Státy Evropské unie dostanou v příštích dvou týdnech navíc čtyři miliony dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Státy si je rozdělí podle počtu obyvatel. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu uvedl, že Česko by mohlo dostat o 80 tisíc z nich.
Podle Evropské komise by měla další várka vakcín pomoci s obnovením volného pohybu. „Budou použity v oblastech, kde jsou nejvíc zapotřebí, tedy v regionech na hranicích. Tyto vakcíny pomohou zajistit a obnovit volný pohyb zboží a lidí,“ prohlásila von der Leyenová.
„Členským státům to pomůže udržet si kontrolu nad šířením nových mutací viru,“ dodala. Komise v rámci společných nákupů objednala od americké a německé firmy celkem 600 milionů dávek, z nichž mělo být v prvním čtvrtletí doručeno podle dostupných údajů okolo 50 milionů.
Společnost se však během ledna potýkala s výrobními problémy, kvůli nimž průběžně doručovaný objem omezila. Od února kapacity opět zvýšila a začala dodávat vyšší množství. Kromě vakcíny Pfizer/BioNTech jsou v EU schváleny také preparáty společností Moderna a AstraZeneca, většinu dodávek však v současnosti tvoří právě očkovací látka Pfizeru.
Komise investovala více do vývoje než do zajištění dodávek, tvrdí zpravodaj
Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského bylo hlavním impulsem pro rozhodnutí Evropské komise především to, že si některé členské státy stěžovaly na nedostatek vakcín. Výhodou mimořádné dodávky je, že přichází nad rámec toho, co měly státy původně slíbeno.
„Komise přiznala, že se soustředila na to, aby ty vakcíny byly co nejrychleji k mání. Hodně se zapomíná na to, že dříve investovala mnoho peněz do vývoje a těm firmám zaplatila. Méně energie ale investovala do toho, aby samotné dodávky zajistila. Komise se teď snaží tuto chybu napravit, a to třeba tím, že povolila členským státům, aby mohly bránit vývozu vakcín mimo EU,“ řekl Dolanský.
Dodal, že velká část evropských států rovněž doufá v blízký nástup vakcíny od firmy Johnson&Johnson, kterou má tento týden schválit Evropská léková agentura (EMA). „Uvedu jako příklad Nizozemsko, které v médiích mluví o tom, že tohle je vakcína, na kterou Nizozemci sázejí. Může se skladovat v běžné lednici a k aplikaci stačí jen jedna dávka místo dvou,“ popisuje zpravodaj.
Česko dostane mimořádnou dodávku
Von der Leyenová ve středu rovněž prohlásila, že Česku už minulý týden EK přidala přednostně 100 tisíc dávek vakcíny. „Další mimořádná dodávka od společnosti BioNTech/Pfizer teď bude následovat pro Českou republiku. To vše, aby Česko zvládlo skutečně intenzivní boj proti mutacím viru,“ prohlásila.
Výrobci očkovacích přípravků nyní dodávají do tuzemska desítky tisíc vakcín týdně, nejvíce společnost Pfizer. Zatímco minulý týden to bylo přes sto tisíc, dalších 122 tisíc dávek dorazilo v úterý. Česko od společností celkem obdrželo přes 1,2 milionu dávek. Firmy navíc avizují, že množství dodaných vakcín se bude dále zvyšovat.
Prezident Miloš Zeman projevil zájem i o ruský preparát Sputnik V. Ten neprošel schvalovacím procesem EMA. Její razítko požadují ředitelka SÚKL Irena Storová i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), prezident požádal premiéra Andreje Babiše (ANO), aby oba odvolal. Babiš to odmítl.
Slovensko kvůli ruské vakcíně zažívá vládní krizi
Ruskou vakcínu Sputnik V si mezitím už oficiálně objednalo pět států v Evropě. Mezi nimi jsou i Maďarsko nebo Slovensko, které sice projevily zájem o dva miliony dávek, dorazily jich ale zatím jen desetitisíce či nižší statisíce. Přípravek si objednalo také Srbsko, Bosna a Hercegovina nebo Bělorusko, které si chce látku samo vyrábět.
Na Slovensku nákup ruské vakcíny minulý týden rozjel politickou krizi. Menší koaliční strany Sloboda a Solidarita a Za ľudí mluví o potřebě rekonstrukce vlády a výměně premiéra. Rok po volbách je to pro tamní koalici zatím největší zatěžkávací zkouška. Možnost předčasných voleb ale strany nechtějí. O změně stylu vládnutí hovoří i prezidentka Zuzana Čaputová.
Dvě stě tisíc dávek Sputniku V mezitím leží pod zámkem ve skladech nedaleko Prešova. Slovenští výzkumní pracovníci jeho vzorky testují na myších a morčatech, státní experti mají vyrazit také do Ruska, aby se podívali do výroben.
Ministr zdravotnictví Marek Krajčí preparátu udělil výjimku a očekává, že očkovat se začne za tři týdny. Slovensko by tak bylo druhé v EU po Maďarsku, kde už Sputnikem V očkují. „Premiér Viktor Orbán se pro to rozhodl z ideologických důvodů. Chtěl ukázat, že nepotřebuje Evropskou unii. Předseda vlády Igor Matovič zase chtěl překrýt svůj katastrofický management krize,“ řekla šéfredaktorka slovenského deníku Sme Beata Balogová.
„Politická krize se přidala k epidemické, slovenské nemocnice jsou plné a mrtvých přibývá kolem stovky denně. Podle části expertů už je ale zlepšení situace na obzoru, alespoň co se týče koronaviru,“ tvrdí zahraniční zpravodaj Petr Obrovský.
Británie odmítla, že by blokovala vývoz vakcín
Britský premiér Boris Johnson ve středu odmítl úterní tvrzení předsedy Evropské rady Charlese Michela, že Británie zablokovala vývoz vakcín vyrobených ve Spojeném království. Dodal rovněž, že jeho vláda se staví „proti vakcínovému nacionalismu ve všech jeho podobách“, píše agentura Reuters.
„Nezablokovali jsme vývoz jediné vakcíny či její složky. Pandemie nás postavila na stejnou stranu v boji za globální zdraví, stojíme proti vakcínovému nacionalismu ve všech jeho formách,“ řekl Johnson.
Michel v úterním vyjádření kritizoval Británii a USA za to, že podle něj zavedly zákaz vývozu vakcín či jejich součástí. Britská vláda však jeho tvrzení okamžitě odmítla. Michel následně na Twitteru napsal, že bude rád, pokud reakce Londýna povede k větší transparentnosti a zvýšení vývozu do EU i třetích zemí.
