Evakuace jsou povinné, o majetek se lidé nemusejí bát

Pokud jsou lidé vyzvaní k evakuaci, musejí výzvu uposlechnout. Dopředu varovaní občané by měli být co nejlépe připravení a hasičům pomáhat tím, že je nebudou zdržovat.

Záchranáři hlásí z řady míst ohrožených povodněmi, že se lidé odmítají evakuovat. To přitom ohrožuje nejen přímo životy těchto osob, ale současně to bere záchranářům čas na pomoc dalším lidem, kteří by pomoc potřebovali také.

Podle zákona o integrovaném záchranném systému (zákon č. 239/2000 Sb.) má fyzická osoba „povinnost strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací“ (což se týká i evakuace) a za nesplnění této povinnosti jí může být uložena pokuta až 20 tisíc korun.

Podle zákona o krizovém řízení (zákon č. 240/2000 Sb.) je v době vyhlášeného krizového stavu fyzická osoba povinna „strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu“ (což se týká i evakuace) a za nesplnění této povinnosti jí může být uložena pokuta až 20 tisíc korun.

Zdroj: www.krizport.cz/

Evakuace je extrémní opatření, které se používá jen tehdy, když už neexistuje jiná možnost, jak ochránit ohrožené občany při hrozících nebo už probíhajících mimořádných událostech nebo krizových situacích. 

Vyhlašuje se při předpokladu dlouhodobého nebo zásadního zhoršení životních podmínek lidí – vlivem například přírodní katastrofy nebo průmyslové havárie. Evakuace může být vyhlášená už v době, kdy mimořádná událost nebo krizová situace teprve hrozí, nebo až když je v počátečních fázích. 

Vztahuje se na všechny lidi, kteří žijí nebo se pohybují v místech ohrožených mimořádnou událostí. Jedinou výjimku mají ti, kteří se sami nějak podílejí na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo nutně musí vykonávat jinou neodkladnou činnost. To znamená, že evakuováni nejsou samozřejmě hasiči nebo policisté, kteří sami zasahují, ale také ti, koho složky IZS požádají o pomoc.

Je i stanovené pořadí, kdo má v případě evakuace přednost; řídí se to zranitelností osob. Přednostně se plánuje pro děti do 15 let, pacienty ve zdravotnických zařízeních, lidi umístěné v sociálních zařízeních, osoby zdravotně postižené a také doprovod výše uvedených.

Jak se vyhlašuje evakuace

O způsobu provedení evakuace se lidé dozvědí z vysílání České televize, rozhlasu regionálních médií nebo z místního veřejného rozhlasu. Vše je ale závislé na konkrétní situaci, v případě masivních živelních katastrof, jako jsou právě povodně, totiž bývá řada běžných zpravodajských zdrojů vyřazena – například kvůli výpadkům elektřiny.

Právě proto je nutné respektovat nařízený způsob evakuace: běžní občané mají zpravidla mnohem méně informací než orgány IZS. Odmítnutí evakuace nebo ignorování pokynů, jak, kudy a kam se evakuovat, může znamenat zvyšování zbytečné paniky, dopravní problémy, a tedy i další škody.

Evakuaci je oprávněn nařídit velitel zásahu při záchranných pracích, zaměstnavatel pro svůj objekt, starosta obce v rámci území své obce, starosta obce s rozšířenou působností pro svůj správní obvod obce s rozšířenou působností a hejtman kraje pro část nebo celé území svého regionu. V případě, že se jedná o evakuaci nařízenou, vzniká každému občanovi povinnost uposlechnout výzvy a opustit ohrožený objekt či území.

Jak má probíhat evakuace

Při krátkodobé evakuaci dochází k opuštění obydlí jenom na pár hodin, tedy do doby, než pomine bezprostřední nebezpečí. Příkladem může být vyhlášení evakuace z důvodu havárie úniku plynu či nebezpečí výbuchu při nálezu nevybuchlé munice. Jedná se o rychlou a neočekávanou evakuaci bez předchozího oznámení.

Dlouhodobá evakuace ale může trvat několik dní až týdnů – právě to se týká povodňových situací, kdy z postiženého území může voda ustupovat dlouhou dobu. O jejím nařízení bývají evakuované osoby informovány několik hodin před jejím zahájením, ale v nouzových situacích může být informování i okamžité.

Evakuovaní mohou využít nouzového ubytování, které se zřizuje v náhradních prostorách, jako jsou ubytovny, základní školy a podobně. Ty zajišťují orgány obce ve spolupráci s hasiči a humanitárními organizacemi. Je proto nutné se vždy dostavit na určené místo shromáždění, kde budou evakuované osoby po provedené evidenci informovány o dalším postupu a přesunu.

