Rusko nabízí světu vakcínu Sputnik V, s očkováním vlastního obyvatelstva ale zaostává

Rusko se do vývoje vakcíny proti covidu-19 pustilo s velkou vervou, do proočkování vlastního obyvatelstva už se ale tak nehrne. Samotný prezident Vladimir Putin se raději nechal naočkovat proti obyčejné chřipce. Země přijímá objednávky na dodávky vakcín z celého světa a podle analytiků tak využívá snahu o potlačení pandemie k rozšíření své sféry vlivu.

„V dnešní době je jednodušší získat jadernou zbraň než vakcínu,“ nechal se slyšet srbský prezident Aleksandar Vučić v lednu, kdy do Srbska dorazila dodávka téměř jednoho milionu čínské vakcíny od Sinopharmu.

Od té doby si země doplnila zásoby ještě desítkami tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, podepsala smlouvu na vybudování továrny, kde se budou plnit lahvičky s ruskou očkovací látkou, a pyšní se nejrychlejším postupem vakcinace v kontinentální Evropě. Bělehrad má momentálně tolik vakcín, že začal rozvíjet svoji vlastní „očkovací diplomacii“, kdy poskytl tisíce dávek sousední Severní Makedonii a další se chystá poslat i jiným zemím.

Srbská premiérka si ale nechala aplikovat vakcínu od západní firmy Pfizer-BioNTech. Tamní ministr vnitra si nicméně vyhrnul rukáv pro Sputnik V. A ministr zdravotnictví s radostí pózoval pro injekci s dávkou od čínského Sinopharmu. „Ať už vakcíny pocházejí z Číny, USA nebo EU, je nám to jedno. Hlavně že jsou bezpečné a že je dostaneme co nejdříve,“ řekla BBC premiérka. Podobná slova však rozhodně nezní z míst, odkud samotné vakcíny pocházejí.

Závod o vakcínu

Jednou ze zemí, které pomáhají Srbsku na jeho cestě ke světu bez covidu, je Rusko. To od počátku pandemie zaznamenalo přes čtyři miliony lidí nakažených koronavirem, což je nejvyšší počet po Spojených státech, Indii a Brazílii. V zemi navíc s nemocí zemřelo již téměř 85 tisíc lidí. Není se čemu divit, že vývoj vakcíny byl v Rusku již dlouho prioritou číslo jedna. A podařilo se mu to hned vícekrát.

V současnosti Rusko vyprodukovalo a schválilo hned tři preparáty: Sputnik V, EpiVakKorona a CoviVac. Vakcínu, pojmenovanou po symbolu sovětského vesmírného úspěchu, úřady schválily v srpnu. Do poloviny roku jí má být vyrobeno 83 milionů dávek. A zatímco většina zemí začínala s vakcinací až po Vánocích, Rusko očkovalo Sputnikem V jako první na světě už loni na konci listopadu.

S nasazením správného tempa by tak už tato 146milionová země mohla mít značnou část populace naočkovanou. Má to ale pár zádrhelů. Sputnik V schválily ruské úřady ještě před zakončením klinických testů s účastí nedostatečně reprezentativního počtu dobrovolníků, což vědci silně kritizovali. Vakcína tehdy prošla testy pouze na několika desítkách vojáků. Nelíbila se také malá transparentnost jejího vývoje.

Ani ruská veřejnost přitom své vlastní vakcíně nedůvěřuje. Prosincový průzkum provedený nezávislou společností Levada Center ukázal, že více než polovina Rusů ji odmítá (58 %). 60 % z odmítačů chtělo počkat, až bude látka dobře otestována, nebo se bála vedlejších účinků.

Pouze dva miliony

Rusko mělo v polovině února naočkováno kolem 2,2 milionu lidí, přičemž obě potřebné dávky vakcíny Sputnik V dostalo 1,7 milionu osob. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na Denise Logunova, náměstka ředitele Národního centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji, jež vakcínu Sputnik V vyvinulo.

