Další technologický gigant škrtá. Majitel Googlu propustí dvanáct tisíc lidí

Americká technologická firma Alphabet se chystá propustit zhruba 12 tisíc lidí, tedy více než šest procent své pracovní síly. Majitel Googlu to oznámil v interním sdělení zaměstnancům, píše v exkluzivní zprávě agentura Reuters. V posledních týdnech masivně ruší pracovní místa celá řada technologických gigantů včetně Microsoftu.

Alphabet bude místa rušit napříč týmy. O práci přijdou lidé z náboru, inženýrské a produktové týmy i vedoucí pracovníci. Propouštět se bude celosvětově, rozhodnutí má okamžité dopady na zaměstnance ve Spojených státech, v jiných zemích tento proces kvůli místním zákonům potrvá déle, sdělila firma.

Generální ředitel společnosti Alphabet Sundar Pichai v interní zprávě zaměstnancům vysvětlil, že společnost v posledních letech rychle rozšířila počet pracovníků „pro jinou ekonomickou realitu, než je ta, které čelíme dnes“. „Beru plnou odpovědnost za rozhodnutí, která nás sem vedla,“ prohlásil Pichai ve zprávě, k níž se dostala agentura Reuters.

Oznámení přichází v období ekonomické nejistoty, kdy rostoucí úrokové sazby prodražují firmám úvěry. Google a Microsoft zároveň masivně investují do nové oblasti softwaru známé jako generativní umělá inteligence (AI).

„Jsem přesvědčen o obrovské příležitosti, která před námi stojí, díky síle našeho poslání, hodnotě našich produktů a služeb a našim počátečním investicím do AI,“ vzkázal pracovníkům Pichai.

Podnik nabídne zaměstnancům ve Spojených státech 16 týdnů odstupného plus dva týdny za každý další rok, který ve firmě odpracovali.

Vlna rušení míst v technologiích

Oznámení Alphabetu přichází jen několik dní poté, co softwarová společnost Microsoft oznámila, že se rozloučí s deseti tisíci zaměstnanci. Ke stejnému kroku se v poslední době uchýlily i další technologické společnosti.

Internetový prodejce Amazon začátkem roku oznámil, že zruší přes 18 tisíc pracovních míst. Meta Platforms, což je mateřská společnost Facebooku, již loni v listopadu uvedla, že propustí více než 11 tisíc zaměstnanců, což je asi třináct procent její pracovní síly. Firma se potýká s poklesem reklamních zakázek a rostoucími náklady.

Provozovatel sociální sítě Twitter pod vedením Elona Muska propustil koncem loňského roku více než polovinu zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 3 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 4 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 9 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.