Lidé z příhraničí míří do Rakouska stále častěji za prací i za vzděláním. Je to většinou kvůli vyšším mzdám. Například na nižších pozicích tam bývá plat i dvojnásobný. V nově rozšířeném termálním komplexu hned za hranicemi pracuje už teď zhruba polovina zaměstnanců právě z jižní Moravy.
Práce a školy v Rakousku lákají čím dál víc Moravanů
6 minut
Události v regionech: Zaměstnávání Čechů v Rakousku
Veronika Hýžová je ze Znojma, denně teď dojíždí do lázní v Laa an der Thaya, kde pracuje jako recepční. „Já jsem šla do Rakouska, protože jsem studovala němčinu. V Rakousku jsem i několik let žila a studovala jsem cestovní ruch. Takže proto jsem si i hledala práci v tomto oboru,“ shrnula.
Motivací jí byla ale také vyšší výplata. „V Rakousku jsou platy vyšší, když srovnám pozice. Zároveň tím, že pracuju v Rakousku, tak máme možnost pendlerského příspěvku, to znamená, že dostáváme příspěvky z rakouské strany na dopravu, a další výhoda je, že dostáváme třináctý a čtrnáctý plat, což v Česku nemáme,“ poznamenala.
Polovina zaměstnanců jsou Češi
V termálních lázních v Laa pracuje celkem dvě stě třicet zaměstnanců. Z toho čtyřicet devět procent dojíždí z Česka. „Jednak pro rakouskou stranu je to zajímavá příležitost získat potřebný lidský kapitál a také některé z těch pozic nemusí být finančně tak atraktivní pro rakouské občany,“ vysvětlila vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Milada Šťastná.
„Neděláme žádné rozdíly v rakouských zaměstnancích a českých zaměstnancích, takže platové podmínky jsou úplně stejné. Tady ty pracovníky zaměstnáváme velmi rádi, protože mimo svůj mateřský jazyk češtinu a potřebnou němčinu často znají i další světový jazyk,“ řekl vedoucí recepce Therme Laa Jiří Hafner.
„Věřím, že se spousta lidí, kteří jezdí do Rakouska, tam získá zkušenosti a potom je bude přenášet i k nám, i do okolí,“ uvedla starostka Mikulova Jitka Sobotková (ANO). Přímo v lázních si pracovníci vydělají průměrně dva tisíce eur měsíčně, třeba uklízečka osmnáct set eur. V přepočtu skoro čtyřicet šest tisíc hrubého, to je o dvacet tisíc víc než na stejné pozici v Česku.
Školy cestovního ruchu
Nejvíce lidí, kteří přijíždějí do Rakouska, pracuje v zemědělství, sociálních službách nebo ve zdravotnictví a také v oblasti cestovního ruchu. Právě tomuto oboru se mohou za hranicemi věnovat i čeští studenti. Jen v Dolním Rakousku mají na výběr ze čtyř škol, studovat mohou například ve Vídni nebo Retzu.
„Osmdesát procent z nich zůstává po studiu v Rakousku nebo v některé německy mluvící zemi. Rakousko žije z cestovního ruchu, takže studenti, absolventi nemají po ukončení studia problém najít si zaměstnání. Většinou to bývá i tam, kde mají v průběhu studia tříměsíční nebo dvouměsíční povinné praxe,“ řekla učitelka Höhere Bundeslehranstalt für Tourismus Retz Jarmila Doležalová.
Kristýna Sebök vede kavárnu v centru města a rakouský Retz nazývá domovem. Poprvé se tam podívala už před lety. „Už je to dvacet let, co jsem skončila školu tady v Retzu. Šla jsem do toho hlavně kvůli tomu, že mě zajímala gastronomie, ale i práce s lidmi,“ řekla.
Plynulá němčina a vyšší plat
Právě na střední škole cestovního ruchu se naučila vše, co k práci potřebuje, hlavně plynulou němčinu. Rozhodnutí zůstat na rakouské straně hranice pak pro ni bylo snadné i díky tomu, že má manžela z Maďarska.
„My jsme zvažovali, že bychom se přestěhovali zpátky do Česka, ale manžel by se nedomluvil. Manželova rodina bude vždycky daleko, protože oni bydlí docela daleko v Maďarsku od hranic, takže jsme spíš hledali tuhle stranu hranice, Retz se vyloženě nabízel,“ vysvětlila.
Nejen možnost naučit se perfektně jazyk, ale i vidina vyššího výdělku láká ke studiu jen na této škole desítky Čechů ročně. Loni se jich přihlásilo šedesát, přijali jich ale jen polovinu. Škola má celkem dvě stě padesát studentů, z toho asi třetina je z Česka. Nejčastěji sem míří ze Znojemska, Břeclavska nebo Brněnska. „Je to perspektiva v jejich dalším životě, protože mají jistou práci, a ta je samozřejmě mnohem lépe placená než v Česku. Určitě je to dvojnásobek nebo víc,“ poznamenala učitelka Dana Vařachová z Tourismusschulen Retz.
Na rozdíl od českého vzdělávacího systému je v Rakousku maturitní obor na pět let, hlásit se proto Češi mohou už z osmé třídy. Devadesát osm procent absolventů školy pak podle pedagogů v zahraničí zůstává.
