V Evropě přibývá nenávisti vůči sexuálním menšinám a v prosazování rovného přístupu k nim v posledních letech nenastal pokrok. Naopak se objevují pokusy o omezování dosažených práv. Na mezinárodní konferenci o situaci leseb, gayů, bisexuálů, translidí a intersexuálů (LGBTI) v Praze to řekla Katrin Hugendubelová z vedení organizace ILGA-Europe, která zastřešuje na šest set spolků a uskupení z 54 zemí Evropy a střední Asie. Podle aktivistů se zhoršuje situace například v Maďarsku či Polsku, ale i v dalších státech.
Nenávisti vůči sexuálním menšinám přibývá, varují aktivisté. Petříček mluví o nárůstu extremistických stran
„Pozorujeme neuvěřitelný nárůst nenávisti. Anti LGBTI téma je součástí politiky a nenávist vůči komunitě se využívá jako součást politické hry. Je to globální fenomén,“ uvedla Hugendubelová. Podle ní se příslušníci menšin začínají cítit méně v bezpečí.
O situaci lidí z komunity LGBTI v různých zemích jedná nyní v Praze přes pět set aktivistů a zástupců zemí Evropy a střední Asie. Zpřísněná bezpečnostní opatření jsou i na pražské akci, a to kvůli ochraně účastnic a účastníků. Někteří dorazili ze zemí, kde čelí kvůli své sexuální orientaci pronásledování.
O šíření homofobie v Polsku či Maďarsku, zhoršování podmínek či akcích proti sexuálním menšinám mluvili tamní aktivisté. Zmínili pochody krajně pravicových radikálů. „Začínáme mít pocit, že se v Maďarsku může stát LGBTI a Romům vše, následuje se ruský scénář,“ uvedl Laszlo Farkas.
Z odporu proti právům LGBTI a obrany tradic udělala jedno z klíčových témat nedávné volební kampaně polská konzervativní strana Právo a spravedlnost, která je blízká katolické církvi. Krakovský arcibiskup v létě mluvil o „duhovém moru“. Podpořil ho pak český kardinál Dominik Duka i slovenští a maďarští představitelé katolické církve.
Proti homosexuálům vystupují také někteří čeští kněží. K homosexualitě se vyjadřují i někteří čeští politici. Odmítají snahu o úpravu českých zákonů ke srovnání podmínek, mluví o ideologii homosexualismu.
Petříček: Není to jen středoevropský problém
Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nejsou slovní či jiné výpady vůči LGBTI jen záležitostí střední Evropy či zemí V4. „Viděli jsme nárůst extremistických stran v celé EU. Část jejich rétoriky se týká LGBTI. Není to ale jen středoevropský problém, je to všude v Evropě, kde pozorujeme tyto negativní trendy,“ uvedl Petříček.
Zdůraznil, že lidská práva jsou jen jedna a mají platit pro všechny. „Dlouhodobou politikou České republiky je ochrana lidských práv a jejich prosazování,“ dodal ministr.
Petříček: Útoky proti sexuálním menšinám se dějí nejen ve střední Evropě (zdroj: ČT24)
Podle Hugendubelové pokrok v zajištění rovného přístupu ale v posledních letech nenastal. „Je to poprvé, kdy musíme říct, že jde o obrat zpět. Nejsou to jen řeči, ale i pokusy o návrat v legislativě. Věci, které byly dosaženy, jsou v ohrožení,“ uvedla zástupkyně ILGA-Europe. Podotkla, že pokud se výpady zaměří na jednu skupinu, terčem se příště mohou stát menšiny jiné.
V Česku je možné od července 2006 uzavírat registrované partnerství. Od té doby zákonodárci pravidla neměnili. Rovný přístup v některých věcech ale nařídil Ústavní soud. Aktivisté nyní usilují o manželství pro všechny.
Tolerance k menšinám roste, ukázal průzkum
V kontrastu s projevy, které ve středu zazněly v Praze, uvádí nově zveřejněný průzkum Eurobarometr, že tolerance obyvatel Evropské unie vůči menšinám obecně roste. Ubývá naopak lidí vnímajících diskriminaci etnických, náboženských či sexuálních minorit. Znamená to, že podle průzkumu přibývá těch, kteří si dovedou představit, že by byl příslušník menšiny jejich kolegou v práci či zastával vrcholnou politickou funkci.
Největší rozdíly zjistil Eurobarometr v toleranci k lidem s odlišnou vírou. Více než dvě třetiny obyvatel EU (69 procent) si podle ankety dokážou představit, že by prezidentem či premiérem byl člověk vyznávající menšinové náboženství. To je o 13 procentních bodů více než před čtyřmi roky.
Lidi z odlišného etnika či s menšinovou sexuální orientací si v čele státu či vlády dokáže představit 65, respektive 64 procent účastníků ankety, což je shodný nárůst o deset bodů. Ženy ve vrcholných politických pozicích jsou představitelné pro 88 procent respondentů, zatímco před čtyřmi lety to bylo 81 procent.
Průzkum provedený letos v květnu ve všech 28 unijních zemích navazoval na obdobnou anketu z roku 2015.