Karel Vaca na promítání posílal svou ženu, filmové plakáty ale maloval sám

Nahrávám video

Karel Vaca patřil k nejvýraznějším osobnostem autorské plakátové tvorby v Československu. Monografie, která ho připomíná, jej nevyzdvihuje jen jako autora plakátů poutajících na tuzemské i zahraniční snímky, ale ukazuje ho i jako ilustrátora, scénografa nebo kostýmního výtvarníka.

První film, jenž doprovodil Karel Vaca svým plakátem, byl povídkový snímek z roku 1958. O věcech nadpřirozených, jak zněl titul, v něm podle předlohy Karla Čapka vyprávěli režiséři Jiří Krejčík, Jaroslav Mach a Miloš Makovec.

„V padesátých letech byly plakáty ještě popisně ilustrativní. Od šedesátého roku vznikají první autorské výtvarné plakáty, kdy autoři používají koláž, vystřihování, malbu a je znát autorský přístup,“ přibližuje vývoj plakátové tvorby v Československu autor monografie Pavel Rajčan.

Výtvarníky oslovovala k výrobě plakátů Ústřední půjčovna filmů. Filmové novinky mohli vidět mezi prvními na projekcích nepřístupných veřejnosti. „Žena Karla Vaci mi zmínila, že na promítání posílal ji a ona mu pak film vyprávěla. Neměli k dispozici fotografie z filmů, mohli se na něj jen podívat,“ dodává Rajčan.

Kostýmy pro divadlo, ilustrace do knih

Jenom pro filmovou distribuci Karel Vaca během třiceti let připravil 302 plakátů. Filmové hvězdy často střídal s těmi divadelními, tvořil totiž i plakáty pro představení. Pro divadlo navrhoval rovněž kostýmy. „Z těch slavnějších titulů můžeme jmenovat hlavně Maryšu z roku 1980. V hlavních rolích s Janou Březinovou, Jiřím Štěpničkou nebo Josefem Somrem,“ připomíná jeden z titulů vedoucí Divadelního archivu Národního divadla Josefína Panenková.

Vaca působil i jako scénograf. Jeho výtvarný záběr rozšiřují navíc ilustrace. Doprovodil jimi třeba vydání Hrabalových Ostře sledovaných vlaků nebo dobrodružné příběhy Julese Verna. Zemřel v nedožitých sedmdesáti letech v roce 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 15 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.