Česko má místo v EU, i když není dokonalá. Výzvy nás dle politiků čekají ekonomické i klimatické

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Video Události, komentáře - Česko a svět
video

Události, komentáře - Česko a svět, část druhá

Zdroj: ČT24

Místopředseda poslanců ČSSD Ondřej Veselý je dle svých slov příznivcem hlubší evropské integrace. „Znepokojují mě úvahy o vícerychlostní Evropě,“ řekl v debatě. EU považuje za projekt, který stojí na rovných právech a příležitostech, a přeje si pokračování takového trendu. Unie se podle Veselého musí rozhodnout, jestli se zaměří pouze na hospodářskou spolupráci, nebo bude pokračovat jako politický projekt.

Poslanec KSČM Daniel Pawlas upozorňuje, že Evropská unie je složitým organismem, v němž se musí dohodnout malé i velké státy, v nichž převládají různá náboženství či ekonomické zájmy. „Každý dílčí členský stát musí ze svých pozic určitě ustoupit, ale musí si zachovat hrdost a suverenitu. Evropa má smysl, ale státy spolu musí komunikovat,“ konstatuje.

Právě nedostatek komunikace mezi členskými státy mohl podle lidovce Ondřeje Benešíka za chyby při vyjednávání o vakcínách a jejich distribuci. Země EU by se z toho měly poučit, míní. Zároveň si klade otázku, jestli by Česko z celé věci vyšlo lépe, kdyby o vakcínách jednalo po vlastní ose.

„Žádný stát sám o sobě by to nedokázal zabezpečit,“ říká k zajištění vakcín místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Věří tomu, že nechat jednání o očkování na Evropské unii bylo správným krokem. Vytýká ale například smlouvu se společností AstraZeneca, jejíchž vakcín nakonec bylo málo.

Po zveřejnění smluv s AstraZenecou volá pirátský místopředseda výboru pro evropské záležitosti František Kopřiva, podle nějž by se také měly uvolnit patenty na vakcíny, jelikož jejich vývoj byl z větší části financován z veřejných prostředků. „Nákupy byly výhodnější, distribuce do ČR byla vyšší díky společným nákupům, než kdybychom si je kupovali sami,“ říká o nákupu vakcín.

Členství Česka v Unii považuje za pozitivní také místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček, nesouhlasí ale s tím, aby EU směřovala k federalizaci. „Nedovedu si představit, že bude EU o zahraničněpolitických otázkách rozhodovat nějakým většinovým systémem,“ zdůvodňuje s tím, že právě v oblasti zahraniční politiky je potřeba si zachovat suverenitu.

Poslanec SPD Jiří Kobza Evropskou unii dle svých slov neobdivuje. Bilaterální jednání jsou daleko účinější, věří a v případě vakcín poukazuje na příklady Srbska a Izraele, tedy zemí, které si vakcíny vyjednávaly po vlastní ose. „Stát je sám schopen se o sebe postarat líp, než když to svěří někomu jinému,“ je přesvědčen Kobza.

Předseda STAN Jan Farský přiznává, že Unie není tak akceschopná a rychlá, jak by si přál. Zároveň ale zdůrazňuje, že je to kvůli státům, které v minulosti prosazovaly množství pojistek, aby nebyly přehlasovány. „Mnohdy ti, kteří na začátku oslabili Unii, třeba ve zdravotnické otázce, byli nejvíce slyšet v tom, že Evropa nekoná dostatečně,“ upozorňuje.

Česko jako spojenec Izraele

Hosté se zamýšleli také nad současnou situací v Izraeli a pozicí Česka. Většinově mezi politiky převládal názor, že Izrael má právo na vlastní obranu a Černínský palác by se měl snažit o podporu míru, aby neumírali civilisté.

Například místopředseda zahraničního výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09) v Událostech, komentářích konstatoval, že česká diplomacie postupuje v zásadě dobře. „Bylo by hezčí, kdyby se také snažila na obou stranách najít společnou řeč,“ poznamenal s tím, že ovšem jde o velmi obtížný úkol.

