Povodňový stav aktuálně hlásí skoro 250 stanic. Na několika je hladina na úrovni extrémní povodně – tedy více než padesátileté vody. Nejhorší situace nastala v neděli v Jeseníkách a v Moravskoslezském kraji. Starosta Krnova uvedl, že až osmdesát procent území města je pod vodou. Příští týden budou v postižených oblastech uzavřeny některé školy a školky. Omezena je tam také železniční a silniční doprava. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) vyhlásil stav nebezpečí pro Frýdlantský výběžek. Celkem bylo evakuováno přes 12 tisíc osob. V noci na pondělí se déšť opět rozšíří na celé území Česka. V jižních Čechách srážky neustanou ani v úterý a ve středu.
V zasažených regionech je omezena železniční i silniční doprava
Povodně 2024
Stav na vodních tocích a výšku jejich hladin průběžně aktualizuje Český hydrometeorologický ústav.
V Jeseníkách už pršet přestalo a nyní se tam neočekávají zásadní srážky. Řeky Opava, Opavice či Odra by měly kulminovat během neděle, řekl po jednání Ústřední povodňové komise ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Komise ale vyzvala úřady k adekvátním opatřením včetně evakuace na toku řeky Desná a na Moravě nad Olomoucí, tedy hlavně v Šumperku a Litovli.
Hladík avizoval, že dlouho má ještě pršet na Českomoravské vrchovině, v jižních Čechách a na Šumavě. V neděli večer se srážky objevovaly jenom v západní oblasti Čech. Mezi pondělním a úterním ránem se ještě očekává největší úhrn srážek na Šumavě a v Novohradských horách. Pršet má i v úterý a ve středu, ale už spíše v rozdrobených srážkách nebo lokálních přeháňkách, doplnil ministr.
Na soutoku Bečvy a Moravy by neměly nastat zásadní problémy, podle Hladíka to vyplývá z predikcí dešťových srážek. „Srážky, které napadly v noci v Beskydech, se vlijí do Moravy dříve, než tam dojde hlavní povodňový tok z Jeseníků,“ vysvětlil.
Podle informací z terénu začíná docházet v povodňových oblastech balená pitná voda, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Lidé dle něj mají případné dary směřovat na federaci potravinových bank. Jejich pracovníci se přesouvají do shromažďovacích center, už v neděli měla fungovat nepřetržitá služba a je nastavený komunikační kanál směrem k hasičům. Ti budou dary přebírat a převážet potřebnou vodu na severní Moravu.
Evakuujte se, pokud jste k tomu vyzváni, nabádají Rakušan i Fiala
Komise upozornila na zákonnou vymahatelnost nařízené evakuace na základě pokynů povodňových orgánů a složek Integrovaného záchranného systému. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) požádali občany, aby uposlechli výzvy k evakuaci. Často se totiž stává, že hasiči musejí zachraňovat lidi, kteří odmítli opustit své domovy a teď jsou uvězněni na střechách domů.
I kdyby byla evakuace preventivní, tak je podle Rakušana lepší, než aby za špatných povětrnostních podmínek lidé čekali na pomoc záchranářského vrtulníku, neboť nouzových situací, kde jsou záchranné složky potřeba, je podle něj na mnoha místech republiky víc.
„Povodně ještě zdaleka nejsou za námi, ale už nyní vidíme, které obce a regiony budou potřebovat největší pomoc. Například Jesenicko nebo Frýdlantsko, které zároveň patří k nejvíce znevýhodněným regionům, utrpí pravděpodobně také největší škody,“ uvedl Pavel na síti X. „Jejich nápravy po celé republice budou vyžadovat nejen pomoc státu, pojišťoven, ale také nás všech. Zkušenosti z minulých krizí ukazují, že umíme být velmi solidární,“ dodal.
„Nejjednodušší formou pomoci je pomoc finanční. Cest je mnoho, od příspěvku zavedeným charitativním a neziskovým organizacím, přes účty jednotlivých obcí, až po příspěvek potravinovým bankám,“ uvedl Pavel.
Komise v neděli také vyzvala občany, aby při plánování cest sledovali aktuální informace o provozu na železnici, silnicích a dálnicích. Při jízdě vlastním automobilem mají dbát zvýšené opatrnosti, případně ji odložit. Doporučuje se také nadále nevstupovat do parků a lesů, protože podloží je velmi podmáčené a jakýkoli poryv větru může způsobovat pády stromů.
