Za prací dojíždí do ciziny přes 56 tisíc Čechů. Nejvíc do Německa, míří ale i do Británie

Každý den dojíždí za prací do zahraničí zhruba 56 600 Čechů, ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat. Drtivá většina si vydělává v sousedních zemích. Míří ale také třeba do Velké Británie. Zaměstnavatelé aktuálně v Evropě shánějí hlavně zdravotnický personál, počítačové specialisty nebo řidiče.

Největší počet Čechů překračuje kvůli práci hranice s Německem, je jich přes 37 tisíc. Oblíbeným cílem je i Rakousko, kam dojíždí téměř třináct tisíc lidí.

Například Jakub Ježek to má do německého Markersdorfu za prací šedesát kilometrů. Už rok pracuje v zásilkové službě. „Mojí motivací jsou hlavně peníze. Základní plat je tady zhruba plat nižšího managementu v Čechách,“ přiblížil.

Nahrávám video

Petr Fingerhut se zase poslední čtyři roky pravidelně vydává na tříhodinovou cestu do města Weiden in der Oberpfalz. „Každý týden v pondělí nebo v neděli jedu do práce a v pátek nebo v sobotu ráno se vracím,“ přiblížil. Živí se tam jako řidič kamionu. Průkaz si na něj udělal až kvůli práci v zahraničí.

Jak Evropané dojíždějí za prací přes hranice
Zdroj: Eurostat

Spíš než do Polska do Nizozemska

Co se týče dalších cílových zemí, na Slovensko jezdí za prací zhruba 2300 Čechů. Menší zájem je pak v tuzemsku o zaměstnání v Polsku – to už víc Čechů zamíří do Velké Británie nebo Nizozemska.

„Jezdí se především do těch zemí, kde jsou platy podstatně vyšší než u nás. To dává logiku,“ uvedl ředitel Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký. „Německo jako takové je větší a je tam více příležitostí,“ dodal.

Obecně v Evropě nejčastěji pendlují muži zaměstnaní ve stavebnictví a ženy na pozicích zdravotních sester nebo pečovatelek. Přeshraniční dojíždění za prací se přitom týká i velkých evropských států – jak v Německu, tak ve Francii tímto způsobem postupuje ještě víc lidí než v tuzemsku.

Počty lidí, kteří pracují mimo zemi, kde žijí
Zdroj: Eurostat

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 13 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...