Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nahrávám video

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.

„Trh práce se v březnu posunul do fáze, která bývá z hlediska pracovních možností tradičně příznivá, a počet uchazečů klesl ve všech krajích,“ podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík.

Nahrávám video

Loni v březnu byla nezaměstnanost 4,3 procenta. Práci tehdy přes úřady hledalo 322 140 lidí a v nabídce bylo 91 752 pracovních míst.

Ve srovnání krajů byla v březnu nezaměstnanost nejvyšší v Ústeckém se 7,5 procenta, následoval Moravskoslezský se sedmiprocentní nezaměstnaností. Nejmenší podíl nezaměstnaných byl 3,8 procenta v Praze. Mezi okresy vykazuje nejvyšší nezaměstnanost Karvinsko s 10,4 procenta a Mostecko s 10,3 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných, pod třemi procenty byl v okresech Praha-východ a Praha-západ a také na Rychnovsku.

Nejvíce volných pracovních pozic nabízeli v březnu nadále zaměstnavatelé v Praze, téměř čtvrtinu z celku. Následoval Středočeský kraj. Práce je nejvíc ve zpracovatelském průmyslu, administrativních a podpůrných činnostech, na stavbách, v dopravě a skladování a také v ubytovacích a stravovacích službách.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v březnu v průměru přibližně 4,1 uchazeče o zaměstnání. Nejvíc to bylo na Karvinsku s téměř jednadvaceti zájemci o jedno místo, na Sokolovsku je to skoro devatenáct a na Děčínsku přes patnáct lidí na jednu pracovní pozici. Naproti tomu jen mírně přes jednoho zájemce v průměru na jedno místo bylo v okresech Praha-východ a Praha-západ a také na Mladoboleslavsku.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku patnáct až 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku na konci minulého měsíce 350 415.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo ke konci března 104 545 lidí, což bylo 28,1 procenta ze všech uchazečů o zaměstnání. Je to podobný podíl jako před rokem v březnu, proti únoru o víc než procentní bod méně. V březnu úřad práce podle předběžných údajů vyplatil na podpoře a při rekvalifikacích 2,1 miliardy korun, v únoru to bylo 1,8 miliardy.

Pomohlo zahájení sezonních prací

Podle analytiků stojí za březnovým poklesem nezaměstnanosti zahájení sezonních prací. „Příznivé počasí přispělo k zahájení sezonních prací a brigád, což přináší pracovní příležitosti například v oblasti cestovního ruchu,“ popsal generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. Tomáš Surka ze společnosti Orienta však upozornil, že na zaměstnávání zahraničních pracovníků nemá sezonní vývoj významný dopad.

Ze strukturálního pohledu se situace na českém trhu práce nemění, soudí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Průmysl dál propouští, i když jeho výsledky vypadají stále ještě jako velmi dobré. (...) Stavebnictví má opačný problém, ale stále platí, že mu chybí jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní lidé,“ upřesnil.

Podle generálního ředitele firmy Up Benefity Stéphane Nicolettiho má méně lidí v plánu hledat si aktivně lepší práci, spíše se soustředí na stabilizaci. „Jejich loajalita ale není příliš vysoká. Jen devatenáct procent zaměstnanců je v současném zaměstnání tak spokojených, že by je k odchodu nezlomila ani výrazně lepší nabídka,“ popsal.

Kvůli válce hrozí stagflace

Do vývoje nezaměstnanosti v příštích měsících promluví podle odborníků konflikt na Blízkém východě a s ním spojený růst cen ropy a plynu. „Zvyšuje se tak pravděpodobnost stagflačního vývoje české ekonomiky v letošním roce se slabším hospodářským růstem a vyšší inflací,“ varuje hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.

Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil však obavy mírní. „Pokud zde nicméně nedojde k další eskalaci, bude nalezena dohoda a námořní cesty se odblokují, neměl by dopad na tuzemský trh práce být nijak dramatický,“ zhodnotil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 11 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.