Důvěra Čechů ve vládu rapidně klesá, je nejnižší ze zemí Evropské unie

Češi věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel zemí Evropské unie. Ve zveřejněné národní zprávě z unijního průzkumu Eurobarometr o tom informovalo zastoupení Evropské komise v ČR. Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují tuzemské vládě, meziročně klesl podle průzkumu ze 40 na 19 procent. Důvěra Čechů v EU naopak stoupla z 39 procent na aktuálních 48 procent, což je nejvíce od roku 2013. V celé EU důvěřuje Unii 49 procent obyvatel.

Obyvatelé Česka oproti minulému průzkumu Eurobarometr, zveřejněnému loni v únoru, méně věří české vládě i parlamentu. Podíl lidí důvěřujících parlamentu klesl v tuzemsku meziročně z 25 na 15 procent. Výrazně vyšší je důvěra v Unii i třeba v OSN, která vzrostla ze 45 na 57 procent.

Zatímco své vládě i parlamentu aktuálně věří méně než pětina Čechů, průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty za všechny země EU činí zhruba 36 procent. Průměrná důvěra v Unii za všechny země evropského bloku činí 49 procent, což je třetí nejvyšší hodnota za celé období od východního rozšíření v roce 2004. Je také podobná jako míra důvěry Čechů v Unii. 

Česko však nadále patří k zemím s nejmenší důvěrou v EU. Nejvyšší důvěra v EU je v Portugalsku (78 procent), Irsku (74 procent) a Litvě (70 procent), nejnižší naopak v Řecku (37 procent), na Kypru a ve Francii (shodně 39 procent).

Podle většiny Čechů byla epidemická opatření oprávněná

Nedůvěra v tuzemskou vládu se odráží i v názorech účastníků průzkumu na úroveň demokracie v Česku a na protikoronavirová opatření vlády. Zatímco v předchozím dotazování bylo s fungováním demokracie v Česku spokojeno 66 procent lidí, nyní je to 45 procent. Průměrná spokojenost s fungováním národní demokracie za všechny země EU činí 55 procent.

Opatření zaváděná v Česku proti šíření nemoci covid-19 považuje naprostá většina dotázaných – 68 procent – za oprávněná. S tím, jak opatření aplikuje česká vláda, je jich ale spokojeno jen 24 procent. Hůře než český kabinet dopadl jen jen lotyšský, s jehož postupem vůči pandemii je spokojeno jen 21 procent tamních obyvatel. Průměrně je s opatřeními svých národních vlád spokojeno 43 procent obyvatel EU, nejvíc v Dánsku, a to 79 procent. 

Naproti tomu s opatřeními zaváděnými krajskými a dalšími místními orgány je v Česku spokojeno 48 procent a s opatřeními zaváděnými EU 40 procent lidí.

Více než čtyři z deseti obyvatel EU (42 procent) by se nechali očkovat proti covidu-19 – nebo už očkování podstoupili (3 procenta) – co nejdříve to bude možné, pokud je k dispozici úřady schválená vakcína. Nejvíc lidí se chce co nejdříve očkovat v Irsku (70 procent), naopak nejméně lidí (13 procent) na Kypru, kde také hlásí nejvíc lidí (26 procent), že se očkovat nechce vůbec (průměr EU je 12 procent).

V Česku je mírně nadprůměrný podíl lidí, kteří očkování odmítají (14 procent). Stejně tak převyšuje mírně unijní průměr i množství těch, kteří chtějí vakcínu co nejdříve (48 procent).

Zdraví důležitejší než imigrace

Oproti poslednímu z průzkumu se proměnilo pořadí nejdůležitějších problémů, kterými by se měla EU podle svých obyvatel především zabývat.

Zatímco loni v létě považovali lidé za nejvýznamnější téma ekonomickou situaci, následovanou stavem veřejných financí členských států a imigrací, nyní staví na první místo zdraví. Až po něm následují ekonomika a veřejné rozpočty, imigrace klesla na páté místo za problematiku životního prostředí a změn klimatu. Zdraví považují za nejdůležitější téma i Češi, následuje ekonmická situace a imigrace. 

Oproti minulému průzkumu značně poklesla důvěra Čechů v ekonomiku. Situaci tuzemské ekonomiky nyní považuje za dobrou 30 procent účastníků průzkumu, zatímco v předchozím Eurobarometru ji kladně hodnotilo 71 procent. Naprostá většina ale stále pozitivně vnímá finanční situaci vlastních domácností nebo zaměstnanost v Česku. Nejvíc lidí vidí ekonomickou situaci své země pozitivně v Lucembursku (86 procent), nejméně v Itálii (7 procent). Průměr EU je 29 procent. 

Průzkum se prováděl letos od 17. do 22. února. Zúčastnilo se ho 1100 obyvatel Česka starších 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Počet vysokoškolských oborů v angličtině roste, Čechů na ně ale chodí minimum

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.
před 54 mminutami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoBolavým kusem VZP je IT, říká její odvolaný šéf Kabátek

Dvě kauzy spojené s IT zakázkami, kterými Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v posledních letech prošla, byly jedním z témat Interview ČT24 se Zdeňkem Kabátkem, kterého správní rada v únoru odvolala po třinácti letech z funkce ředitele VZP. „Postavil jsem se k tomu čelem. Podnikli jsme veškeré kroky pro to, abychom nastavili procesy, které vyloučí opakování,“ vyjádřil se ke zmíněným kauzám a dodal, že důvody svého odvolání nezná. V rozhovoru s Barborou Kroužkovou rozebíral změny, které ve fungování pojišťovny provádí jeho nástupce Ivan Duškov, i ty, o které se snažil on. „Je nutné měnit zdravotnictví, měnit ho i v rámci těch úhradových mechanismů,“ komentoval Kabátek aktuální téma ve VZP, která chce mimo jiné cílit na kvalitu poskytovaných služeb. Její definice je dle exšéfa největší tuzemské pojišťovny velmi komplikovaná.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Petr Pavel je ve funkci přesně tři roky

Prezident Petr Pavel zastává funkci prezidenta přesně tři roky, další dva má před sebou. V den jeho inaugurace 9. března 2023 na Pražský hrad dorazily stovky lidí, on v proslovu mluvil ke svým příznivcům, ale i těm, kteří ho nevolili – hovořil o spojování společnosti. K jeho dosavadnímu působení je kritičtější vláda, která ho považuje za opoziční hlavu státu. Opozice si to však nemyslí a rovněž k němu má některé výhrady.
před 10 hhodinami

Bezúročné půjčky místo dotací. Červený oznámil změny v Nové zelené úsporám

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pondělí představil novinky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Zásadní ohlášenou změnou je, že stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí zájemcům bezúročný úvěr. Na státní dotace budou mít nově nárok jen nízkopříjmové domácnosti. Brífink se konal po skončení Rady pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Týden přinese přeháňky, teploty ale zůstanou jarní

Česko čeká oblačný týden, místy zaprší. Teploty ale i nadále zůstanou jarní, přes den se budou pohybovat nad deseti stupni. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...