„Měli bychom se postavit k tomu, že k násilí dochází z obou stran, že to není věc, kterou by se měl řešit konflikt. Měli bychom se snažit umírnit to,“ konstatuje Bžoch a dodává, že podpora Izraele je v tuto chvíli správnou cestou. Sociálnímu demokratovi Veselému chybí apel na to, aby se Izrael choval tak, aby neumírali civilisté, prostředky na to prý má.

Benešík zdůraznil, že podpora spojenců je důležitá, ale dají se jim říct i nepříjemné věci. „Izrael je náš spojenec –⁠ neznamená to, že vše, co dělá, je naprosto v pořádku, ale ta situace je poměrně jasná,“ podotýká s tím, že teroristé z Hamásu střílí rakety s cílem zabíjet civilisty. „Úkolem Izraele je podle mého názoru zajistit klid a bezpečí pro všechny – pro občany Izraele i pro Palestince. Krokem k tomu je vznik palestinského státu,“ domnívá se komunista Pawlas.

Kobza by uvítal větší snahu Černínského paláce situaci řešit. „Domnívám se, že toto je záležitost, která by se měla řešit multilaterárně, kdy by měla nastoupit jednotně Evropská unie s podporou všech členských států s tím, že by měla zahájit jednání s palestinskou stranou, ale v tom smyslu, že dokud budou trvat útoky na Izrael, nedostanou žádné peníze,“ nastiňuje.

Farský dle svých slov doufá, že příměří je zájmem celé Evropské unie bez ohledu na to, jestli země stojí na straně Izraele, nebo Palestiny. „Pokud máme dělat zahraniční politiku postavenou na hodnotách a chceme, aby tam byl dlouhodobě mír, je třeba nepřistupovat na tuto neudržitelnou politiku izraelské vlády,“ zdůrazňuje pirátský poslanec Kopřiva.

Skopeček dle svých slov jednoznačně stojí za Izraelem a nechápe omlouvání Palestinců. „Nikdy to nebylo tak, že Izrael vystřelil první na Palestinu, vždy se Izrael bránil. Je to náš spojenec, jediný stabilní hráč v regionu,“ jmenuje důvody, proč by Česko mělo Izrael podporovat.

Výzvou jsou klima či zadlužování

Za největší výzvu pro příští léta Skopeček považuje tvoření suverénní zahraniční politiky, hledání partnerů a koalic. „Vidím také místo v Evropské unii, ale trápí mě, co v posledních letech v ekonomické sféře udělala,“ líčí. Rovněž Kobza je skeptický kvůli ekonomickým vyhlídkám, konkrétně zadlužování. „Obávám se, že to bude velký problém, který bude narůstat,“ nechal se slyšet.

Pawlas se v blízké budoucnosti obává robotizace průmyslu a ztráty milionů pracovních míst. „Jsou to velké výzvy, protože čím dál víc lidí má problém uplatnit se na trhu,“ varuje. Za klíčové problémy považuje také migraci a změnu klimatu, která ji způsobí. Podle Kopřivy je právě klimatická krize příkladem globálního problému, kterému Česko nemůže čelit samo. „Musíme na to skrze Evropskou unii jít společně a prosazovat to ve světě,“ věří.

Farský doufá v užší spolupráci Česka v rámci Severoatlantické aliance i Evropské unie, díky níž země zůstane v bezpečné části světa. Hodnoty si podle Benešíka musí uvědomit celý euroatlantický prostor, vychází z nich totiž prosperita či úcta k přírodě i člověku, věří: „Nejde jen o to, jakou přírodu tady necháme pro své děti, ale také jaké děti tu necháme pro přírodu,“ míní. Bžoch věří, že pro ekonomické výzvy budou zásadní vztahy s administrativou amerického prezidenta Joea Bidena.

Schwarzenberg zdůrazňuje, že vývoj v příštích letech se nebude určovat ve střední Evropě, ale v pacifickém prostoru ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. „Čína přešla k agresivnímu způsobu zacházení se svými sousedy. Toto bude určující,“ je přesvědčen bývalý ministr zahraničí. Doplňuje také, že pro Evropu bude zásadní politický odchod německé kancléřky Angely Merkelové a také nadcházející volby ve Francii.

Veselý mluví o nutnosti udržet solidární společnost, v níž lidé mají stejné příležitosti. Pokud by se to podle něj nepodařilo, objeví se deficit demokracie a svobody a tendence uchylovat se k jednoduchým pravdám.