Práce a školy v Rakousku lákají čím dál víc Moravanů

6 minut
Události v regionech: Zaměstnávání Čechů v Rakousku
Zdroj: ČT24

Lidé z příhraničí míří do Rakouska stále častěji za prací i za vzděláním. Je to většinou kvůli vyšším mzdám. Například na nižších pozicích tam bývá plat i dvojnásobný. V nově rozšířeném termálním komplexu hned za hranicemi pracuje už teď zhruba polovina zaměstnanců právě z jižní Moravy.

Veronika Hýžová je ze Znojma, denně teď dojíždí do lázní v Laa an der Thaya, kde pracuje jako recepční. „Já jsem šla do Rakouska, protože jsem studovala němčinu. V Rakousku jsem i několik let žila a studovala jsem cestovní ruch. Takže proto jsem si i hledala práci v tomto oboru,“ shrnula.

Motivací jí byla ale také vyšší výplata. „V Rakousku jsou platy vyšší, když srovnám pozice. Zároveň tím, že pracuju v Rakousku, tak máme možnost pendlerského příspěvku, to znamená, že dostáváme příspěvky z rakouské strany na dopravu, a další výhoda je, že dostáváme třináctý a čtrnáctý plat, což v Česku nemáme,“ poznamenala.

Polovina zaměstnanců jsou Češi

V termálních lázních v Laa pracuje celkem dvě stě třicet zaměstnanců. Z toho čtyřicet devět procent dojíždí z Česka. „Jednak pro rakouskou stranu je to zajímavá příležitost získat potřebný lidský kapitál a také některé z těch pozic nemusí být finančně tak atraktivní pro rakouské občany,“ vysvětlila vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Milada Šťastná.

„Neděláme žádné rozdíly v rakouských zaměstnancích a českých zaměstnancích, takže platové podmínky jsou úplně stejné. Tady ty pracovníky zaměstnáváme velmi rádi, protože mimo svůj mateřský jazyk češtinu a potřebnou němčinu často znají i další světový jazyk,“ řekl vedoucí recepce Therme Laa Jiří Hafner.

„Věřím, že se spousta lidí, kteří jezdí do Rakouska, tam získá zkušenosti a potom je bude přenášet i k nám, i do okolí,“ uvedla starostka Mikulova Jitka Sobotková (ANO). Přímo v lázních si pracovníci vydělají průměrně dva tisíce eur měsíčně, třeba uklízečka osmnáct set eur. V přepočtu skoro čtyřicet šest tisíc hrubého, to je o dvacet tisíc víc než na stejné pozici v Česku.

Školy cestovního ruchu

Nejvíce lidí, kteří přijíždějí do Rakouska, pracuje v zemědělství, sociálních službách nebo ve zdravotnictví a také v oblasti cestovního ruchu. Právě tomuto oboru se mohou za hranicemi věnovat i čeští studenti. Jen v Dolním Rakousku mají na výběr ze čtyř škol, studovat mohou například ve Vídni nebo Retzu.

„Osmdesát procent z nich zůstává po studiu v Rakousku nebo v některé německy mluvící zemi. Rakousko žije z cestovního ruchu, takže studenti, absolventi nemají po ukončení studia problém najít si zaměstnání. Většinou to bývá i tam, kde mají v průběhu studia tříměsíční nebo dvouměsíční povinné praxe,“ řekla učitelka Höhere Bundeslehranstalt für Tourismus Retz Jarmila Doležalová.

Kristýna Sebök vede kavárnu v centru města a rakouský Retz nazývá domovem. Poprvé se tam podívala už před lety. „Už je to dvacet let, co jsem skončila školu tady v Retzu. Šla jsem do toho hlavně kvůli tomu, že mě zajímala gastronomie, ale i práce s lidmi,“ řekla.

Plynulá němčina a vyšší plat

Právě na střední škole cestovního ruchu se naučila vše, co k práci potřebuje, hlavně plynulou němčinu. Rozhodnutí zůstat na rakouské straně hranice pak pro ni bylo snadné i díky tomu, že má manžela z Maďarska.
„My jsme zvažovali, že bychom se přestěhovali zpátky do Česka, ale manžel by se nedomluvil. Manželova rodina bude vždycky daleko, protože oni bydlí docela daleko v Maďarsku od hranic, takže jsme spíš hledali tuhle stranu hranice, Retz se vyloženě nabízel,“ vysvětlila.