Pro srovnání – v nepoměrně menším Chile (18,73 milionu obyvatel) k 25. únoru za tři týdny aplikovali vakcínu třem milionům lidí. Chile je tak v očkování proti covidu-19 v přepočtu na obyvatele i před všemi evropskými zeměmi s výjimkou Británie a blíží se Spojeným státům.

Výroba přitom nevázne. Podle údajů analytické společnosti Afirmity Rusko vyvezlo 388,1 milionu dávek vakcíny do zahraničí (asi do dvaceti zemí). Některé prodalo, některé darovalo. Problém tak nejspíš není v nedostatku preparátu, ale spíše v preferencích, které jsou trochu jinde.

Rusko dodalo 388,1 milionu dávek vakcín do dvaceti zemí
Zdroj: Airfinity, data k 17. únoru

Diplomatický boj

S rostoucím úsilím o co nejrychlejší očkování pak souvisí snaha použít vakcíny jako mocenský nástroj, píše server Politico. Číně, Rusku a Indii otevřely vakcíny dveře do oblastí, ve kterých doposud neměly vliv, jako je Jižní Amerika, Afrika či Jihovýchodní Asie. Vladimir Putin podle serveru využívá k nabízení Sputniku V diplomatické summity. Moskvě se hodilo i zpoždění v očkovacím programu Evropské unie k tomu, aby prodala své preparáty Budapešti.

Tyto státy nejsou jediné, které se do diplomatické vakcinační hry zapojily. Také izraelský premiér Benjamin Netanjahu koncem února připustil, že se o očkovací látky podělil s řadou spřátelených zemí, které v minulosti prokázaly Izraeli laskavost. Mezi státy, jimž poslal vakcíny, je i Česká republika (pět tisíc dávek). V porovnání s výše zmíněnými regiony jde však o zanedbatelné množství.

Co budou Rusko či Čína za svoji štědrost chtít? Platbu za poskytnutí vakcíny nebudou zřejmě vyžadovat okamžitě, myslí si analytici. „Rusko a Čína se neobracejí na rozvojové země s heslem něco za něco,“ řekla k tématu Agathe Demaraisová z výzkumné a analytické divize společnosti Economist (EIU). „V dlouhodobém horizontu se to ale vyplatí. A ruské a čínské vedení chápe, že pandemie tu s námi bude ještě po dlouhou dobu.“ Rusko i Čína se dle ní snaží posílit své globální postavení. Dodala, že jde o dlouhodobou strategii, takže jestli jsou obdarované země chudé nebo bohaté, nyní nehraje žádnou roli.

„Posílení dlouhodobé globální přítomnosti jim poskytne vliv na rozvíjející se země. Postupem času přijdou s malými požadavky, na které tyto státy nebudou moci říct ne. Rusko a Čína se snaží prezentovat jako zachránci, ale jsou tu i rizika – měly problémy s výrobou, nedostatečně očkují svou vlastní populaci. Je možnost, že jen nadměrně slibují a sliby nesplní,“ varovala Demaraisová, která strávila několik let jako diplomatka v Moskvě.

Čína a Rusko neposkytují jenom vakcíny, ale také továrny na jejich výrobu a pracovníky jako součást své dlouhodobé strategie. Prozatím byl Sputnik V schválen (pro nouzové užívání) asi ve dvacítce zemí světa. Kromě Maďarska jsou to například Argentina, Bělorusko, Arménie, Turkmenistán, Bolívie, Pákistán, Palestina, Srbsko nebo Spojené arabské emiráty.

Unie si ještě počká

Na nedostatečnou poptávku si Ruská federace rozhodně nemůže stěžovat. Podle údajů Národního centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji země obdržela předběžné objednávky na 2,4 miliardy dávek z 50 zemí světa, což by znamenalo naočkování 1,2 miliardy lidí. Podle agentury TASS bude Rusko schopné dodat v roce 2021 dávky vakcíny pro 700 milionů osob. Na výrobě se podílí státní Ruský fond přímých investic (RDIF). Podle jeho zástupce výroba látky začala vedle Ruska v Brazílii, Jižní Koreji a v Indii, odstartovat má také v Číně. Produkce ze zahraničních závodů má primárně směřovat na trhy mimo Ruskou federaci.

