Poláky pobouřila madonina duhová svatozář. Aktivistce hrozí za šíření plakátů vězení

2 minuty
Události ČT: Polskem hýbe kauza kolem plakátů s duhovou madonou
Zdroj: ČT24

Polskem otřásl případ ženy stíhané za urážku náboženského cítění. Aktivistka se ho podle policie dopustila tím, že vylepila plakáty Černé madony čenstochovské s duhovou svatozáří. Duha je přitom symbolem hnutí za práva sexuálních menšin, které polská vláda a katolická církev dlouhodobě kritizují. Ženě hrozí dva roky za mřížemi. Případ pobouřil liberály i lidskoprávní organizace.

Policie přišla k Elžbietě Podleśné v pondělí v šest hodin ráno, prohledala jí byt a zabavila počítač. Po několikahodinovém výslechu ženu propustila. „Zareagovali způsobem, který překračuje normální postupy a hranice zdravého rozumu,“ konstatovala jednapadesátiletá aktivistka.

„Vyhrožovali, že budu zavřena nejméně čtyřiadvacet hodin, ale když můj advokát zavolal prokurátorovi, tak ten řekl, že o ničem nevěděl, a nakonec jsem byla propuštěna,“ uvedla Podleśná. „Vzali mi otisky a biologické vzorky. Cítila jsem se jako zločinec.“

K urážce náboženského cítění se Podleśná nepřiznala, stejně jako k vylepování zmíněných plakátů v Plocku. „Neodpovím na tuto otázku, protože nechci úřadům usnadnit práci. Nikdy nebudu souhlasit s přirovnáváním homosexuálních osob ke zločincům,“ řekla.

Polská aktivistka Elžbieta Podleśná
Zdroj: ČT24

Urážka cítění věřících, myslí si ministr vnitra

Známá protivládní aktivistka chtěla upozornit na přehlížená práva sexuálních menšin. Pro Poláky je bohorodička z Čenstochové přitom vůbec nejuctívanějším zobrazením madony. „Žádné řeči o svobodě a ,toleranci' nedávají nikomu právo urážet cítění věřících,“ zdůraznil polský ministr vnitra Joachim Brudziński.

Jiní naopak Podleśnou brání. „Podle mého názoru zde jednoznačně nejde o případ, kterým by se měly zabývat orgány činné v trestním řízení,“ je přesvědčena právnička Sylwia Grzegorczyková-Abramová.

Aktivisté na sociálních sítích zmíněný plakát šíří dál. „Duha nemůže nikoho urážet. Rozum a lidstvo urážejí ti, kteří se tím cítí uraženi,“ napsal Wojciech Kinasiewicz ze sdružení Občané Polské republiky.

„Církevní hodnostáři vládnoucí Polsku rozkázali policii zadržet Elu Podleśnou. Za Marii v duhové svatozáři. V Polsku. V Evropě. V roce 2019,“ pozastavila se kandidátka do Evropského parlamentu Marta Lempartová a přislíbila vytisknout „deset tisíc duhových Marušek“ během 24 hodin.

Aktivistku podpořili lidé v ulicích

Postup policie pobouřil zejména polské liberály, na podporu Podleśné se konala i demonstrace. Nevládní organizace Amnesty International (AI) vyjádřila nad případem „krajní znepokojení“ a vyzvala polské úřady, aby přestaly obtěžovat pokojné demonstranty a aktivisty, včetně zatýkání lidí hájících svá práva.

„Omezování aktivistů ve svobodném vyjádření jejich názorů je nezákonné a musí okamžitě přestat,“ zdůraznila Barbora Černušáková z AI.

Kontroverzní plakáty se již objevily na zdech dalšího kostela. „S obrovskou bolestí a žalem jsme zjistili, že došlo k dalšímu znesvěcení obrazu nejsvětější matky,“ uvedl mluvčí polské konference biskupů Paweł Rytel-Andrianik.

Ke katolické víře se hlásí drtivá většina Poláků, veřejnost proto případ v zemi vnímá mimořádně citlivě. Někteří však roli římskokatolické církve kritizují. „Katolická církev v Polsku, zatížená nevyjasněnými skandály pedofilie, posedlá válkou o peníze a vliv, ztratila morální mandát, aby dál ztělesňovala svědomí národa,“ prohlásil nedávno šéfredaktor měsíčníku Liberté! Leszek Jaždžewski.

Varovný prst Kaczyńského

Novinář kritizoval duchovní před přednáškou polského expremiéra a šéfa Evropské rady Donalda Tuska při příležitosti svátku dne ústavy. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) je proti svému politickému soupeři Tuskovi hned použila, stejně jako proti opozici, jejíž zástupci v sále seděli a tleskali. „Kdo vztahuje ruku na církev a chce ji zničit, vztahuje ruku na Polsko,“ varoval lídr PiS Jaroslaw Kaczyński.

Se stejnou razancí šéf PiS kritizoval i Elžbietu Podleśnou. Pro Kaczyńského přišel případ ve vhodnou dobu – před volbami do Evropského parlamentu jeho strana ukázala, že bude bojovat za ty nejkonzervativnější hodnoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...