Amazon hodlá zrušit na osmnáct tisíc pracovních míst, propouštění se může týkat i Česka

8 minut
Horizont: Amazon plánuje propouštět
Zdroj: ČT24

Americký internetový obchod Amazon hodlá zrušit kolem 18 tisíc pracovních míst. Ve zprávě zaměstnancům, která byla zveřejněna na webu firmy, to avizoval generální ředitel společnosti Andy Jassy. Amazon po celém světě zaměstnává přes 1,5 milionu lidí. Působí také v České republice, kde zaměstnává několik tisíc lidí. Ze zprávy vyplývá, že propouštění se dotkne i zaměstnanců v Evropě.

Propouštění ve firmě je podle zveřejněného oznámení větší, než se předpokládalo. V listopadu deník The New York Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací napsal, že firma chce propustit kolem deseti tisíc pracovníků.

„Amazon v minulosti přestál nejisté a těžké podmínky v ekonomice a stejně tomu bude i nadále. Tyto změny nám pomohou jít za našimi dlouhodobými příležitostmi,“ napsal k rušení míst generální ředitel Andy Jassy. Podrobnosti bude firma zaměstnancům, kterých se propouštění dotkne, komunikovat od 18. ledna, upřesnil. 

Amazon v době pandemie covidu-19 zažíval silný růst, který však začátkem loňského roku výrazně zpomalil. Firma čelila vysokým nákladům v důsledku nadměrných investic a rychlého rozšiřování aktivit.

V Česku společnost působí od roku 2013. Od roku 2015 funguje v Dobrovízi u Prahy její distribuční centrum, které nyní zaměstnává přes tři tisíce stálých pracovníků. V korporátních kancelářích v centru Prahy má společnost dalších více než tisíc specializovaných pracovníků.  

Technologické firmy restrukturalizují

„Mnoho technologických společností utrácelo v posledních několika letech jako rockové hvězdy osmdesátých let. A po covidu, kocovině růstu a na prahu recese začínají být vidět náklady, kterých je třeba se v podnikání zbavit,“ prohlásil ředitel Wedbush Securities Dan Ives.

Amazon není jediná společnost, která restrukturalizuje. Propuštění deseti procent zaměstnanců ve středu oznámila softwarová společnost Salesforce. Meta – dříve Facebook – se od loňska zbavuje třinácti procent pracovníků. Vyhazov pro polovinu zaměstnanců Twitteru po jeho převzetí Elonem Muskem byl velkým šokem podzimu minulého roku.

Výkladní skříní technologických společností je právě začínající veletrh spotřební elektroniky v Las Vegas. Tam i při utahování opasků panuje určitý optimismus. „Stojíme a padáme se stavem ekonomiky, stejně jako jakékoliv jiné odvětví. A měli jsme svým způsobem dva dobré roky během covidu. Nepochybně existují obory technologického průmyslu, které si vedou skvěle. Pokud děláte videohry, jste správcem dat nebo programátorem, tak společnosti stále najímají,“ prohlásil ředitel Asociace spotřebitelských technologií Gary Shapiro.

Velké technologické firmy mají důvod k zamyšlení. Na veletrhu přezdívaném Mistrovství světa v inovacích se touží blýsknout i malé startupy – se svými elektrickými bruslemi, hlasem ovládanými hračkami nebo měřiči zralosti avokáda. Pro ně je hyper růst zatím nedosažitelnou metou. 

„Lidé přestali utrácet. Během covidu nakoupili elektroniku, protože se doma nudili, nakoupili počítače na home office. Dnes opadla poptávka a trh se nasytil. Mluví se o začátku recese, takže lidé reagují šetřením,“ uvedl redaktor serveru Lupa.cz Jan Sedlák ve vysílání pořadu Horizont ČT24.

Podle něj se trh pohybuje v cyklech, nyní narazil, musí se reformovat a zase poroste. Inovace se podle Sedláka nezastaví a pokud nějaká firma krizi nepřežije, tak se objeví jiné společnosti, které její prostor zaplní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...