  • připravit si pytle s pískem a utěsnit jimi nízko položené dveře a okna
  • utěsnit kanalizaci a odpad v nižších patrech (sklep nebo přízemí)
  • uklidit či upevnit věci kolem budovy, které by mohla odnést voda
  • vynést předměty v domě do vyšších pater
  • připravit vozidlo na evakuaci nebo jej odvézt na vyvýšené místo
  • uzavřít hlavní uzávěr vody, plynu a elektrické energie
  • potraviny s krátkou trvanlivostí vzít s sebou nebo ekologicky zlikvidovat
  • před opuštěním obydlí se přesvědčit, že i sousedé vědí o vyhlášení evakuace
  • dětem vložit do kapes oděvu cedulku se jménem a kontaktem na rodiče
  • vzít si evakuační zavazadlo a nechat vzkaz na dveřích pro evakuační orgány o tom, kdo, kdy a kam se evakuoval s kontaktem na sebe

Zásadní je, že po evakuaci bude postižená oblast uzavřena a střežena proti rabování. Majetek lidí by tedy neměl být nijak ohrožen, při krizových situacích navíc platí za rabování vyšší tresty.

Co dělat se zvířaty

Velmi často lidé odmítají evakuaci kvůli svým zvířatům, ať už domácím, nebo hospodářským. Případně nevědí, jaká pravidla se jich týkají, a obávají se, že budou muset opustit svůj domov bez nich.

Platí, že hospodářské zvířectvo je třeba vypustit do výběhu, zajistit mu přísun vody a dostatek potravy. Pokud je dostatek času, lidé by měli zvířata přepravit do náhradních prostor na bezpečné místo a poté informovat příslušné orgány pro případnou další pomoc spojenou se zvířaty.

Jiná situace je u exotických a ostatních domácích zvířat, která nepotřebují nutně každodenní péči. Ta je třeba zásobit před odchodem krmivem a vodou na delší dobu. Je-li to možné, měli by zajistit jim bezpečný prostor (například vynesením do vyšších pater, odvozem do náhradních prostor) a ponechat je zavřené doma.

Pokud je v krajním případě nezbytné brát domácího mazlíčka, jako je pes nebo kočka, s sebou, měl by se přepravovat v bezpečné pevné přenosné schránce, případně je potřeba zajistit, aby zvíře evakuaci nenarušovalo, tedy mít ho přinejmenším na vodítku a s náhubkem. Majitel je povinen zvířeti zajistit dostatek potravy a vody, případně další potřebné vybavení a je také zodpovědný za jeho chování při samotné evakuaci ale i v zařízení, kam je přesunutý.

  • nepodceňovat vzniklou situaci, neriskovat svůj život
  • nejednat ukvapeně, nezmatkovat, zachovat klid a rozvahu
  • nerozšiřovat neověřené a poplašné zprávy
  • informace získávat výhradně z oficiálních zdrojů, a ty respektovat
  • majetek zachraňovat jen tehdy, pokud není ohrožen život a zdraví, nepřeceňovat své síly
  • zbytečně netelefonovat, telefonní síť bude nejspíš přetížena
  • nezapomenout doklady, brýle a léky
  • pomáhat blízkým, nemohoucím, seniorům a dětem

Zdroj: Hasičský záchranný sbor

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 34 mminutami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 1 hhodinou

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 1 hhodinou

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 2 hhodinami

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pokuta za jízdu načerno by mohla stoupnout až na dva a půl tisíce

Černým pasažérům může hrozit pokuta až ve výši dva a půl tisíce korun. Její novou maximální výši umožňuje novela zákona o silničním provozu, kterou schválil ve středu senát. Nyní čeká na podpis prezidenta. Podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky by nový strop přirážky mohly dopravní podniky zohlednit od července. Sdružení dopravních podniků (SDP) změny vítá, velká města v Česku podle něj o zvýšení horního limitu pokuty uvažují.
před 9 hhodinami

Dezinfekce kvůli prevenci slintavky už vyšla na 4,5 milionu

Mimořádné výdaje za dezinfekci nákladních aut na hranicích už jsou v milionech korun. Státní veterinární správa (SVS) jí nakoupila zatím zhruba za čtyři a půl milionu. Opatření má zamezit rozšíření slintavky a kulhavky do tuzemských chovů. Onemocnění zatím testy v Česku nepotvrdily. Negativních bylo přes 130 vzorků mléka. Veterináři ho odebírají dvakrát týdně z vybraných jihomoravských chovů.
před 11 hhodinami

Šermíř Choupenitch je popáté Sokolem roku

Sokolem roku se stal už popáté šermíř Alexander Choupenitch. V historii ankety se to ještě nikomu nepodařilo. Kromě sportovců oceňuje Česká obec sokolská každý rok také jednotlivé cvičitele nebo kolektivy. Sokol působí ve více než tisícovce samospráv a má okolo 160 tisíc členů.
před 11 hhodinami
Načítání...