Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nahrávám video

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.

„Trh práce se v březnu posunul do fáze, která bývá z hlediska pracovních možností tradičně příznivá, a počet uchazečů klesl ve všech krajích,“ podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík.

Nahrávám video

Loni v březnu byla nezaměstnanost 4,3 procenta. Práci tehdy přes úřady hledalo 322 140 lidí a v nabídce bylo 91 752 pracovních míst.

Ve srovnání krajů byla v březnu nezaměstnanost nejvyšší v Ústeckém se 7,5 procenta, následoval Moravskoslezský se sedmiprocentní nezaměstnaností. Nejmenší podíl nezaměstnaných byl 3,8 procenta v Praze. Mezi okresy vykazuje nejvyšší nezaměstnanost Karvinsko s 10,4 procenta a Mostecko s 10,3 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných, pod třemi procenty byl v okresech Praha-východ a Praha-západ a také na Rychnovsku.

Nejvíce volných pracovních pozic nabízeli v březnu nadále zaměstnavatelé v Praze, téměř čtvrtinu z celku. Následoval Středočeský kraj. Práce je nejvíc ve zpracovatelském průmyslu, administrativních a podpůrných činnostech, na stavbách, v dopravě a skladování a také v ubytovacích a stravovacích službách.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v březnu v průměru přibližně 4,1 uchazeče o zaměstnání. Nejvíc to bylo na Karvinsku s téměř jednadvaceti zájemci o jedno místo, na Sokolovsku je to skoro devatenáct a na Děčínsku přes patnáct lidí na jednu pracovní pozici. Naproti tomu jen mírně přes jednoho zájemce v průměru na jedno místo bylo v okresech Praha-východ a Praha-západ a také na Mladoboleslavsku.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku patnáct až 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku na konci minulého měsíce 350 415.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo ke konci března 104 545 lidí, což bylo 28,1 procenta ze všech uchazečů o zaměstnání. Je to podobný podíl jako před rokem v březnu, proti únoru o víc než procentní bod méně. V březnu úřad práce podle předběžných údajů vyplatil na podpoře a při rekvalifikacích 2,1 miliardy korun, v únoru to bylo 1,8 miliardy.

Pomohlo zahájení sezonních prací

Podle analytiků stojí za březnovým poklesem nezaměstnanosti zahájení sezonních prací. „Příznivé počasí přispělo k zahájení sezonních prací a brigád, což přináší pracovní příležitosti například v oblasti cestovního ruchu,“ popsal generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. Tomáš Surka ze společnosti Orienta však upozornil, že na zaměstnávání zahraničních pracovníků nemá sezonní vývoj významný dopad.

Ze strukturálního pohledu se situace na českém trhu práce nemění, soudí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Průmysl dál propouští, i když jeho výsledky vypadají stále ještě jako velmi dobré. (...) Stavebnictví má opačný problém, ale stále platí, že mu chybí jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní lidé,“ upřesnil.

Podle generálního ředitele firmy Up Benefity Stéphane Nicolettiho má méně lidí v plánu hledat si aktivně lepší práci, spíše se soustředí na stabilizaci. „Jejich loajalita ale není příliš vysoká. Jen devatenáct procent zaměstnanců je v současném zaměstnání tak spokojených, že by je k odchodu nezlomila ani výrazně lepší nabídka,“ popsal.

Kvůli válce hrozí stagflace

Do vývoje nezaměstnanosti v příštích měsících promluví podle odborníků konflikt na Blízkém východě a s ním spojený růst cen ropy a plynu. „Zvyšuje se tak pravděpodobnost stagflačního vývoje české ekonomiky v letošním roce se slabším hospodářským růstem a vyšší inflací,“ varuje hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.

Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil však obavy mírní. „Pokud zde nicméně nedojde k další eskalaci, bude nalezena dohoda a námořní cesty se odblokují, neměl by dopad na tuzemský trh práce být nijak dramatický,“ zhodnotil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 5 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.