Češi patří v regionu mezi největší kritiky vlády během pandemie, pozitivně hodnotí pomoc napříč EU

Češi patří v rámci Evropské unie k národům, které nejpozitivněji hodnotí vzájemnou solidaritu členských zemí v době pandemie nemoci covid-19. Negativněji než většina dalších vidí Češi vývoj ve své vlastní zemi. Vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr, který zveřejnil Evropský parlament. Podle měření nevládní organizace GlobSec Češi v regionu střední a východní Evropy patřili k největším kritikům své vlády v souvislosti s pandemií.

Češi podle Eurobarometru mají kladný postoj k evropskému bloku jako celku. Naproti tomu nejméně ze všech chtějí posilovat kompetence Unie pro lepší zvládání podobných zdravotních krizí v budoucnu. Posilování unijních pravomocí, které v reakci na pandemii navrhuje Evropská komise, má nadpoloviční podporu obyvatel ve všech členských zemích. Nejvíce přitom v Portugalsku – 96 procent.

Kladně se o Unii vyjádřilo 48 procent oslovených, neutrálně 35 a záporně 17 procent. Loni na podzim bylo pozitivních odpovědí 50 procent a negativních 14 procent. Češi patří v tomto směru k vyhraněnějším národům, nadprůměrný je zde počet spokojených (53 procent) i nespokojených (24 procent) lidí.

Většina Čechů rovněž vnímá pozitivně opatření, která EU v pandemii podnikla ke zmírnění jejích dopadů. Spolu s dalšími národy regionu, zejména Maďary a Poláky, pak obyvatelé České republiky patří k nejspokojenějším se vzájemnou solidaritou, kterou v boji proti covidu-19 projevily členské země. Zatímco Maďarů je spokojeno 67 procent a Čechů 60, například Němců jen 35 a Francouzů ještě o procentní bod méně.

Nespokojenost s kroky vlády během pandemie

Výrazně nad celounijním průměrem jsou Češi v negativním hodnocení vývoje ve vlastní zemi. Celé tři čtvrtiny jich souhlasí s tvrzením, že se v jejich zemi věci ubírají špatným směrem, informoval Eurobarometr.

Kritický postoj vůči vládě Andreje Babiše (ANO) odhalil také průzkum veřejného mínění slovenské nevládní organizace GlobSec, kterého se zúčastnili obyvatelé deseti zemí.

V sondáži sedm z deseti Čechů uvedlo, že jejich vláda nezvládá boj s epidemií covidu-19, opačný názor mělo 28 procent lidí dotazovaných v Česku. Kritičtější ze zkoumaných zemí byli vůči vlastní vládě pouze Slováci, podle tří ze čtyř obyvatel Slovenska si kabinet špatně poradil s koronavirovou krizí.

Česko bylo ještě v dubnu v přepočtu na obyvatele zemí, kde zemřelo nejvíce lidí po nákaze koronavirem. Slovensko zase během silné druhé vlny epidenie ve druhé polovině února a na začátku března zaznamenalo podle portálu Our World in Data největší přírůstky úmrtí na covid-19 na světě v přepočtu na milion obyvatel.

V Česku jen šest procent respondentů souhlasilo s názorem, že covid-19 je podvod a že ve skutečnosti neexistuje. V Rumunsku stejný názor zastávalo až 30 procent obyvatel. Zhruba čtyři z deseti Čechů soudili, že čísla ohledně počtu nemocných na covid-19 jsou ve skutečnosti nižší, než informují úřady. V Rumunsku, Litvě a na Slovensku to uvedla téměř polovina oslovených.

Názory na EU a NATO

Průzkum GlobSec zjišťoval názory lidí i na EU a NATO či na světové velmoci a jejich představitele. Z výběru tří zemí - Číny, USA a Ruska - Češi považují za nejdůležitějšího strategického partnera Spojené státy, Slováci naopak upřednostnili Rusko. Nejdůvěryhodnější partner z evropských velmocí je pro Slováky i Čechy Německo.

Sondáž se konala ještě před diplomatickou roztržkou mezi Prahou a Moskvou, která vyústila ve vzájemné vyhoštění většího počtu pracovníků ambasád. Česko má ze zkoumaných zemí nejmenší podíl zastánců EU.

Kromě Česka a Slovenska se do průzkumu zapojili obyvatelé Bulharska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska a tří pobaltských států. V každé zemi byl osloven reprezentativní vzorek přibližně tisíce respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Austrálie poskytne zemím Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to podle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským útokům, na které reaguje odvetnými údery i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich americké základny použité k útokům.
před 2 hhodinami

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...