Důvěra Čechů ve vládu rapidně klesá, je nejnižší ze zemí Evropské unie

Češi věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel zemí Evropské unie. Ve zveřejněné národní zprávě z unijního průzkumu Eurobarometr o tom informovalo zastoupení Evropské komise v ČR. Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují tuzemské vládě, meziročně klesl podle průzkumu ze 40 na 19 procent. Důvěra Čechů v EU naopak stoupla z 39 procent na aktuálních 48 procent, což je nejvíce od roku 2013. V celé EU důvěřuje Unii 49 procent obyvatel.

Obyvatelé Česka oproti minulému průzkumu Eurobarometr, zveřejněnému loni v únoru, méně věří české vládě i parlamentu. Podíl lidí důvěřujících parlamentu klesl v tuzemsku meziročně z 25 na 15 procent. Výrazně vyšší je důvěra v Unii i třeba v OSN, která vzrostla ze 45 na 57 procent.

Zatímco své vládě i parlamentu aktuálně věří méně než pětina Čechů, průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty za všechny země EU činí zhruba 36 procent. Průměrná důvěra v Unii za všechny země evropského bloku činí 49 procent, což je třetí nejvyšší hodnota za celé období od východního rozšíření v roce 2004. Je také podobná jako míra důvěry Čechů v Unii. 

Česko však nadále patří k zemím s nejmenší důvěrou v EU. Nejvyšší důvěra v EU je v Portugalsku (78 procent), Irsku (74 procent) a Litvě (70 procent), nejnižší naopak v Řecku (37 procent), na Kypru a ve Francii (shodně 39 procent).

Podle většiny Čechů byla epidemická opatření oprávněná

Nedůvěra v tuzemskou vládu se odráží i v názorech účastníků průzkumu na úroveň demokracie v Česku a na protikoronavirová opatření vlády. Zatímco v předchozím dotazování bylo s fungováním demokracie v Česku spokojeno 66 procent lidí, nyní je to 45 procent. Průměrná spokojenost s fungováním národní demokracie za všechny země EU činí 55 procent.

Opatření zaváděná v Česku proti šíření nemoci covid-19 považuje naprostá většina dotázaných – 68 procent – za oprávněná. S tím, jak opatření aplikuje česká vláda, je jich ale spokojeno jen 24 procent. Hůře než český kabinet dopadl jen jen lotyšský, s jehož postupem vůči pandemii je spokojeno jen 21 procent tamních obyvatel. Průměrně je s opatřeními svých národních vlád spokojeno 43 procent obyvatel EU, nejvíc v Dánsku, a to 79 procent. 

Naproti tomu s opatřeními zaváděnými krajskými a dalšími místními orgány je v Česku spokojeno 48 procent a s opatřeními zaváděnými EU 40 procent lidí.

Více než čtyři z deseti obyvatel EU (42 procent) by se nechali očkovat proti covidu-19 – nebo už očkování podstoupili (3 procenta) – co nejdříve to bude možné, pokud je k dispozici úřady schválená vakcína. Nejvíc lidí se chce co nejdříve očkovat v Irsku (70 procent), naopak nejméně lidí (13 procent) na Kypru, kde také hlásí nejvíc lidí (26 procent), že se očkovat nechce vůbec (průměr EU je 12 procent).

V Česku je mírně nadprůměrný podíl lidí, kteří očkování odmítají (14 procent). Stejně tak převyšuje mírně unijní průměr i množství těch, kteří chtějí vakcínu co nejdříve (48 procent).

Zdraví důležitejší než imigrace

Oproti poslednímu z průzkumu se proměnilo pořadí nejdůležitějších problémů, kterými by se měla EU podle svých obyvatel především zabývat.

Zatímco loni v létě považovali lidé za nejvýznamnější téma ekonomickou situaci, následovanou stavem veřejných financí členských států a imigrací, nyní staví na první místo zdraví. Až po něm následují ekonomika a veřejné rozpočty, imigrace klesla na páté místo za problematiku životního prostředí a změn klimatu. Zdraví považují za nejdůležitější téma i Češi, následuje ekonmická situace a imigrace. 

Oproti minulému průzkumu značně poklesla důvěra Čechů v ekonomiku. Situaci tuzemské ekonomiky nyní považuje za dobrou 30 procent účastníků průzkumu, zatímco v předchozím Eurobarometru ji kladně hodnotilo 71 procent. Naprostá většina ale stále pozitivně vnímá finanční situaci vlastních domácností nebo zaměstnanost v Česku. Nejvíc lidí vidí ekonomickou situaci své země pozitivně v Lucembursku (86 procent), nejméně v Itálii (7 procent). Průměr EU je 29 procent. 

Průzkum se prováděl letos od 17. do 22. února. Zúčastnilo se ho 1100 obyvatel Česka starších 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jde správným směrem, ale bude záležet na provedení, hodnotí experti Babišův krok

Rozhodnutí Andreje Babiše (ANO) vzdát se Agofertu je krok správným směrem, ale bude záležet na konkrétním provedení, aby byl vyloučen i případný neformální vliv budoucího premiéra na koncern, míní experti. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že převede Agrofert do slepého svěřenského fondu.
09:06Aktualizovánopřed 23 mminutami

Babišův krok je dle Nachera nadstandard. Vazby na Agrofert přetrvají, míní Dvořák

Rozhodnutí šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert jde dle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) nad rámec toho, co vyžaduje zákon o střetu zájmů. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN) řekl, že respektuje Babišovu dohodu s prezidentem Petrem Pavlem, kterému to stačí na to, aby šéfa hnutí ANO jmenoval premiérem. Otázky ohledně konfliktu zájmů nicméně podle něj přetrvávají.
před 1 hhodinou

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka někdejšímu šéfovi investičního odboru Brna-střed Petru Liškutinovi (dříve ANO) podmíněný trest dva roky a deset měsíců. Zároveň má zaplatit 1,7 milionu korun. Soud ve stejné kauze rovněž schválil dohodu o vině a trestu u podnikatele Michala Unzeitiga. Ten dostal roční podmíněný trest a má zaplatit 250 tisíc korun.
před 1 hhodinou

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 2 hhodinami

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 12 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...