O Sputnik V je v zahraničí tak velký zájem, že Moskva není schopná poptávku rychle uspokojit, tvrdil na začátku února mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Rozsáhlé dodávky do Evropské unie budou možné až po dokončení hromadného očkování Rusů,“ uvedl podle agentury Interfax Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, který se na vakcíně podílí a stará se o marketing. Jako první možný termín pro dodávky velkého množství očkovacího preparátu do EU označil květen nebo červen.

Otázkou je, zda o něj Evropská unie bude vůbec stát. Ruská překotnost ve vývozu vakcíny do zemí třetího světa některé evropské státníky znepokojuje. 

„Stále přemýšlíme, proč Rusko nabízí, teoreticky, miliony a miliony dávek, zatímco nedělá dostatečné pokroky ve vakcinaci svých vlastních obyvatel,“ komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Tohle je otázka, která by měla být zodpovězena,“ cituje ji Politico.

Stálá mise Ruské federace při EU na slova von der Leyenové okamžitě reagovala s tím, že očkování vlastních občanů představuje pro Rusko absolutní prioritu. Zastoupení trvalo na tom, že snahy dodávat vakcínu Sputnik do jiných zemí nijak nesouvisejí s dostupností pro ruskou populaci. Proč je stále tak málo Rusů naočkováno a tolik očkovací látky se vyváží, ale neuvedlo. 

Prezident upřednostnil vakcínu na chřipku

Další zvláštností je, že se Sputnikem (ani jinou vakcínou proti covidu) zatím nenechal naočkovat ruský prezident Vladimir Putin. Ten přitom již několik měsíců nevyšel na veřejnost právě z obavy před nákazou. Vakcína by mu tedy umožnila se opět pohybovat mezi lidmi.

Podle listu Kommersant Putin uvedl, že si nehodlá „hrát na opičku“ a nechat se očkovat před zraky kamer. Vysvětlil také, že má očkovací plán, který zahrnuje vakcinaci proti chřipce a pneumokoku, a proto musí být termín očkování proti covidu stanoven s rozmyslem.

Putin však nevyloučil, že si po konzultaci s lékaři nechá aplikovat Sputnik V na konci léta či začátkem podzimu. O tom, že se nechá očkovat, se poprvé zmínil v rozhovoru s korejským prezidentem Mun Če-inem v září roku 2020. V prosinci loňského roku ale na tiskové konferenci řekl, že se zatím nemůže nechat očkovat, protože vakcína v Rusku ještě není dostupná lidem jeho věkové kategorie. O několik dní později však ruské ministerstvo zdravotnictví zahájilo očkování osob nad 60 let. Putin letos oslaví 69. narozeniny.

Americký prezident Joe Biden se nechal naočkovat před zraky fotoaparátů. Putin nechce být „cvičená opička“
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Carolyn Kaster

Sputnik EMA stále neschválila

Země Evropské unie Sputnik V nadále odmítají s argumentem, že přípravek stále neschválila Evropská agentura pro léčivé prostředky (EMA). Zelenou k použití mu ale EMA ani dát nemůže, protože k 17. únoru Brusel stále neevidoval od výrobce žádost o schválení. Ústav Nikolaje Gamaleji sice tvrdí, že ji k EMA podal, předsedkyně Komise von der Leyenová to však popírá. Členské země EU, které očkování daným preparátem povolí, proto budou podle ní muset nést zodpovědnost za důsledky.

Možná budou mít větší šanci na domácí půdě i v Evropské unii další ruské vakcíny – EpiVakKorona a CoviVac. Podle ruské vicepremiérky Taťjany Golikovové producenti CoviVacu dosud vyrobili 11,1 milionu dávek, přičemž celých 7,9 milionu má směřovat k ruskému obyvatelstvu.