Na řadě zasažených míst došlo k evakuaci. O evakuaci rozhodlo například i vedení Troubek na Přerovsku, které se staly symbolem katastrofálních záplav z roku 1997.
Stoletá voda v Opavě
V Opavě stejnojmenná řeka v neděli ráno překonala stoletý průtok. Voda ve městě zaplavila sídliště Kateřinky. Hasiči tam na člunech pomáhali zachraňovat lidi, kteří neodešli. „Situace je horší, než jak v sobotu uváděly prognózy. Vody je mnohem více,“ upozornil v průběhu neděle mluvčí města Roman Konečný. Dodal, že současná povodeň už překonala i tu z roku 1997. „Co se týče množství vody, tak určitě. Ohledně škod ještě nevíme,“ popsal.
Vážná situace nastala také v Krnově. Podle místostarosty města Miroslava Binara (ANO) se až osmdesát procent území Krnova ocitlo pod vodou. Město podle něj už nedokáže koordinovat záchranné práce. Spoléhá především na pomoc Moravskoslezského kraje.
Hejtman: Situace v Olomouckém kraji je někde horší než v roce 1997
Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN) řekl dopoledne, že v jeho regionu je povodňová situace na více místech stejná nebo horší než katastrofální záplavy v roce 1997. Za velmi vážnou označil situaci na řece Bělé a Vidnávce na Jesenicku a v Hanušovicích na Šumpersku, kterými protéká Morava a Branná. Vážný stav zmínil také na Šumpersku v okolí toku Desná.
„Do nedělního rána bylo evakuováno asi dva tisíce lidí na Jesenicku, aktuálně probíhají evakuace na Šumpersku v obcích Hanušovice, Leština, Třeština, Loučná nad Desnou a další. Evakuační střediska se postupně plní, občané spolupracují a respektují pokyny zasahujících složek integrovaného záchranného systému. Lidé v postižených oblastech jsou bez přístupu elektrické energie a bez pitné vody,“ sdělil v neděli dopoledne kraj na webu.
„Obce od Bělé přes Jeseník, Českou Ves až po Mikulovice jsou jedna velká řeka. Rozsah škod je ale oproti roku 1997 zatím malý. Obrovsky pomohlo včasné odpouštění vody z dolní nádrže elektrárny Dlouhé Stráně,“ kvitoval olomoucký hejtman.
Dramatická situace nastala v Hanušovicích na Šumpersku, které dopoledne zatopila povodňová vlna. Většina lidí zůstala v domech a nestihla se evakuovat. Přišlo to během deseti minut, hladina řeky Moravy se zvedla asi o metr, popsal starosta města Marek Kostka. Centrum Hanušovic se zhruba 2900 obyvateli zůstalo pod vodou. Vedení obce následně evakuaci zakázalo, situace byla nebezpečná nejen pro obyvatele, ale i pro záchranáře.
Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09) po poledni informovala o tom, že ve městě i v obcích v jeho okolí už spadly první poškozené domy. Statici také varovali před neuváženým vstupem do vodou zasažených staveb. Všechny budovy by měl nejprve prohlédnout odborník, upozornila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Extrémní povodeň na Horňácku
Na jižní Moravě už od dopoledne neprší, na řadě míst se však ještě na kulminaci vzedmutých toků čeká. Vážná je situace na Svitavě na Blanensku, Brněnsku i v Brně a stejně tak za soutokem se Svratkou v Židlochovicích. Na nejvyšší hladinu se večer měla dostat Dyje v Podhradí nad Dyjí a očekává se další vzestup Moravy v Lanžhotě.
Extrémní povodeň hlásily ráno horňácké obce kolem říčky Veličky. „Tolik vody obcí dosud nikdy neteklo,“ řekl starosta Lipova na Hodonínsku Ladislav Čerešňák. „Shodli jsme se tady, že to bylo rozhodně horší než v roce 1997,“ přidal se starosta Javorníku Dalibor Procházka.
Velička obvykle rychle reaguje na srážky v nejbližším okolí. Normálně v ní teče pár centimetrů vody, v neděli kulminovala v obci Velká nad Veličkou na 238 centimetrech, pro extrémní povodeň přitom stačilo 177 centimetrů.
