Až začne opadat povodňová voda, budou stát lidé na katastrofou zasaženém území před spoustou problémů ohledně práce, pojištění i času na opravu svých domovů. Redakce připravila na základě doporučení ministerstva práce a sociálních věcí praktické rady pro ty nejčastější situace.
Povodně, které zasáhly Českou republiku, přinesly vyhrocenou životní situaci pro statisíce rodin. Mnoho se ocitlo dočasně bez domova, chybí jim peníze, anebo je velká voda zasáhla jinak. A zejména nemusí vědět, na koho se obracet se žádostmi o pomoc.
Majetek zničený velkou vodou
Okamžitou situaci, kdy se občané ocitnou bez prostředků, řeší takzvaná „Dávka mimořádné okamžité pomoci“. Ta se může čerpat v případě, že je člověk postižený nějakou živelní pohromou – tedy právě i povodní. Jejím smyslem je zabezpečit osobu nebo rodinu na přechodnou dobu, zajisti její základní životní potřeby, aby si pak mohla získat první pomoc k odstranění důsledků katastrofy do doby, než bude možné poskytnout pomoc z jiných zdrojů.
O tuto dávku je možné požádat na příslušných pracovištích Úřadu práce ČR, a to podle místa přihlášení k trvalému pobytu. Elektronická verze žádosti o tuto pomoc, včetně vzoru vyplněného formuláře, je dostupná na webu Úřadu práce ČR. Tištěná verze žádosti je k dispozici na každém kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Na bezplatné telefonní lince je call centrum Úřadu práce (+420 800 779 900), které by mohlo pomoci s případnými problémy nebo dotazy.
Pomoc s úklidem po povodních
Lidé, které povodně zasáhly a mají zaplavené domovy, auta nebo hospodářství, musí likvidovat následky katastrofy. Jedná se o důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel v takovém případě může zaměstnancům poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě nadpracování zmeškané doby.
Obdobná situace nastane, když člověk odstraňujete škody na svém majetku, ale na základě veřejného zájmu. To znamená například z hygienických důvodů nebo kvůli zřícení nemovitosti. Občan má také v takovém případě nárok na pracovní volno, ale také nemá nárok na náhradu mzdy.
Mohou ale existovat výjimky, kdy jsou takové situace řešené například kolektivní smlouvou.
Občané mají nárok na volno dokonce i v případě, kdy pomáhají někomu jinému, ať už je to fyzická nebo právnická osoba – opět bez nároku na mzdu. Poskytování osobní pomoci je bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti (podle § 202 zákoníku práce). Zaměstnanec musí ale zaměstnavateli vše doložit.
Spoustu času si vyžádá také „běhání po úřadech“, například řešení ztracených dokladů, jednání s pojišťovnou nebo vyčištění auta. Zaměstnavatel může i na takové jednání poskytnout volno – případně se s ním dá dohodnout na pozdějším nadpracování pracovní doby.
Děti, školky, hlídání
V současné době je zejména na Moravě stále ještě významně narušená doprava, což znamená, že se některé děti nedostanou do škol a školek, přicházejí i první informace o těchto institucích, jež jsou natolik poškozené, že v nich výuka není možná. Pokud rodič musí zůstat s potomkem doma, pak se na to podle ministerstva práce a sociálních věcí dá nahlížet jako na důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance.
Pokud rodič nemůže péči o dítě zajistit jinak, například pomocí prarodičů, má i v takovém případě v roli zaměstnance nárok na neplacené volno. Musí ovšem být splněna zákonná podmínka, že dítě není starší deseti let.
Podle zákona o nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci v takovémto případě nárok na ošetřovné. Tuto dávku je možné čerpat maximálně devět kalendářních dnů, tedy nejen v pracovních dnech. U rodičů samoživitelů se tato doba navíc prodlužuje až na šestnáct kalendářních dnů. Výše ošetřovného za kalendářní den činí šedesát procent denního vyměřovacího základu.
Zaměstnanec, který se nedostane do zaměstnání
Zablokované silnice mohou znamenat překážku i v cestě do práce. Zaměstnavatel by v této situaci měl svému zaměstnanci poskytnout pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy. Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu (nejvýše ale jeden den) s náhradou mzdy má pouze zaměstnanec, který je těžce zdravotně postižený a cestuje nehromadným dopravním prostředkem.
Také v tomto případě mohou být konkrétní podmínky upravené ve smlouvě, individuální nebo kolektivní.
Zaplavené pracoviště
Je-li místo výkonu práce zaplavené nebo velkou vodou natolik poškozené, že tam není možné pracovat, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, nechat ho pracovat na „home office“, ale pokud nic z toho nejde, pak má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně šedesáti procent průměrného výdělku.
Z hlediska zaměstnavatele je tedy výhodnější převést své zaměstnance na jinou práci, ať už půjde o práci odbornou, nebo o likvidaci povodňových škod. Pokud firmu přímo nepostihly povodně, ale zaměstnavatel přesto není schopen zajistit práci, například proto, že nemá suroviny nebo vodu, jedná se o takzvanou překážku v práci z důvodu prostoje a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši nejméně osmdesáti procent průměrného výdělku.
Bez mzdy
Na některé firmy mohou mít povodně likvidační dopad, případně se mohou dostat do situace, kdy budou mít nedostatek financí dočasně.
Pokud zaměstnavatel není schopen vyplatit mzdu v důsledku povodní a byl-li na něj podán insolvenční návrh, je možné využít zákon 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Konkrétní kroky je podle ministerstva práce a sociálních věcí nejlepší konzultovat s příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce – podle místa sídla zaměstnavatele.
Bez síly jít dál
Povodně a hlavně ztráty, které přinesly, mohou způsobovat extrémní stres. Ten nejhorší se mnohdy dostavuje až po několika dnech, zasažení lidé v sobě tyto pocity mnohdy dusí. Zde jsou kontakty, kde mohou experti pomoci:
Linka Ministerstva vnitra ČR: 974 834 688
Linka bezpečí: 116 111
Linka první psychické pomoci: 116 123
Linka seniorů Elpida: 800 200 007
Bez informací
Lidé v postižených oblastech narazí v dalších dnech na mnoho problémů, které jsou natolik individuální, že je žádný článek nemůže popsat. Co se týká sociální situace, zaměstnání a bydlení, pak je dobré obrátit se na příslušné krajské pobočky nebo kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky, Státní úřad inspekce práce, případně jeho příslušný oblastní inspektorát práce, anebo přímo na ministerstvo práce a sociálních věcí.
Je možné se také obrátit na odborové centrály, odborové svazy, odborové organizace nebo na organizace zaměstnavatelů. V souvislosti se sociálním pojištěním pak na místně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).
Tomu, jak komunikovat s pojišťovnou, kdy začít s likvidací následků a jak v krizové situaci komunikovat s nejbližšími, se věnoval i pořad Černé ovce.