Nejen možnost naučit se perfektně jazyk, ale i vidina vyššího výdělku láká ke studiu jen na této škole desítky Čechů ročně. Loni se jich přihlásilo šedesát, přijali jich ale jen polovinu. Škola má celkem dvě stě padesát studentů, z toho asi třetina je z Česka. Nejčastěji sem míří ze Znojemska, Břeclavska nebo Brněnska. „Je to perspektiva v jejich dalším životě, protože mají jistou práci, a ta je samozřejmě mnohem lépe placená než v Česku. Určitě je to dvojnásobek nebo víc,“ poznamenala učitelka Dana Vařachová z Tourismusschulen Retz.

Na rozdíl od českého vzdělávacího systému je v Rakousku maturitní obor na pět let, hlásit se proto Češi mohou už z osmé třídy. Devadesát osm procent absolventů školy pak podle pedagogů v zahraničí zůstává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Prodloužení nabídky KHNP na dostavbu Dukovan není jisté

Prodloužení nabídky jihokorejské firmy KHNP na stavbu jaderných bloků v Dukovanech není jisté, společnost bude muset případný požadavek české strany posoudit, zvážit okolnosti a poté se rozhodne. Aktuální nabídka platí do konce června.
11:10Aktualizovánopřed 30 mminutami

Nejoblíbenějšími dětskými jmény jsou znovu Jakub a Eliška

Nejpopulárnější jména pro děti narozené v roce 2024 byla znovu Jakub a Eliška, první pozici v oblíbenosti si udržují už po více než dekádu. Jakub je nejoblíbenějším chlapeckým jménem od roku 2011, Eliška tím dívčím od roku 2012. Pořadí u chlapců se nezměnilo ani na dalších čtyřech místech, u dívek došlo ke změně na třetí pozici, když Annu vystřídala Sofie, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
před 1 hhodinou

Plánovaná megahala rozděluje Pardubice, ambice se střetává s obavami

V Pardubicích by měla v příštích letech vyrůst největší hokejová hala na světě, která má pojmout víc než dvaadvacet tisíc lidí. Zatímco investor má ambiciózní plány, město je opatrnější. Zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice) se obává, že se nezvýší jen turistický ruch, ale především dopravní zátěž. Zástupce investorského týmu Pavel Poulíček v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou oponoval, že i s tím projekt počítá.
před 3 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
před 4 hhodinami

Z ferraty ve Víru museli letos sundávat už pět lidí, kteří přecenili síly

Při lezení na ferraty někteří lidé přeceňují síly. I přes to, že jim nechybí doporučené vybavení, nezvládnou náročnost úseku nebo nedodržují pravidla. Z ferrat ve Víru už správci museli pomáhat dolů pěti lidem. Na skály lezou často rodiny s dětmi, a vystavují je tak nebezpečí.
před 5 hhodinami

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
před 8 hhodinami

Loňské povodně odnesly z rybníků část ryb, stát majitelům vyplatí kompenzace

Sto milionů korun rozdělí ministerstvo zemědělství mezi majitele rybníků a další chovatele. Bude to kompenzace za loňské povodně, kdy část ryb odnesla voda. Škody majitelé teprve vyčíslují, největší byly pravděpodobně na Rožmberku. Rybáři tu loni na podzim vylovili zhruba o polovinu ryb méně, než původně očekávali. Přesné ztráty ještě nevyčíslili. Musí je prokázat podle metodiky ministerstva. Žádost o dotaci mohou podat v červnu.
před 19 hhodinami

Stavba D11 zatím zamrzla, i když radiace riziková není

Stavba tří set metrů dlouhého úseku dálnice D11 u Trutnova, kde stavbaři zjistili zvýšenou přírodní radiaci, zatím pokračovat nebude. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí vyřešit, jak naloží s popílkem v trase stavby, který má zvýšenou radioaktivitu. Lidem na místě stavby podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) podle měření nebezpečí nehrozí. Termín dokončení celého úseku dálnice o délce jednadvacet kilometrů podle ŘSD v roce 2028 ohrožený není. Úsek vede z Trutnova na hranici s Polskem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...