Dramaticky vypadala ráno situace ve Filipovském údolí, kde Hrubý potok protéká rekreační oblastí. „Teklo to ze všech vršků, les už to neudržel. Nedalo by se to zadržet ničím, tam by nepomohly ani betonové hráze,“ popsal situaci starosta Javorníku Dalibor Procházka.
Morava v Kroměříži vystoupala na třetí stupeň
Hladina řeky Moravy v Kroměříži vystoupala po nedělním poledni na třetí stupeň. Zůstávala ale v korytě. Potíže ve městě působily hlavně menší toky. Říčka Kotojedka se rozlila v místních částech Vážany a Kotojedy, potok Zacharka zaplavil část sídliště Zachar, hasiči čerpali vodu i z Wolfova splávku.
Problémy byly i v dalších částech Zlínského kraje. Ve Zlíně se rozvodnila řeka Dřevnice, její hladina už ale mírně klesá. Voda se rozlila v části města Louky, kam ráno přestala zajíždět MHD. Před polednem Dopravní společnost Zlín-Otrokovice (DSZO) informovala o obnovení provozu. „Silnice ve Zlíně-Loukách byla zprůjezdněna, DSZO ukončuje výluku a obnovuje normální provoz na lince MHD číslo 3,“ oznámil dopravce. Otevřen byl také podjezd v Dlouhé ulici v centru Zlína.
Odříznuté oblasti
Rozbouřená řeka Bělá odřízla v noci na neděli severní cíp Olomouckého kraje, voda podemlela hlavní silnici I/44 vedoucí od Jeseníku směrem na Českou Ves, Písečnou a Mikulovice. „Jsme odříznuti od světa, protože není jiná příjezdová komunikace. Nedá se k nám dostat od Jeseníku ani z druhé strany, uzavřená je také vedlejší Písečná a Mikulovice. Evakuujeme další lidi, kterým voda již omílá domy. Hladina se po nějaké stagnaci opět prudce zvedla, zatopila nám další místa. Nefunguje elektřina, nejde pitná voda, všechno je ztíženo špatnou viditelností,“ vyjmenoval starosta České Vsi v neděli ve dvě hodiny ráno.
Podobná situace byla v Písečné na Jesenicku. „Obec je odříznuta, v centru není průjezdná křižovatka, takže přes Písečnou se nedá dostat do České Vsi od Mikulovic, od Supíkovic, ani obráceně. Voda nám odnesla jeden most a lávku pro pěší v centru. Evakuovaných bylo 30 až 50 domů, bohužel jsou případy, kdy to lidé odmítli a zůstali v bezprostředně ohrožených lokalitách. Uvidíme, jaká bude ráno situace. Předpověď je, že má voda ještě stoupat, snad to nebude o moc horší,“ řekl ve 02:30 starosta obce.
Višňová ve Frýdlantském výběžku byla v neděli stejně jako v sobotu odříznuta od zbytku Libereckého kraje, zaplavené jsou všechny přístupové silnice. Své domovy muselo v obci u hranic s Polskem v neděli navečer opustit 33 lidí.
Situace v Čechách
V neděli brzo ráno přetekla hráz husinecké vodní nádrže v jižních Čechách, informoval server iDnes. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) posléze pro ČT řekl, že to obce v okolí významně neohrozí. Lidé byli varováni předem.
Husinecká nádrž na Prachaticku se naplnila kvůli silným dešťům. Její hladina stoupla od páteční půlnoci o více než čtyři metry. Přetékající voda výrazně zvýšila hladinu Blanice, podél které stojí řada obcí a měst. Týkalo se to například Bavorova, Strunkovic či Protivína.
Na Vysočině odpoledne přibyla místa, v nichž hladiny řek stouply na třetí povodňový stupeň, který znamená ohrožení. Celkem platil podle informací před 19:00 na sedmi tocích. Na Sázavě se kromě Havlíčkova Brodu a Chlístova dostal na třetí stupeň i Žďár nad Sázavou. Řeka Jihlava se k třetímu stupni zvedla v Bransouzích a po předchozím poklesu se k němu vrátila Želetavka v Jemnici.
