Důvěra Čechů ve vládu rapidně klesá, je nejnižší ze zemí Evropské unie

Češi věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel zemí Evropské unie. Ve zveřejněné národní zprávě z unijního průzkumu Eurobarometr o tom informovalo zastoupení Evropské komise v ČR. Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují tuzemské vládě, meziročně klesl podle průzkumu ze 40 na 19 procent. Důvěra Čechů v EU naopak stoupla z 39 procent na aktuálních 48 procent, což je nejvíce od roku 2013. V celé EU důvěřuje Unii 49 procent obyvatel.

Obyvatelé Česka oproti minulému průzkumu Eurobarometr, zveřejněnému loni v únoru, méně věří české vládě i parlamentu. Podíl lidí důvěřujících parlamentu klesl v tuzemsku meziročně z 25 na 15 procent. Výrazně vyšší je důvěra v Unii i třeba v OSN, která vzrostla ze 45 na 57 procent.

Zatímco své vládě i parlamentu aktuálně věří méně než pětina Čechů, průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty za všechny země EU činí zhruba 36 procent. Průměrná důvěra v Unii za všechny země evropského bloku činí 49 procent, což je třetí nejvyšší hodnota za celé období od východního rozšíření v roce 2004. Je také podobná jako míra důvěry Čechů v Unii. 

Česko však nadále patří k zemím s nejmenší důvěrou v EU. Nejvyšší důvěra v EU je v Portugalsku (78 procent), Irsku (74 procent) a Litvě (70 procent), nejnižší naopak v Řecku (37 procent), na Kypru a ve Francii (shodně 39 procent).

Podle většiny Čechů byla epidemická opatření oprávněná

Nedůvěra v tuzemskou vládu se odráží i v názorech účastníků průzkumu na úroveň demokracie v Česku a na protikoronavirová opatření vlády. Zatímco v předchozím dotazování bylo s fungováním demokracie v Česku spokojeno 66 procent lidí, nyní je to 45 procent. Průměrná spokojenost s fungováním národní demokracie za všechny země EU činí 55 procent.

Opatření zaváděná v Česku proti šíření nemoci covid-19 považuje naprostá většina dotázaných – 68 procent – za oprávněná. S tím, jak opatření aplikuje česká vláda, je jich ale spokojeno jen 24 procent. Hůře než český kabinet dopadl jen jen lotyšský, s jehož postupem vůči pandemii je spokojeno jen 21 procent tamních obyvatel. Průměrně je s opatřeními svých národních vlád spokojeno 43 procent obyvatel EU, nejvíc v Dánsku, a to 79 procent. 

Naproti tomu s opatřeními zaváděnými krajskými a dalšími místními orgány je v Česku spokojeno 48 procent a s opatřeními zaváděnými EU 40 procent lidí.

Více než čtyři z deseti obyvatel EU (42 procent) by se nechali očkovat proti covidu-19 – nebo už očkování podstoupili (3 procenta) – co nejdříve to bude možné, pokud je k dispozici úřady schválená vakcína. Nejvíc lidí se chce co nejdříve očkovat v Irsku (70 procent), naopak nejméně lidí (13 procent) na Kypru, kde také hlásí nejvíc lidí (26 procent), že se očkovat nechce vůbec (průměr EU je 12 procent).

V Česku je mírně nadprůměrný podíl lidí, kteří očkování odmítají (14 procent). Stejně tak převyšuje mírně unijní průměr i množství těch, kteří chtějí vakcínu co nejdříve (48 procent).

Zdraví důležitejší než imigrace

Oproti poslednímu z průzkumu se proměnilo pořadí nejdůležitějších problémů, kterými by se měla EU podle svých obyvatel především zabývat.

Zatímco loni v létě považovali lidé za nejvýznamnější téma ekonomickou situaci, následovanou stavem veřejných financí členských států a imigrací, nyní staví na první místo zdraví. Až po něm následují ekonomika a veřejné rozpočty, imigrace klesla na páté místo za problematiku životního prostředí a změn klimatu. Zdraví považují za nejdůležitější téma i Češi, následuje ekonmická situace a imigrace. 

Oproti minulému průzkumu značně poklesla důvěra Čechů v ekonomiku. Situaci tuzemské ekonomiky nyní považuje za dobrou 30 procent účastníků průzkumu, zatímco v předchozím Eurobarometru ji kladně hodnotilo 71 procent. Naprostá většina ale stále pozitivně vnímá finanční situaci vlastních domácností nebo zaměstnanost v Česku. Nejvíc lidí vidí ekonomickou situaci své země pozitivně v Lucembursku (86 procent), nejméně v Itálii (7 procent). Průměr EU je 29 procent. 

Průzkum se prováděl letos od 17. do 22. února. Zúčastnilo se ho 1100 obyvatel Česka starších 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron přivítal Babiše v Elysejském paláci

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na jih Čech se po 17 letech vrací ukradená socha, vypátrali ji ve Španělsku

Po sedmnácti letech se do Římova na Českobudějovicku vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel v květnu 2009 z kaple, která je součástí Křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali dřevěnou sochu až ve Španělsku. Tamní policie ji zajistila, umělecké dílo se tak mohlo vrátit na jih Čech. Originál sochy se ale přímo do kaple, která je jedním z 25 zastavení Křížové cesty, nevrátí. Venku zůstanou jen zabezpečené kopie, originál skončí v místním muzeu. Z poutního areálu se ztratilo celkem devatenáct soch, policisté jich našli sedm. Podle kriminalistů je v národní databázi hledaných památek celkem dvacet tisíc předmětů.
před 3 hhodinami

Výměna na „Mostě špionů“ má výročí. Účastnil se jí i Čechoslovák Javorský

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ředitel pelhřimovské nemocnice po výpovědích lékařů rezignoval

Ředitel Nemocnice Pelhřimov Radim Hošek rezignoval. V nemocnici podalo nedávno výpověď dohromady čtrnáct lékařů z chirurgie a interny. O dalším směřování nemocnice bude Kraj Vysočina, který je jejím zřizovatelem, rozhodovat na mimořádné krajské radě svolané na čtvrtek. Kvůli situaci v nemocnici rezignuje i náměstek ředitele Jiří Běhounek, který je také krajským radním pro zdravotnictví za SOCDEM, napsaly následně Novinky.cz a iDnes.cz.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Senátoři odmítli zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2

Senát v souladu s vládou ve středu odmítl zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 kvůli negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dříve senátory informoval o pozici kabinetu k setkání vedoucích představitelů Evropské unie. Hovořil také o vztazích s USA. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) představil balíček pro udržitelnou dopravu. Senátoři vpodvečer podpořili návrh ANO na změnu pravidel platnosti jednodenní dálniční známky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává trestným činem, rozhodl Ústavní soud

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...