů je například čtyřdenní pracovní týden. V technologické firmě v Brně – Králově Poli se po zkušebním roce rozhodli ve zkráceném pracovním týdnu pokračovat. Jiné firmy zase sázejí na neomezenou dovolenou.

Nezaměstnanost v Česku letos v lednu vzrostla na čtyři procenta z prosincových 3,7 procenta. Je tak nyní nejvyšší za téměř tři roky, od dubna roku 2021. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Uchazečů o práci bylo ke konci ledna 295 546. Bylo jich tak stejně jako loni v prosinci více než volných míst, kterých úřad evidoval 266 783.

Alespoň se třetinou žen ve vedení velkých společností počítá návrh zákona, který je teď v připomínkovém řízení. Reaguje na loni vydanou evropskou směrnici, zavádí ji ale v minimálním rozsahu. Vztahovat se tak má pouze na pět firem v tuzemsku.

Úřad práce se snaží zvýšit zaměstnanost lidí s handicapem. Aktuálně eviduje přes čtyři sta tisíc lidí v produktivním věku s nějakým stupněm přiznané invalidity, zaměstnání má necelá polovina. Úředníci se je snaží propojovat s firmami. Do budoucna chce stát chráněný trh práce utlumit a podpořit začleňování znevýhodněných pracovníků na tom otevřeném.

Věznicím napříč Českem chybí tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. Ti, kdo zůstávají, slouží i stovky hodin přesčasů ročně. A vězni na to reagují, zvyšuje se jejich agresivita. Nábor nových lidí se přitom věznicím nedaří. Nástupní mzda dozorce bez praxe je necelých 32 tisíc hrubého.