Odpoledne déšť v regionu zeslábl a někde i ustal. V pondělí má zase pršet, hlavně v jihozápadní části kraje může v úhrnu místy spadnout 20 až 30 milimetrů vody, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Voda zaplavila město Luže na Chrudimsku
V Pardubickém kraji byly v neděli ve 20:00 na nejvyšším třetím povodňovém stupni řeky na deseti místech. Nejhorší situace je na řece Novohradce na Chrudimsku, která odpoledne v Luži vysoko přesáhla úroveň stoleté vody. Kolem dvou set lidí muselo být evakuováno, další v blízkých Lozicích. Povodňová vlna postupně zasahuje i ostatní obce po proudu, řekl starosta Chrudimi František Pilný (ANO), který je předsedou povodňové komise obce s rozšířenou působností.
V Královéhradeckém kraji byla nejkritičtější povodňová situace na Broumovsku. Voda z rozvodněných řek a potoků zaplavila silnice i části obcí a měst. Rozvodněná Stěnava zaplavila například části Broumova, vyplývá z informací na webu Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje.
Řeka Labe se odpoledne vylévala z koryta v Litoměřicích v Ústeckém kraji. Voda se dostala do areálu letního koupaliště, očekává se zaplavení Střeleckého a Písečného ostrova a ulice Pobřežní. „Dle předpokladů vodohospodářů by Labe mělo kulminovat v Litoměřicích v úterý odpoledne na zhruba 670 centimetrech. Je to o 140 centimetrů více než při povodni v prosinci roku 2023 a o 60 centimetrů méně než při povodni v roce 2006,“ uvedl tajemník litoměřického krizového štábu Miroslav Letafka.
Komplikace v dopravě
Po celý následující týden zřejmě nebude možné dojet vlakem do Ostravy, řekl ministr Martin Kupka (ODS). Kvůli povodním a neprůjezdným tratím v Česku i Rakousku zrušily České dráhy některé noční vlaky. Nepojede spoj Berlín–Praha–Vídeň–Graz (Štýrský Hradec) a nevyjede ani spoj Mnichov–Vídeň–Bohumín–Břeclav–Varšava. Na území České republiky bylo večer neprůjezdných celkem třicet tratí, a to včetně koridoru Přerov–Ostrava.
Kvůli očekávanému zaplavení trati a zhoršeným povětrnostním podmínkám zastavila Správa železnic do odvolání provoz mezi Studénkou a Jistebníkem na Novojičínsku. Vlaky z Prahy končí v Olomouci, vlaky z Polska v Bohumíně, sdělil mluvčí Českých drah Filip Medelský. „Prosím, pokud můžete, omezte sami v postižených oblastech dopravu autem i vlakem. Vyhnete se komplikacím a dáte větší prostor záchranným pracím,“ apeloval už dříve ministr Kupka.
Nejčastějším problémem na železnici je pád stromů nebo větví do trakčního vedení. Přehled neprůjezdných tratí České dráhy aktualizují na svém webu. Dopravce posílil také dispečinky i zákaznické call centrum, které je plně vytížené. V aplikaci Můj vlak a na webu v sekci Omezení provozu eviduje dopravce násobně vyšší návštěvnost proti běžnému stavu. České dráhy sdělily, že cestujícím, kteří se kvůli extrémnímu počasí rozhodli nejet vlakem a za běžných podmínek by jízdné nedostali zpět, budou peníze vracet u spojů naplánovaných až do 17. září. Opatření platí u vnitrostátních i mezinárodních jízdenek.
V Moravskoslezském kraji je nadále uzavřeno mnoho silnic i části dálnic, v Ostravě je například od odpoledne uzavřena část páteřní Rudné ulice (silnice I/11) a nově i dálnice do Polska. Dálnice D1 je neprůjezdná v Ostravě-Svinově, nově bude uzavřena i od kruhového objezdu v Ostravě-Přívoze po polské hranice. „Vzhledem ke vzrůstajícímu množství vody na tělese dálnice dojde k uzavření D1 v obou směrech,“ oznámilo Ředitelství silnic i dálnic. Uzavřena byla silnice mezi Svinovem a Zábřehem. Také cesta na Opavu je stále neprůjezdná. Ke změnám dochází rovněž v ostravské městské dopravě.
