Plakát

Muzeum umění v Olomouci vylepilo na jednu ze svých výloh fotografie zaznamenávající vandalský čin neznámého pachatele, který z těchto ploch minulý týden strhl většinu plakátů s portréty lidí unesených teroristickým palestinským hnutím Hamás. Mladého muže maskovaného kapucí při činu zachytily bezpečnostní kamery. Na vylepených fotografiích má přes obličej černý pásek, aby ho nebylo možné identifikovat. Netradičně obnovenou expozici na výloze doplňují snímky z listopadové instalace plakátů. Případem se zabývají strážníci i policie.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) očekává, že ANO zaplatí náklady na odstranění plakátů na krajském úřadu, které ji spojují s korupční kauzou Dozimetr, a postaví se kauze čelem. Mladík, který podle záznamů z kamer letáky rozvěšoval, se do budovy dostal spolu s marketingovým specialistou ANO Danielem Köpplem. Krajští zastupitelé ANO účast na vylepování plakátů odmítají, řekl místopředseda zastupitelského klubu ANO Martin Herman. Věcí se zabývá pražská policie, zatím nestanovila právní kvalifikaci.

V souvislosti s konfliktem Izraele s teroristickým hnutím Hamás zahájila policie úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve čtrnácti případech. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Dále řekl, že centrála proti terorismu zahájila úkony k případu úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael. Na věci spolupracuje s izraelskými kolegy.

Státní zástupce zrušil stíhání pětatřicetiletého cizince, kterého policisté kvůli vyvěšení plakátu s protižidovským textem v občerstvení s kebabem v centru Plzně obvinili z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Podle něj v jednání muže, i když jde v dobovém kontextu o specifickou „výzdobu“ provozovny, nelze shledat žádný trestný čin podle trestního zákoníku. Na webu to uvedla náměstkyně okresního státního zástupce Ivana Hostašová. Informoval o tom server Novinky.cz.

Z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob obvinili plzeňští kriminalisté pětatřicetiletého prodejce kebabu z Plzně. Cizinec v občerstvení Sultan Kebab v Kopeckého sadech vyvěsil plakát s protiizraelskými hesly. Policie o tom informovala na sociální síti X. Muž je stíhaný na svobodě.

Pražský magistrát začne v úterý rozmisťovat na desítkách svých reklamních ploch v centru metropole plakáty nabádající turisty, aby nepodporovali pouliční produkci založenou na zneužívání zvířat. Plakáty jsou součástí kampaně s názvem Enjoy Respect Prague (Užij si a respektuj Prahu), kterou město provozuje třetím rokem a jejímž cílem je upozornit návštěvníky na negativní jevy, které s sebou turismus může nést.

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Plakáty většinou nevznikají s čistě uměleckými ambicemi. Jejich podobu formují neumělecké vlivy, ať už jsou to požadavky a vkus zadavatele, nebo marketingové strategie. Nicméně jsou svědky vývoje grafického designu a také doby, v níž chtěly oslovit veřejnost. Řeč plakátu na nové výstavě „tlumočí“ Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM). Zaměřuje se na dobu mezi lety 1890 a 1938 a tehdejší plakáty představuje z pohledu umění, reklamy a ideologie.

Osvobozený Cherson na jihu Ukrajiny se pomalu zbavuje všech připomínek po ruských okupantech. Jednou z prvních věcí, které přišly na řadu hned po ústupu Rusů, bylo strhávání vlajek a ničení všech propagandistických plakátů, billboardů a bannerů. Některé z nich jsou teď vystaveny v Kyjevě jako připomínka ukrajinského vítězství. Velké billboardy jsou rozprostřeny na sněhu a přibity k zemi rudými pěticípými hvězdami.

Karel Vaca patřil k nejvýraznějším osobnostem autorské plakátové tvorby v Československu. Monografie, která ho připomíná, jej nevyzdvihuje jen jako autora plakátů poutajících na tuzemské i zahraniční snímky, ale ukazuje ho i jako ilustrátora, scénografa nebo kostýmního výtvarníka.

Před třiceti lety ukázalo Občanské fórum na Václava Havla a vybralo ho za svého kandidáta na budoucího prezidenta republiky. Jenže Československo sice znalo jeho jméno, ale ne jeho tvář. Bleskovou prezidentskou kampaň tehdy zajistily stovky dobrovolníků, kteří po celé zemi roznášeli letáky a plakáty s Havlovou podobiznou.

Ilustrovaný plakát je víc než potištěný list papíru přilepený na zeď, dokládá obrazová publikace Svět v plakátech. Představuje poutače od Belle Époque do první poloviny minulého století jako formu výtvarného umění. Autorem knihy, která vyšla nedávno v českém překladu, je australský výtvarný publicista David Rymer.

„Kdo je to?“ ptali se asi mnozí návštěvníci karlovarského filmového festivalu v roce 1995, kdy je uhrančivým pohledem z plakátů sledovala dívka v lázni, inspirovaná slavným Erotikonem. Asi by byli překvapeni, kdyby věděli, že jde o servírku, kterou Jiří Bartoška a fotograf Tono Stano oslovili v restauraci u večeře. A u jediného překvapení nezůstalo.

Polskem otřásl případ ženy stíhané za urážku náboženského cítění. Aktivistka se ho podle policie dopustila tím, že vylepila plakáty Černé madony čenstochovské s duhovou svatozáří. Duha je přitom symbolem hnutí za práva sexuálních menšin, které polská vláda a katolická církev dlouhodobě kritizují. Ženě hrozí dva roky za mřížemi. Případ pobouřil liberály i lidskoprávní organizace.