Karel Vaca patřil k nejvýraznějším osobnostem autorské plakátové tvorby v Československu. Monografie, která ho připomíná, jej nevyzdvihuje jen jako autora plakátů poutajících na tuzemské i zahraniční snímky, ale ukazuje ho i jako ilustrátora, scénografa nebo kostýmního výtvarníka.
Karel Vaca na promítání posílal svou ženu, filmové plakáty ale maloval sám
Monografie představuje tvorbu Karla Vaci (zdroj: ČT24)
První film, jenž doprovodil Karel Vaca svým plakátem, byl povídkový snímek z roku 1958. O věcech nadpřirozených, jak zněl titul, v něm podle předlohy Karla Čapka vyprávěli režiséři Jiří Krejčík, Jaroslav Mach a Miloš Makovec.
„V padesátých letech byly plakáty ještě popisně ilustrativní. Od šedesátého roku vznikají první autorské výtvarné plakáty, kdy autoři používají koláž, vystřihování, malbu a je znát autorský přístup,“ přibližuje vývoj plakátové tvorby v Československu autor monografie Pavel Rajčan.
Výtvarníky oslovovala k výrobě plakátů Ústřední půjčovna filmů. Filmové novinky mohli vidět mezi prvními na projekcích nepřístupných veřejnosti. „Žena Karla Vaci mi zmínila, že na promítání posílal ji a ona mu pak film vyprávěla. Neměli k dispozici fotografie z filmů, mohli se na něj jen podívat,“ dodává Rajčan.
Kostýmy pro divadlo, ilustrace do knih
Jenom pro filmovou distribuci Karel Vaca během třiceti let připravil 302 plakátů. Filmové hvězdy často střídal s těmi divadelními, tvořil totiž i plakáty pro představení. Pro divadlo navrhoval rovněž kostýmy. „Z těch slavnějších titulů můžeme jmenovat hlavně Maryšu z roku 1980. V hlavních rolích s Janou Březinovou, Jiřím Štěpničkou nebo Josefem Somrem,“ připomíná jeden z titulů vedoucí Divadelního archivu Národního divadla Josefína Panenková.
Vaca působil i jako scénograf. Jeho výtvarný záběr rozšiřují navíc ilustrace. Doprovodil jimi třeba vydání Hrabalových Ostře sledovaných vlaků nebo dobrodružné příběhy Julese Verna. Zemřel v nedožitých sedmdesáti letech v roce 1989.