Dopady na školy a školky
Děti v Opavě a Krnově nepůjdou v pondělí do základních ani mateřských škol. Mnoho školních budov v těchto městech totiž zaplavila voda. Kdy obnoví provoz, není jasné. Bez dětí zůstanou v Opavě školky Vávrovice, Sadová, Mostní, Pekařská, Na Pastvisku, Šrámkova a Edvarda Beneše. V případě základních škol pak Vávrovice, Pekařská, Ochranova, Edvarda Beneše, Šrámkova a Nový Svět.
Příhraniční obec Višňová ve Frýdlantském výběžku na svém webu informovala, že v pondělí bude kvůli povodni uzavřená základní škola. Také v jihočeských obcích, které zasáhly záplavy, omezí v pondělí provoz. Například v Petříkově na Českobudějovicku bude minimálně v pondělí ředitelské volno.
V zaplaveném Jeseníku budou příští týden několik dní uzavřené mateřské, základní a střední školy. Připravena je on-line výuka, někde ředitelské volno.
Zlínská Univerzita Tomáše Bati zrušila kvůli povodním příští týden výuku i veškeré mimoškolní aktivity. V Otrokovicích u Zlína budou kvůli zaplavení objektů na týden zavřené dvě pobočky mateřské školy v části Baťov.
S ohledem na počasí zůstane v pondělí na Brněnsku zavřená základní škola v Bílovicích nad Svitavou a školka a škola v Rajhradicích. Neotevře ani školka ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku, důvodem je kontaminace studny.
Podzimní semestr začne na brněnské Masarykově univerzitě kvůli povodním o týden později, až 23. září. Rozhodlo o tom v neděli kolegium rektora. VUT semestr zahájí.
Vydatné deště ve střední Evropě
Polsko a Rakousko v neděli oznámily první oběti vytrvalých dešťů a záplav, které od pátku sužují střední a východní Evropu včetně Česka. V Polsku je situace kritická, nedaleko českých hranic se protrhla přehrada a město Stronie Ślonskie zasáhla přívalová vlna. Řada toků se už kvůli vytrvalému dešti vylila z břehů i v Rakousku či na Slovensku. Sousední země také omezily dopravu nebo částečně zrušily vlaková spojení s Českem. Povodním čelí rovněž Rumunsko, kde si velká voda vyžádala nejméně pět mrtvých.
„Přehrada v Międzygórze přetéká. Voda byla sice vypuštěna, ale dosáhla své maximální hladiny. Přítok je obrovský,“ napsala dolnoslezská obec Bystrzyca Kłodzka na síti X. Podle Krajského vodohospodářského úřadu ve Vratislavi je situace kritická a obyvatelé níže položených obcí byli evakuováni.
Na několika místech v Polsku již spadlo více srážek než během takzvané tisícileté povodně v roce 1997, uvedl polský premiér Donald Tusk. Vzhledem ke stoupajícím hladinám mnoha řek na jihozápadě Polska apeloval na občany, aby se včas dostali do bezpečí.
Stoupá také hladina Labe v Sasku. Tamní obyvatelé očekávají povodňovou vlnu, která má po řece přijít z Česka. V Drážďanech vzrostla hladina o 1,5 metru, dosáhla tak úrovně 3,7 metru. Části mostu Carolabrücke, který se ve městě zřítil v noci na středu, jsou už pod vodou. Silně pršelo taky na jihovýchodě Bavorska. V bavorských Alpách sněží.
V Německu dochází k menším záplavám po bouřkách s vydatnými srážkami v jihovýchodním Bavorsku. Podle německé meteorologické služby se očekává, že srážky na okraji Alp do nedělního rána ustanou.
V Rakousku je situace obzvláště napjatá v dolnorakouském regionu Waldviertel severně od Vídně. Kamp, přítok Dunaje, se zde již masivně rozvodnil. Očekává se, že Dunaj v Rakousku se rozvodní na úrovni, která se v dlouhodobém průměru vyskytuje pouze jednou za 30 let. Hladina vody by měla kulminovat v noci na pondělí.
Slovensko v neděli odpoledne čelilo už jen lokálním srážkám, situace na menších tocích se proto zlepšila. Další déšť, už ale mírnější než v uplynulých dnech, zasáhne zemi v noci na pondělí a v úvodu příštího týdne. Od středy by pak na Slovensku už pršet prakticky nemělo. Vydatné srážky z uplynulých dnů způsobily v zemi lokální záplavy a v některých lokalitách vedly k evakuaci obyvatel, rozsáhlé plošné evakuace úřady nehlásily.