Secese a pivo. Obrazová publikace přibližuje svět v plakátech

3 minuty
Svět v plakátech představuje obrazová publikace
Zdroj: ČT24

Ilustrovaný plakát je víc než potištěný list papíru přilepený na zeď, dokládá obrazová publikace Svět v plakátech. Představuje poutače od Belle Époque do první poloviny minulého století jako formu výtvarného umění. Autorem knihy, která vyšla nedávno v českém překladu, je australský výtvarný publicista David Rymer.

Plakát kdysi představoval prakticky jedinou možnost reklamy. První poutače byly obvykle informativní a nápadné, aby přitáhly pozornost kolemjdoucích. „V době, kdy byla míra gramotnosti nízká a hromadné komunikační kanály omezené, nabídl pomíjivý plakát místo pro přímé spojení s komunitou,“ vysvětluje úvod knihy.

Umělecké plakáty se rozšířily především po roce 1796, kdy byla objevena technika litografie. Zlatý věk zažily plakáty na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Poutání na zboží nebo divadelní představení vytvářeli významní výtvarníci, a do propagace se tak promítaly umělecké směry jako kubismus, secese nebo expresionismus. Někdy dokonce byla výtvarná složka výraznější než samotné sdělení a lidé poznali až na druhý pohled, že jde o reklamu. 

„Plakát velice rychle získal silnou pozici. Konaly se různé světové výstavy, už v devatenáctém století vycházely o plakátech knihy a katalogy a už tehdy se našli sběratelé, kteří plakáty sbírali, což ještě umocnilo jejich oblibu a rozšíření,“ popisuje odborný redaktor Filip Hladík z vydavatelského domu Euromedia. 

Reklama od Muchy

Mezi významnými jmény spojenými s plakátovou tvorbou nechybí v publikaci ani Alfons Mucha. Český výtvarník se usadil ve Francii, kde si věhlas získal díky plakátu k divadelní hře se slavnou herečkou Sarah Bernhardtovou v hlavní roli. V knize Muchovo dílo zastupuje mimo jiné secesně zasněná litografie na titulní straně, původně ji český umělec publikoval v avantgardní revue La Plume. Do publikace se dostaly také plakáty, na nichž Muchovy jemné ženy obklopené ornamenty propagovaly pití koňaku nebo piva.

Dobový plakát firmy Michelin
Zdroj: ČT24

„Zajímavým počinem je třeba velice známý plakát Mariuse Rossillona. Na objednávku stvořil postavičku Michelinu, už v roce 1896 se mu tak povedlo vytvořit maskota, který je do dnešní doby funkční,“ upozorňuje Filip Hladík na dalšího výtvarníka plakátů uvedeného v publikaci.

Svět v plakátech zahrnuje vedle francouzských i italské, britské nebo švýcarské tvůrce. V převaze mužů zmiňuje autor také jednu ženu: americkou grafičku Ethel Reedovou.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 23 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...